21°C
Téměř 2 miliardy korun už spolykala průmyslová zóna u Holešova ve Zlínském kraji. Je ale téměř úplně prázdná. Kandidáti na zlínského hejtmana se v debatě Blesku ke krajským volbám neshodli ani na tom, zda jde pro krajský rozpočet o zásadní problém.
Podívejte se na část debaty týkající se nevyužité průmyslové zóny u Holešova:
Bude Zlínský kraj vracet miliony? Politici se na tom nedohodli. Blesk TV
„To by byla určitě ta největší rána, která by Zlínský kraj mohla potkat. Zatím jsem optimista, ale takový přiměřený,“ řekl k možnému vracení dotací kandidát za ODS Jan Pijáček, aktuálně starosta Vlčnova.
Opačný názor měl naopak zástupce vládnoucí garnitury Petr Navrátil z ČSSD. „Kdo se seznámil s genezí holešovské zóny a se všemi dokumenty, tak ví, že naplnění indikátorů, které byly předmětem dotace v té první vlně, by měly být naplněny v roce 2026. A materiál uvádí, a to je otázka mezirezortní komise, která posouvá možný termín naplnění až do roku 2036. Tady je obrovský potenciál do budoucna především s dokončením dálnice D49. Jsem přesvědčen, že se ledy pohnou, dojde k dohodě a že se ta situace vyvine ku prospěchu celého Zlínského kraje,“ řekl.
„Zásadní problém v tom rozpočtu, který je něco přes 8 miliard, to není,“ míní člen krajského finančního výboru a trojka stranické kandidátky Vítězslav Lapčík (KSČM). „KSČM se hlásí k tomu, že udělá všechny dostupné možnosti, aby ta průmyslová zóna fungovala. Na postu náměstka pro životní prostředí je Ivan Mařák (jednička KSČM v kraji – pozn. red.) a ty poslední dva roky dělal zásadní kroky k tomu, aby se s těma věcmi pohlo. Mě překvapilo, že některé strany nebyly jednoznačně přesvědčeny o tom, že se má ta zóna obsadit. Je zbytečné si v tomto směru dělat nějaké naschvály,“ dodal.
Dvoumiliardová cena za „zelenou louku“ se ale nelíbí TOP 09 a jejímu lídrovi Vlastislavu Navrátilovi. „Mě zarazilo, že pan kolega Lapčík tady použil ‚není to velký finanční problém‘. Pokud jsem ten rozpočet přečetl správně, tak v letošním roce je to 52 milionů, které jdou do Industry Service ZK (správce zóny - pozn. red.) a v předchozím roce to bylo 36 milionů. Když k tomu připočtu tu pořizovací cenu, která se dneska pohybuje kolem dvou miliard, tak mi to přijde, jako velký finanční problém,“ kritizoval názory protivníka Navrátil.
„Je to jako čekání na Godota“
Optimisticky ale budoucnost areálu nevidí ani Soukromníci a Svobodní, které vede do voleb Ivo Valenta. Debaty se však zúčastnil Tomáš Pajonk, dvojka kandidátky.
„My tady děláme jakési čekání na Godota. My čekáme a budeme přehazovat tu zodpovědnost na CzechInvest a doufat, že jednou přijde velká firma, která to tu zachrání a prolomí tu bariéru. Podle mě se nedočkáme toho Godota a měli bychom si říci – ta zóna nebyla postavena na dobrém místě, přiznat to naprosto otevřeně,“ prohlásil Pajonk.
Podle kandidátky hnutí ANO Margity Balaštíkové lokalita problémem není, jsou to ale třeba konkurenční zóny, které vznikají na jiných místech Česka. „Že je zóna na nevhodném prostředí, není pravda, protože celé Otrokovice, Napajedelsko je postaveno na stejném podloží. Prameny pitné vody jsou tady hodně vysoko a je to normální. Jak je možné, že v Otrokovicích stojí na stejném podloží těžký průmysl a tady to nejde?“ poukazuje na „dvojí metr“ aktivistů současná poslankyně.
„Ohrožují nás jiné politické zájmy, začala se budovat průmyslová zóna Bochoř nebo Barbora. Já jsem interpelovala pana premiéra, jak je možné, že vláda znovu hodlá někde investovat, když ještě nemá svoji vládní investici dotaženou do konce. Čekám na odpověď,“ dodala Balaštíková.
