
Miliardář Dědek nedostane ani hlas. Vadí mu stín Babiše a stáhl se z voleb
Cesta miliardáře z Jablotronu Dalibora Dědka do Sněmovny skončila dřív, než pořádně začala. Dědek, který měl být ústeckou jedničkou hnutí Starostů a nezávislých (STAN), kandidátku opustil a do voleb nejde. Hnutí chce ale prý dál podporovat. Starostové chtějí přitom prosadit několik změn ústavního práva. Senát by podle nich měl například dostat pravomoc navrhovat Ústavnímu soudu zrušení amnestie nebo milosti. Uvažují i o tom, že by druhý pokus při jmenování vlád místo prezidenta měl připadnout předsedovi Sněmovny.
Podnikatel Dalibor Dědek nakonec nepovede kandidátku STAN v Ústeckém kraji. Na první místo se vrací bývalý starosta Litvínova Milan Šťovíček, oznámil ve čtvrtek celostátní lídr kampaně STAN Jan Farský. Dědek bude s hnutím dál spolupracovat. Tím, že nebude kandidovat, se chce ale vyhnout interpretacím, že si jako miliardář chce hnutí STAN koupit a po vzoru Andreje Babiše (ANO) vstoupit do politiky.
Dědek začal se Starosty spolupracovat na začátku měsíce poté, co zkrachoval projekt společné kandidatury STAN s lidovci. Za cíl si dal hledání nezávislých osobností, které by za hnutí šly do voleb. Nakonec se ujal i místa na kandidátce. Podle Farského se nyní vrátí do předchozí role. „Bude nám pomáhat s celorepublikovými tématy a bude naším výsostným podporovatelem,“ konstatoval Farský.
Na kandidátce skončil kvůli mediální nálepce „dalšího miliardáře, který se chce dostat do politiky“, vysvětlil Farský. „Tím, že do toho vstoupil Dědek, tak se okamžitě objevily titulky, že další miliardář prahne po moci, Dědek si koupil STAN a je to druhý Babiš,“ dodal Dědek. Jistou chybu vidí i ve webu, na kterém Dědek hledal pro Starosty „slušné“. „Výzva měla efekt, že lidi se začali ptát: 'Hrome, to v tom STAN, nejsou slušní?',“ uvedl.
Navíc podle něj deklarované hledání dalších nezávislých tvářích mohlo vyvolávat představu, že Starostové nejsou jednotní. Svou roli nyní vidí Dědek v tom, aby po celé republice bojoval za hlasy pro STAN. „Nechci ve své práci polevit, naopak chci přidat,“ uvedl. Připustil, že v problémech Ústeckého kraje by se musel teprve zorientovat.
První místopředseda STAN Vít Rakušan odmítl možnost, že by kroky kolem Dědka byly zmatečné. „STAN ohlásil spolupráci s Daliborem Dědkem, ta nadále trvá. My podle mého názoru z určitého úhlu pohledu tu situaci zpřehledňujeme a odnímáme ze STAN zátěž v tom pohledu, že někdo si kupuje politické hnutí,“ řekl.
Připomeňte si, co říkal Dalibor Dědek o spolupráci se STAN:
Starostové: Můžeme zpochybnit i Klausovu amnestii
Představitelé hnutí ve čtvrtek během programové konference novinářům řekli, že by horní komora mohla zpochybnit i dřívější amnestie včetně rozhodnutí Václava Klause z roku 2013.
Senát by měl podle představ Starostů dostat možnost třípětinovou většinou všech členů navrhovat Ústavnímu soudu zrušení vyhlášené amnestie či individuální milosti. Mohl by k tomu přikročit v případě, že by krok hlavy státu podle senátorů zpochybňoval demokratický právní stát. Posoudili by to ústavní soudci. STAN při konstrukci vyšel ze slovenského vzoru.
„Narážím na amnestii Václava Klause, která zastavila trestní stíhání u nejzávažnějších hospodářských trestných činů. To mělo za následek výrazný dopad na poškozené a byla podkopána důvěra v právní stát,“ konstatovala právnička Hana Marvanová, která je jednou z garantek programu STAN. Šéf hnutí Petr Gazdík upřesnil, že zákon by byl obecný, a umožnil tak zpochybnění i amnestií z minulosti.
Klaus vyhlásil amnestii na začátku roku 2013 u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Podle údajů ministerstva spravedlnosti se dotkla 111 263 odsouzených a obviněných. Na základě amnestie bylo zastaveno trestní stíhání 265 obviněných. Abolice se týkala některých známých kauz, například Progres Invest, H-System, fondů Trend a Mercia nebo údajných stamilionových podvodů, kterých se podle žalobců dopustil podnikatel a někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský.
Nový postup by Starostové upřednostnili u jmenování vlád. V současnosti jmenuje premiéra prezident, pokud pak nově sestavená vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, má na jmenování předsedy vlády hlava státu druhý pokus. Pokud neuspěje ani takto vzniklý kabinet, navrhne premiéra šéf Poslanecké sněmovny.
Podle představ Starostů by se měly druhý a třetí pokus vyměnit. „Prezident by tak nemohl taktizovat s vědomím, že hned následující pokus je také jeho. Domníváme se rovněž, že je nemyslitelné, aby vláda rozhodovala bez důvěry Sněmovny i řadu měsíců a opírala se jen o jmenování prezidentem,“ stojí v programu Starostů.
vizáž na to má
