Babiš: Zrušme zbytečná ministerstva. Expert: Je to čistá „účelovka“

Před volbami se opět objevují hlasy, že Česko má příliš ministerstev. Resortů je 14, řada politiků v čele s Andrejem Babišem (ANO) mluví o tom, že je to příliš vysoký počet.

Babiš se už v březnu na sněmu ANO nechal slyšet, že Česko má ministerstev moc. Ohlásil tehdy, že by jejich počet rád „výrazně snížil“. I když později přišel s nápadem zavést ministerstvo pro obce a města, která se dle něj nemají kam obracet.

Politolog: Nadbíhání voličům

S ohledem na to, jak velkým je ANO favoritem voleb, bude se nakonec po současné debatě skutečně snižovat počet resortů? „Mně to před volbami přijde jen jako čistě účelové nadbíhání voličům. Mě bude zajímat, jak se k množství resortů postaví politické strany po volbách, zvlášť ty, které ve vládě usednou, protože to bude rozhodující,“ řekl Blesk.cz politolog Lukáš Jelínek.

„Před volbami často slýcháme, že ministerstev je moc, v okamžiku, kdy se sami politici, kteří to říkali, ocitnou ve Strakově akademii a mají možnost něco se státní správou udělat, tak by často sami počet ministerstev nejraději zvýšili. Ať už proto, že se to hodí při sestavování koalice, a nebo proto, že zjistí, že řízení země není zase tak jednoduché, jak se jim zdálo,“ dodává Jelínek.

Z tohoto hlediska „předvolební výkřiky“ nebere expert vážně. Pokud to strany myslí se změnou kompetenčního zákona vážně, měly by téma učinit předmětem odbornější debaty až po volbách, míní.

Ohledně reálného problému – redukování či slučování počtu ministerstev – však Jelínek míní, že prostor by pro to byl. „Spousta agend se prolíná a dá se různě pospojovat. Dle mého však mnohem víc než na čistě politickou debatu je to na debatu odbornou, protože je velmi obtížné od zeleného stolu například narýsovat spojení ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, ačkoliv jsou to často resorty, které se často dívají sice na stejné problémy, ale z různých úhlů a různými pohledy,“ upozorňuje Jelínek.

Sloučí se ministerstva zemědělství a životního prostředí?  

Právě možné spojení ministerstev zemědělství a životního prostředí je věcí, která se objevila jako možná z hlediska programu ANO. A proti není ani současný ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Lidi, se kterými hovořil, včetně ekologů, to vidí tak, že by vlastně velké ministerstvo zemědělství schlamstlo malé ministerstvo životního prostředí, ale co když to bude naopak,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s úsměvem v posledních Otázkách Václava Moravce.  

Jurečka je pro spojení ministerstev. Ekology děsí, že to pomůže velkým agrofirmám

Jednalo by se podle něj o spojení například podle rakouského vzoru, kde jsou tato ministerstva sloučena dohromady. „Jsem přesvědčen, že ve chvíli, kdyby to bylo v rámci jednoho resortu, tak celá řada – to říkám z vlastní zkušenosti – určitých konfliktů, které vzniknou na dvou resortech s velmi podobnými agendami (voda, zemědělský půdní fond atd.), by se daly věci vyřešit už tam. Samozřejmě bude to znamenat osvíceného společného ministra,“ dodává Brabec.

„Já jsem zatím neslyšel úplně rozumné argumenty, proč to udělat,“ oponuje předseda ODS Petr Fiala v reakci pro Blesk.cz. „Ano, můžeme se o tom bavit, ale ať někdo předloží relevantní argumenty, k čemu to bude, co to zlepší a co to přinese občanům. Ne abychom si tu hráli nějakou hru na to, že slučujeme, zřizujeme nebo rušíme ministerstva. Pro mě je důležité, jestli bude stát lépe fungovat,“ apeluje.

Fiala: Spojme průmysl a dopravu

Předvolební debatu o slučování ministerstev považuje Fiala za „do jisté míry populistickou“. „Pak se vždy ukáže, že se s tím nic neudělá, protože se nezmění kompetenční zákon. Považuji to spíše jen za taková populistická plácnutí do vody, která nic rozumného nevyřeší,“ podotýká pro Blesk.cz.

ODS dle něj má promyšlenější plán. „Jsme opravdu připraveni k jedné změně, kterou říkáme dlouhodobě, a začali jsme ji připravovat, ještě když jsme se podíleli na vládě – a tou je spojení ministerstva průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy,“ říká předseda ODS. Podle něj by mělo vzniknout ministerstvo hospodářství, které by vytvářelo v systému ministerstev v jistém smyslu „protiváhu“ proti ministerstvu financí. „Ministerstvo financí je v současném systému příliš silné. Toto si myslím, že by tomu opravdu pomohlo,“ podotýká Fiala.