Musíme „zatočit s aktivisty“
Balaštíková se vzápětí blýskla kontroverzním výrokem na adresu ekologických aktivistů. I ti totiž brání zaplnění zóny investory. Důvodem je nedaleký zdroj pitné vody pro okolí, tedy asi 28 tisíc obyvatel.
„Je smůla, že my je platíme z evropských peněz i ze státních, a oni způsobují našemu státu škodu. S tím se musí zatočit,“ poznamenala Balaštíková s tím, že o možné odpovědnosti vedení nevládních organizací už mluvila i se stranickým kolegou a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Legislativy prý sankce umožňuje, jen není využívána.
„Jsem se trošku vyděsil - ‚zatočíme s aktivisty‘ - nebo to tak vyznělo. Jsem se vyděsil, že něco takového bude někdo dělat,“ glosoval výrok Vlastislav Navrátil z TOP 09.
Problém jménem stavební zákon
A aby se toho u Holešova nepokazilo málo, brání investorům stavět v areálu také zdlouhavé legislativní procesy. Je o tom alespoň přesvědčen Jan Pijáček z ODS. „Ten problém, který se soustřeďuje na diskuzi s ekologickými aktivisty, to je naprosto nepodstatné. Zájem o holešovskou zónu je i dneska,“ míní. Investoři prý ale často z projektu vycouvají kvůli stavebnímu zákonu.
„V okamžiku, kdy sem přijde investor; jeden z posledních byla firma, která vyrábí motory. Při položení dotazu, když předložíme všechny dokumenty, za jak dlouho u vás vyřídíme stavební povolení, tak když se dozví ten čas a rizika s tím spojená, tak tato firma speciálně odešla do Polska, spousta jich odešla na Slovensko. Protože v Polsku a na Slovensku je mnohem přívětivější legislativní prostředí,“ vysvětlil problém Pijáček a připomněl, že stavbu zóny schválila vláda.
Kdyby podle Pijáčka měl v současné době stavět svůj areál Tomáš Baťa, nikdy by nestál. „Nestál by ani Zlín, ani Otrokovice,“ poznamenal Pijáček s odkazem na místo vysílání. Blesk vysílal debatu z muzea obuvnictví ze 14. budovy Baťova areálu.
Holešov je zpolitizován, rozčiloval se lídr ČSSD
Krátkou rozepři pak rozpoutal Petr Navrátil, lídr sociální demokracie v kraji. „Pravděpodobně se z toho stalo politikum. Pokud teď před volbami vyjde některá strana s tím, že má řešení, že se dohodla s aktivisty, tak mi to jen potvrdí tu domněnku, že tyto aktivity byly cíleně několik let takto vyvíjeny,“ reagoval na dřívější prohlášení Balaštíkové, že se s aktivisty dohodla. „Mám z dnešního dne zprávu, že se udělal průlomový den, kdy oni jsou ochotni podepsat jakousi deklaraci, aby se ta věc posunula dál,“ řekla doslova.
„V době, když jsem začala pomáhat sdružení, tak jsem netušila, že budu lídrem kandidátky. Nebylo to politikum, pane kolego. Byla to moje poslanecká práce a já jsem netušila, že se to bude chýlit ke konci,“ rozčílila se Balaštíková. Navrátil ale kontroval, že v předchozích slovech nenarážel na ni.
Svoji vizi, jak se s aktivisty domluvit, mají Svobodní. Mělo by se změnit krajské územní plánování. „Ekologické organizace říkají ‚prosím vás, změňte to, protože město už to změněné má, mohli byste to změnit i na kraji, změňte to tak, ať se tam nemůže postavit ropný průmysl, a když to uděláte, my se na to částečně vykašleme‘. Kraj by tento krok vstřícný mohl udělat, to je jedna věc, a za druhé, pojďme otevřít tu zónu menším firmám. Ten park by měl předpřipravit modelové projekty. Ze Zlínského kraje my nezměníme stavební zákon,“ komentoval situaci Tomáš Pajonk.
„Průmyslová zóna je na 360 hektarech a myslím, že ty jednotlivé pozemky jsou půlhektarové. A to není výměra pro nějakého velkého investora,“ uzavřel téma Vítězslav Lapčík z KSČM.
Kandidáty na post zlínského hejtmana jsme také vyzkoušeli ze znalostí jejich kraje. Jak dopadli?
Vědomostní kvíz o Zlínském kraji: Kdo z politiků nespočítal Baťovo výročí? Blesk TV
A tady je celý záznam debaty:
Debata Blesku ze Zlína: Proč vymírají ševci a zkrachuje kraj kvůli mrtvé zóně Holešov? Blesk TV
