Zlínský kraj má vypracovaný stipendijní program, do kterého spadá šestnáct oborů. Už tři roky je mezi nimi i výrobce obuvi – tedy ševcovství. „My jsme doufali, že to může být určitý stimul, aby se hlásili někteří žáci, ale tady je problém s uplatněným,“ uvedl ve speciální debatě ke krajským volbám lídr zlínské kandidátky ČSSD Petr Navrátil s tím, že určitá renesance tohoto oboru je nejspíš hodně vzdálená. Ševcovství je prý jeden z mála oborů, u kterého propagace přes stipendijní program nevyšla. Poměrně zajímavý boom ale podle něj zažívá například obor řezník i díky poptávce a aktivitou jejich potencionálních zaměstnavatelů.

Podle Margity Balaštíkové, jedničky kandidátky hnutí ANO pro zlínský kraj, je pro toto řemeslo důležité jeho zviditelnění a zvýšení jeho atraktivity. „Je tady možná i práce s rodiči, aby tam ty děti opravdu dali, protože myslím si, že nastává doba, kdy bychom se měli ptát: ‚A když budu mít tuhle školu, najdu tu práci?‘, protože já jsem jako ředitelka hřebčína Napajedla zaměstnávala k vidlím vysokoškoláky, a to přece nechceme,“ míní Balaštíková. Sama jako, podle svých slov, starší dáma při koupi nových bot hledí na to, kde jsou vyrobeny. „Nehodlám si kupovat boty a mít je jako tu španělskou botku, protože my ženy nosíme podpatky a opravdu ta bota musí sedět a musí vám v ní být pohodlně a to určitě vietnamská tržiště nenabídnou,“ myslí si Balaštíková.

Obuvnictví se prý už k původní slávě nikdy nevrátí

I přestože se momentálně obuvnictvím živí momentálně zhruba jen desetina počtu lidí oproti devadesátým letem, prý z kraje nevymizelo. „Tady přímo ve Zlíně se vyrábějí poměrně známé, zvláště pak mezi mladou generací, boty Prestige, ve Slavičíně se vyrábějí pracovní bity a trekové boty, což znamená pohory a jediná firma, kterou vlastní rodina Baťů je v Dolních Němčích, kde vyrábějí malosériové zakázky a vyrábí i zdravotní obuv,“ upřesnil lídr zlínské kandidátky ODS Jan Pijáček

Z jeho pohledu se ale už nikdy nevrátí zpět do původní slávy. „To není můj názor, ale jen tlumočím názor svého přítele Tomáše Bati, který jezdíval k nám do Vlčnova, a když jsem se ho ptal: ‚Pane Baťo, prosím vás, může se to u nás ve Zlínském kraji vrátit zpět?‘ On mi tehdy svým typickým hlasem říkal: ‚Pane starosto, nikdy, pro to tu nejsou už podmínky, jaké jsme měli my v době, kdy tady náš předek založil obuvnickou firmu,“ vzpomínal Pijáček.

Dnešní doba je prý plná změn a je dobře, že to platí i u ševců 

Poněkud jiný názor měl zástupce Iva Valenty a dvojka spojené kandidátky Soukromníků a Svobodných Tomáš Pajonk. „Ve Zlíně byla výroba obuvi, nyní už není, lidé dělali něco, teď už dělají něco jiného. Bylo by to krásné, aby lidé stovku let dělali pořád to stejné a bylo by to tradiční  a určitě by se mi to líbilo, ale dnešní doba je doba plná změn a snaha tlačit lidi zpět do nějakých oborů, které jsme si definovali my a oni je vystudují a budou muset s nimi žít celý život, mi přijde dost kontraproduktivní,“ uvedl Pajonk.  Firmy by si podle něj měly samy hledat mezeru na trhu podobně jako před lety Tomáš Baťa. Zastupitelstvo prý nemůže vybrat, co budou lidé dělat za dvacet let. 

Česká republika jako stát se bude muset prý rozhodnout, jestli bude „montovna“ a z dětí se stanou roboti, kteří zbaveni kreativity budou chodit do montoven, což by znamenalo soutěž například s Bangladéšem nebo Pákistánem. Druhou možností je pak nechat lidi tvořit. „Už teď střední a malé firmy hledají, kde na tom světovém trhu mohou nabídnout výrobky s vysokou přidanou hodnotou,“ informuje Pajonk. 

Mladé by měli směřovat i rodiče

Podle Vítězslava Lapčíka je odliv řemesla i výsledkem trendu mladých lidí jít za každou cenu na vysokou školu. Podle něj je zájem o například o technické obory velice malý, proti zájmu o gymnázia. „Je pravda, že děti v patnácti letech se těžce rozhodují o tom, kam ten svůj život směřovat. Od toho jsou rodiče, aby jim nějakým způsobem pomohli, ale ti by měli rozumným způsobem posoudit schopnosti těch svých ratolestí,“ myslí si Lapčík.

Podle něj je kolikrát zbytečně tlačí do škol, ze kterých jsou pak jejich ratolesti nešťastné. Sám byl zděšen, když před třemi lety hledat do podniku, který řídí traktoristu a přišel na to, že na středním odborném učilišti je spojený ročník traktoristů a zedníků. 

Mladí by měli v kraji zůstat, protože je tam hezky

Kandidát TOP 09 byl evidentně překvapený modelovým příkladem, když se ho moderátorka Daniela Soukalová zeptala, co by ji mělo přimět, aby v kraji nejen žila, ale také pracovala. „Tak to je zajímavá otázka. Začal bych tím, že je tady hezky, ale pak už pomalu nevím, co bych vyjmenoval, protože jsou tu možnosti, jsou tu možnosti pro vznik firem samozřejmě, ale problém je v tom, že v tuto chvíli firmy nemají, teď se bavím o tom, že bych chtěl podnikat, nebavím se o zaměstnanci, je problém sehnat zaměstnance, je problém je dobře zaplatit, protože přece jsme na periferii, takže z tohoto pohledu nevím přesně, co by to mělo být,“ odpověděl Vlastislav Navrátil. 

Na gympl se podle něj dříve dostali jen ti s nejlepšími výsledky, dnes se na ně prý dostane každý. „Ta politika financování škol je takto nastavena. Na ten gympl vezmou všechny a tím pádem na ty učňáky už nezbudou například ti, kteří mají horší známky. To si myslím, že by bylo dobré, aby ten, kdo bude mít na starost školství, ne jen ve zlínském kraji, se nad tím zamyslet,“ dodal Navrátil, se kterým následně souhlasil i Lapčík. 

Na celý záznam debaty s lídry kandidátek ze Zlínského kraje se můžete podívat zde:
Video
délka: 01:37:25

Debata Blesku ze Zlína: Proč vymírají ševci a zkrachuje kraj kvůli mrtvé zóně Holešov? Blesk TV

Fotogalerie
15 fotografií

Krajské volby na Blesk.cz zde >>>