14°C
Češku by hození hlasu stálo 10 tisíc a 3 dny cesty. Pomohlo by zavedení voleb poštou?
Účast u voleb byla jen o málo vyšší než 60 procent. Ve srovnání s našimi sousedy v Německu nebo Rakousku, kde v nedávné době také proběhly volby, tak byla poměrně nízká. V Německu o složení nového parlamentu rozhodovalo přes 70 procent voličů. V Rakousku svůj hlas odevzdalo dokonce 80 procent. Obě země mají společnou jednu věc. Svůj hlas mohou lidé odevzdat i korespondenčně. Podobnou možnost by podle Institutu pro Demokracii 21 měli mít i čeští voliči, už před volbami proto spustili petici za její zavedení.
Korespondenční hlasování by usnadnilo život především Čechům v cizině. Pro ty dnes účast ve volbách představuje často nepřekonatelné komplikace. V letošních volbách tak ze zahraničí přišlo pouze 15 tisíc hlasů. Jak upozorňuje Institut pro Demokracii 21, volební účast se v zahraničí pravidelně pohybuje kolem tří procent.
„Studuji ve Skotsku a létám kvůli každé volbě do ČR, neboť nejbližší ambasáda je v Londýně. Korespondenční volba by mi výrazně usnadnila možnost splnit mé ústavní právo volit,“ vysvětlil své důvody pod peticí například Petr Hladík. Podobných vyjádření se dá na stránkách petice najít desítky.
Stěžují si i další, pro mnoho Čechů v zahraničí je velkou překážkou finanční náročnost cesty do volební místnosti. „Chtěla jsem jít volit, ale zjistila jsem, že si to časově ani finančně nemůžu dovolit. Protože žiji v zemi, kde Česko nemá ambasádu, možnost jít odevzdat hlas by mě stála v přepočtu 10 000 Kč a tři dny času,“ zdůvodnila podpis petice Lucie Janků z Nového Zélandu.
Podle ministerstva zahraničí žije v zahraničí dlouhodobě 300 až 500 tisíc občanů České republiky. K volbám tak dorazil jen zlomek. „Pravděpodobně by to docela s volbami zahýbalo, protože v zahraničí (hlavně na území USA) většinou vyhrávala TOP 09, která u nás sotva prolezla do Sněmovny,“ zamýšlí se nad tím, jak by vypadaly výsledky, kdyby volby ze zahraničí byly snazší, Jan Charvát z Institutu pro Demokracii 21.
Dostat se k volbám bývá složité i pro občany v Česku
Jak upozorňují organizátoři petice z Institutu pro Demokracii 21, cesta do volební místnosti může být komplikovaná i pro občany, kteří žijí v Česku. Lidé, kteří nebydlí v místě trvalého pobytu, si sice mohou vyřídit voličský průkaz. O ten ale musí požádat alespoň ve dvoudenním předstihu, a pokud nestihnou lhůtu pro podání žádosti poštou, musí stejně absolvovat cestu na obecní úřad.
Písemné záležitosti musí úřad dostat nejpozději sedm dní před volbami. Lidé, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, se navíc musí k volbám přihlásit na zastupitelském úřadě nejpozději 40 dní před začátkem voleb.
Korespondenční hlasování je možné ve většině Evropy
Volební účast kolem 60 procent je ve srovnání se sousedy nízká. Například v sousedním Německu se běžně drží nad 70 procenty. Ještě vyšší potom byla při nedávných volbách v sousedním Rakousku, kde svůj hlas odevzdalo 80 procent z 6,4 milionu oprávněných voličů. Obě země přitom spojuje jedna věc – možnost hlasovat korespondenčně.
V Rakousku tuto možnost letos využilo rekordních 750 tisíc voličů. V Německu byla takto odevzdána více než čtvrtina všech hlasů. Možnost hlasovat poštou přitom dává svým občanům čím dál více zemí. V Evropské unii takto můžou hlasovat občané 24 zemí, Česká republika je tak v menšině.
Odeslat svůj hlas poštou mohou všichni naši sousedé. V Německu lze takto volit již od roku 1956, jinde jde ale o čím dál populárnější novinku. Na Slovensku lze takto volit od roku 2006, od té doby počet voličů, kteří sáhli po této možnosti, vždy narůstal. Podobně tomu je v už zmíněném Rakousku, které korespondenční volbu zavedlo v roce 2007. Od roku 2011 mohou svůj hlas poslat ze zahraničí poštou i Poláci.
Insititut: Chceme rozproudit debatu
„Věříme, že v demokracii by stát měl udělat maximum pro to, aby svým občanům umožnil si své politické zástupce vybrat,“ vysvětluje autorka petice Kateřina Písačková z Institutu pro Demokracii 21. Cílem petice je podle ní především rozpoutat debatu o tomto tématu.
Institut se zabýval i předchozím návrhem korespondenčního hlasování i důvody, proč nakonec nebyl přijat. Petice má podle Písačkové podpořit poslance, kteří se touto možností dlouhodobě zabývají, aby se dále věnovali možné podobě technického provedení tohoto druhu volby.
Načasování petice přitom není náhodné. „Debatu o tématu otvíráme nyní v období voleb jako reakci na to, že tisíce lidí nemohou z různých důvodů jít k volbám ve svém stanoveném okrsku,“ vysvětluje Písačková. Dodává, že téma chtějí připomenout i v zimě při prezidentských volbách.
Zároveň by institut chtěl petici předat i novým poslancům stran, které se ve svých programech zabývají možností korespondenční volby. Cílem je dosažení toho, aby byl Sněmovně znovu předložen návrh zákona, který by korespondenční volbu umožňoval. Institut ale neví, zda by se na jeho přípravě podílel. „S konkrétními politiky zatím nejednáme,“ dodává Písačková.
Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde
Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz
Témata:
Související