Samostatné ministerstvo není nutné, míní Chvojka

Objevují se však názory, že některá ministerstva jsou pro změnu skutečně nadbytečná. O tom, že je možná zbytečné mít samostatné ministerstvo pro lidská práva (byť v tomto případě nemá vlastní budovu), přitom otevřeně promluvil i jeho současný šéf Jan Chvojka (ČSSD).

„Nejsem jako Andrej Babiš, který říká: ‚Je to k ničemu, zrušme to.‘ Myslím, že určitá garance toho, že vláda dbá o lidská práva, je nutná. Ale tím garantem nemusí být ministerstvo,“ připouští nyní Chvojka pro Týden.

Jako vhodnější by se Chvojkovi jevil třeba institut pro lidská práva, jako mají třeba Němci. „Zrovna tento úřad já nepovažuji za potřebný, toto by vůbec nemuselo být,“ přitakává Fiala z ODS.

Nová ministerstva? Pro vědu ano, říká politolog

Otevírá se však i otázka ministerstev nových. Ministerstvo pro vědu propaguje vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Vznik ministerstva pro výzkum, které by se udělalo jenom tak, že se současní úředníci na Úřadu vlády promění v ministerstvo, to považuji za naprostý nesmysl,“ oponuje šéf ODS Fiala.

„Pokud by skutečně mělo nějaké ministerstvo vzniknout, tak tam si myslím, že by nejlogičtější byla právě oblast vědy a výzkumu, protože to je něco, co souvisí třeba i s konkurenceschopností českých podniků. A s rozvojem charakteru země, jaký bude mít ráz. Jestli bude jen montovnou. Nebo jestli bude sázet i na svoji intelektuální kapacitu,“ říká k tomu politolog Jelínek.

Šlechtová a Bělobrádek se hádali online. Chtěli si zrušit ministerstva

„Pokud by někde byla vůle zvyšovat počet ministerstev, tak věda a výzkum by podle mě měly být v první řadě. Naopak všechny ty ostatní nápady – ať už se mluví o dotacích, městech a obcích, nebo když se mluví třeba o ministerstvu sportu – tak to mi přijde navíc. Spíše jako ustupování lobbistickým zájmům a tlakům a jako agenda, kterou stávající ministerstva zvládnout řešit,“ dodává.  

„Nepotřebný“ místní rozvoj

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) se před časem dostala do přestřelky s Pavlem Bělobrádkem kvůli tomu, zda je její ministerstvo potřebné, či nikoli. Hádka se strhla online na sociální síti. To když Šlechtová loni nesouhlasila právě se vznikem ministerstva pro vědu. „Zrušení MMR by bylo logické,“ kontroval Bělobrádek.

„Samostatnost ministerstva pro místní rozvoj postupem času ztrácí na významu. Celá řada agend je průniková s dalšími ministerstvy. Pokud by mělo dojít k redukci, je to ministerstvo, které bychom za určitých okolností mít nemuseli,“ řekl nyní Blesk.cz politolog Jelínek.

Představu, že zrušení ministerstva by však provázel úbytek míst a úředníků, považuje za naivní. Stejně tak se nemusí zjednodušit ani administrativa. „Jsou země, kde existuje mnohem méně jednotlivých ministerstev, ale to neznamená, že by ubylo úředníků nebo že by ubylo agendy. Jen je méně členů samotné vlády a velké superúřady žijí svým vlastním životem různě pospojované,“ dodává Jelínek.

Chybí Česku ministerstvo informatiky?

Se samotným rušením ministerstev však má Česko ne tak vzdálené zkušenosti. V letech 2003 až 2007 existovalo ministerstvo informatiky, které postupně vedli Vladimír Mlynář, Dana Bérová a Ivan Langer.

„Ne nutně. V určitých etapách fungování země nebo jejího vývoje se ukazují prioritní oblasti, na které je třeba si posvítit a dodat jim politický význam. A také proto v minulosti vzniklo ministerstvo pro místní rozvoj nebo ministerstvo informatiky. Proto se dnes uvažuje o ministerstvu, které by bylo pro vědu a výzkum. Protože vždy najdete oblast, která zrovna v té době je ta klíčová. A třeba se hůře politicky zaštiťuje z jiného resortu,“ řekl Blesk.cz Jelínek.

Ministerstvo informatiky bylo dle něj proto dobovým příkladem a dnes jeho agendu dokážou zaštítit jiné, stávající resorty. Jelínek dodává, že rozdělování či zakládání ministerstev je však nyní i součástí politického boje. „A proto říkám, že je dobré se tomu věnovat spíš až po volbách než před volbami, kdy se dávají nejrůznější velkohubá prohlášení, která by snad mohla dle některých politiků voliče zaujmout,“ dodává Jelínek.

VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE

EXKLUZIVNÍ PRŮZKUM VOLEBNÍCH PREFERENCÍ 2017 ZDE

KOMPLETNÍ KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017 NAJDETE ZDE

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz