Končí nejvyšší žalobce! Stříž rezignuje z osobních důvodů, místo něj Bradáčová?

„Důvody jsou výlučně osobní a rodinné. Není tam žádný velký důvod, který by mě donutil tu rezignaci podat. Je to spíše mozaika drobností, které se za tu dobu nahromadily,“ uvedl Stříž na tiskové konferenci ke svému konci.

„Po celou dobu, co jsem ve funkci, jsem avizoval, že nehodlám v té funkci strávit celý mandát sedmi let, který mi začínal běžet od 13. července 2021 (...). Ne, že bych se cítil být unavený nebo vyhořelý, nicméně občas jsem pozoroval, že tu funkci vykonávám už s jakousi rutinou, což jistě není dobře. Myslím si, že tahle funkce se nedá dělat na polovic či napůl plynu, je to funkce vyčerpávající jak fyzicky, tak samozřejmě i mentálně,“ vysvětlil podrobněji.

„Myslím si, že z mého pohledu uzrál nejvyšší čas v té funkci skončit,„ dodal a ujistil, že šlo o dlouhodobou dohodu mezi mnou a ministrem spravedlnosti, tudíž nic nárazového. “Ministra jsem informoval už v předstihu, že hodlám v nějaké dohledné době s tou funkcí skončit. Domluvili jsme se na termínu,“ zmínil Stříž.

Za svůj největší úspěch pak označil přijetí novely zákona o státním zastupitelství. „Samozřejmě není to jenom moje zásluha, je to výsledek spolupráce s ministerstvem spravedlnosti a koneckonců je to i vůle Parlamentu České republiky, který zákon v této podobě schválil,“ podtrhl a dodal, že by se teď rád stal advokátem.

Blažek promluvil o Nejedlém a bouřce: Moje blbost! Brání Fialu a před „Kalouskovou stranou“ varuje

Kdo ho nahradí?

Média v minulosti spekulovala, že Stříže vystřídá pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Reakci ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti.

Stříž tyto spekulace nepotvrdil. „Jméno nástupce nepadlo a nepadne ani z mých úst, protože je věcí ministra spravedlnosti, koho do této funkce navrhne (...). Velmi bych nerad, kdyby do této funkce nastoupil politický nominant, který není kariérním státním zástupcem a nemá dostatečnou odbornost na to, aby tuto funkci mohl zastávat,“ řekl.

„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.

„Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Expert: Stříž splnil slib, Bradáčová favoritkou

Podle Petra Dimuna, justičního experta vydavatelství CNC, ale za Střížovou rezignací osobní důvody nejsou tím hlavním důvodem. „Ten důvod je jednoduchý. On dal Pavlu Blažkovi slib po nástupu nové vlády, že pokud ho vláda neodvolá, tak on ještě před koncem mandátu této vlády rezignuje. Tak, aby ještě tato vláda mohla ten post Nejvyššího státního zástupce obsadit konkrétním kandidátem, respektive kandidátkou. Tou konkrétní kandidátkou je Lenka Bradáčová,“ tvrdí Petr Dimun.

Proč ale Blažek s koncem Stříže ve funkci tak otálel? „Pavel Blažek to nechtěl udělat. Jednak z toho důvodu, že ještě stále byl na Hradě Miloš Zeman, který prostě měl rád Marii Benešovou a Marie Benešová měla ráda Igora Stříže. Takže to byl vlastně kandidát, který měl podporu i Miloše Zemana, když to řeknu takhle velmi nahrubo. Pavel Blažek k Hradu měl blízko, nechtěl si to s ním rozházet. A druhý argument, proč to neudělal, ten byl dovnitř té soustavy. Protože Igor Stříž v té soustavě požívá, řekněme, nepopiratelně autority. Skoro bych řekl, že nenajdete státního zástupce, který by o něm řekl něco špatného,“ dodal.

A proč si je tak jistý, že do čela NSZ zamíří právě Bradáčová? „Je to, řekněme, pravděpodobnost hraničící s jistotou. Tento termín bych asi použil. Žádný jiný kandidát se nezmiňuje, neobjevuje. I v těch kuloárech prostě nenarazíte na jiné jméno. Bohužel, byť ta jména jsou, ale pan ministr Blažek žádného jiného kandidáta nemá a nepřijde s ním, co jsem s ním měl možnost dlouho a opakovaně mluvit,“ vysvětlil expert.

Už se to peče?

Že do čela NSZ zamíří právě Bradáčová, potvrdil Blesku také důvěryhodný zdroj. Dle něj dnes Bradáčová jednala o svém budoucím angažmá s šéfem STAN, ministrem vnitra a vicepremiérem Vítem Rakušanem. “To nevím," sdělila mluvčí STAN Sára Beránková, informace o tom prý neměl ani mluvčí MV Ondřej Krátoška. Blesk zaslal SMS přímo Rakušanovi. „Nominace nejvyššího státního zástupce je zodpovědnost ministra spravedlnosti. Pokud by ministr Blažek navrhl Lenku Bradáčovou, nebudu mít problém ji podpořit,“ odepsal ministr. Na doplňující dotaz, zda přímo s Bradáčovou dnes jednal, už nedopověděl.

Pekarová Adamová: Nikdy tam neměl být

Reakce na konec Stříže na sebe nenechaly dlouho čekat. „Na svém názoru na Igora Stříže jsem nikdy nic nezměnila. Podle mě se člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ nechala se slyšet šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Pekarová Adamová patřila v roce 2021 k největším kritikům nástupu Stříže do úřadu, zdůvodňovala to tím, že jako „předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty“. Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí. Nestalo se tak. Střížův nástupce by měl podle Pekarové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží.

Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondáčka (ANO) nejde o žádné překvapení. „O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu. Vzpomínám na Marii Benešovou, ženu oddanou spravedlnosti,“ uvedl.

Předseda SPD Tomio Okamura doufá v to, že Střížův nástupce bude ctít zákony a ústavu. „Bývalý komunisticky prokurátor Igor Stříž se proslavil tím, že vyhrožoval občanům vězením za to, když projeví nezávislý názor na válku na Ukrajině - za toto měl být podle mého názoru už dávno odvolán a souzený pro trestné činy vydírání a zneužití pravomocí, jelikož státní zástupce má v prvé řadě chránit ústavní práva občanů, nikoli je potírat,“ sdělil ČTK.

Přehled nejvyšších státních zástupců

• Bohumíra Kopečná, 1994 až 1997
• Vít Veselý, 1997 až 1999
• Marie Benešová, 1999 až 2005
• Renata Vesecká, 2005 až 2010
• Pavel Zeman, 2011 až 2021
• Igor Stříž, 2021 až 2025

Stříž sklízel kritiku i kvůli vojenské prokuratuře a členství v KSČ

• Igor Stříž se narodil 15. září 1964; Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1986), získal titul JUDr.
• Začínal jako čekatel u vojenské prokuratury, později byl vyšetřovatelem a vojenským prokurátorem (1986 až 1993); v roce 1994 se stal státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pracoval u pobočky v Olomouci, v letech 1996 až 2011 působil na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, mezi roky 1997 a 2007 byl náměstkem; od roku 2011 byl prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce, vedl odbor trestního řízení, odbor mimořádných opravných prostředků, odbor závažné hospodářské a finanční kriminality a mezinárodní odbor.
• V červenci 2021 vláda Andreje Babiše (ANO) schválila jeho jmenování nejvyšším státním zástupcem.
• Střížovo jmenování místo odcházejícího Pavla Zemana navrhla v červnu 2021 ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová. Tehdejší šéf NSZ Zeman předtím, po více než deseti letech ve funkci rezignoval, mezi důvody zmínil i tlaky ze strany Benešové. Nový nejvyšší státní zástupce se musel potýkat s kritikou zejména kvůli svému působení před listopadem 1989. A to nejen s ohledem na někdejší členství v KSČ, ale také kvůli působení na ve své době obávané vojenské prokuratuře.
• „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ uvedl v létě 2021 například první místopředseda tehdy opoziční ODS a nynější ministr financí Zbyněk Stanjura.
• Po nástupu vlády Petra Fialy (ODS) v prosinci 2021 se nicméně vedení NSZ nezměnilo. Od loňska platí novela zákona o státním zastupitelství, která stanovuje funkční období vedoucích pracovníků na sedm let, Střížovi tak mělo skončit v roce 2028.
• Stříž po svém jmenování nejvyšším státním zástupcem v reakci na kritiku svého působení před rokem 1989 řekl, že je pro něj důležitých zbývajících 32 let jeho dosavadního profesního života.
• „Kdy jsem se, alespoň doufám, choval vždy eticky, profesionálně a v souladu se zákonem. Nemíním v této funkci či výměnou za ni od tohoto svého profesního životopisu uhýbat,“ uvedl Stříž. Už když v roce 2012 časopis Týden upozornil na jeho působení u obávané předlistopadové vojenské prokuratury, odmítl Stříž, že by se v té době dopouštěl nějakých pochybení.
• „Je zapotřebí zkoumat odbornou, tedy profesní zdatnost, ale i morální kvality. Musím říci, že v případě pana náměstka Stříže nemám pochybnosti ani o jedné z těchto složek,“ řekl v létě 2021 ke Střížově předlistopadovému angažmá v řadách komunistické strany, ale i vojenské prokuratury jeho předchůdce a dlouholetý nadřízený Pavel Zeman.
• V minulosti na sebe Stříž upozornil také v souvislosti s kauzou stíhání někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, když protestoval proti jeho zastavení. Jako náměstek olomouckého vrchního žalobce Iva Ištvana podal v roce 2007 demisi poté, co Ištvana tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) na návrh šéfky NSZ Renaty Vesecké kvůli kauze Čunek odvolal. Ištvan se kvůli odvolání obrátil na soud, se žalobou uspěl a do funkce olomouckého vrchního žalobce se v lednu 2011 vrátil.
• Stříž už se ale náměstkem v Olomouci znovu nestal, na začátku roku 2011 byl totiž novým šéfem Nejvyššího státního zastupitelství jmenován Pavel Zeman, který po několika dnech odvolal náměstky bývalé nejvyšší státní zástupkyně Vesecké. Na jeho návrh pak ministr spravedlnosti Pospíšil jmenoval 6. ledna 2011 na jejich pozice právě Stříže a Stanislava Mečla.
• V poslední době Stříž například podal dovolání proti osvobození učitelky Martiny Bednářové, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině.
• Stříž také podal dovolání v neprospěch všech obžalovaných v kauze zneužívání sportovních dotací ministerstva školství. U bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty a někdejší náměstkyně ministerstva školství Simony Kratochvílové Stříž mimo jiné zkritizoval „nestandardní postup odvolacího soudu“, tedy Vrchního soudu v Praze. U šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty a dalších dvou pravomocně osvobozených lidí nesouhlasí se zproštěním viny.
• Loni Stříž ztvárnil sám sebe - tedy nejvyššího státního zástupce - v drobné roli v jedné z epizod televizního seriálu Docent.