Že jsou Vánoce plné jídla, je podle Havlíčka dáno historicky. „U všech národů jsou Vánoce svátkem rodiny, pohody a vždycky je každá sváteční událost spojená s jídlem. Jídlo není jen zdrojem živin, ale i nástroj komunikace a pozitivních emocí,“ vysvětluje výživový expert.

Není proto třeba se nějak trýznit a kapra s řízkem vynechat, protože se člověk bojí, že by nabral pár kilo. Co ale Havlíček doporučuje, že zamyslet se nad přípravou pokrmů – například nad tím, ve kterém tuku řízek připravit a zda nepoužít troubu místo fritézy. Osobně vnímá, že je k tomuto účelu nejlepší přepuštěné máslo nebo sádlo.

Úplně základní ale podle Havlíčka je nevařit jídla příliš mnoho. Češi podle něj mají problém s logistikou a plánováním pokrmů a obvykle toho vytvoří tolik, že se stůl doslova prohýbá pod tíhou sváteční nabídky. Jeho hlavní rada proto zní – navařit jídla tolik, kolik opravu potřebujeme.

Video
délka: 36:02
1080p 720p 360p

Po léčbě jsem se naopak přejídala a přibrala 40 kilo za rok, řekla bývalá anorektička 

Pivo spíše nealkoholické, likéry jen minimálně

Pokud to s jídlem přeci jen přeženeme a přejíme se, je dobré se po štědrovečerní večeři na chvíli projít. „Děti se aspoň budou na dárečky déle těšit,“ dává tip Havlíček.

Pivo u večeře neodmítá, doporučuje ale nealkoholické. „Jíme jídlo, které je velmi tučné. Pokud chceme trávení pomoci, pak potřebujeme něco, co obsahuje hořčiny, a to je právě to pivo,“ vysvětluje. U kávy pak nevidí „nic proti ničemu“.

Co se týče likérů, u těch podle Havlíčka všichni vědí, že jsou kalorickou bombou. Jejich příjem je proto třeba přísně hlídat. „Pokud někdo likér nutně potřebuje, pak doporučuji jeden malý panáček po večeři,“ říká.

Obecně si ale expert nemyslí, že by na tom Češi s přejídáním o Vánocích byli drasticky špatně. Spíše je špatně nastavena doba. „Nemyslím si, že by jenom Češi měli problém se stravovacími návyky. S tím se veze celá Evropa. Souvisí to s naším životním stylem a s tím, že se máme dobře,“ popisuje Havlíček.

Lucii strach z jídla málem stál život

Existují ale i druhé extrémy oproti přežírání, a tím jsou poruchy příjmů potravy směrem k jeho omezení. Jednou takovou – anorexií – si prošla i studentka Lucie Veselá. Během svých náctiletých let dostala dojem, že je příliš tlustá a málem kvůli tomu zemřela.

Jedním z prvotních impulsů podle ní bylo, když se pokoušela o modeling a manažerka jí řekla, že je příliš tlustá. Od té chvíle šlo všechno z kopce. „Snědla jsem třeba jednu jahodu a pak dvě hodiny jela na kole,“ popisovala studentka.

Nakonec se se svými 178 cm dostala až na váhu 36 kilogramů, její BMI index byl 12. Už při 14 přitom lidé umírají. Stále si ale nemyslela, že je s ní něco špatně. Pro změnu se rozhodla až poté, co jí začaly selhávat ledviny a srdce a doktorka jí řekla, že jí zbývají tři týdny života.

Lucie tak nastoupila do ambulantní péče. „Ke konci už jsem fakt jenom potřebovala se zavřít,“ zavzpomínala Lucie. Ve své nejhorší fázi vypadala jako živoucí mrtvola – schovávala jídlo, prosvítala jí střeva, nemohla chodit na záchod a přišla i o svou menstruaci.

Nakonec byla z nemocnice propuštěna s 53 kilogramy váhy. Dnes už je to deset let, co touto nemocí trpěla a považuje se za vyléčenou. Myslí si, že vždy si bude váhu trochu hlídat, ale nikdy už jídlo neopustí.

Fotogalerie
18 fotografií