18. únor 2020
Svátek slaví Gizela, zítra Patrik

Přehled největších fíglů výrobců potravin: Pozor si dejte na triky na obalech, zrádné je i kysané zelí

/
  • Podívejte se nejčastější triky výrobců potravin.
    21. prosince 2019 ● 05:00

    Každý spotřebitelský test Blesku je nabitý informacemi ze zbožíznalství včetně fíglů, které výrobci rádi používají. Proto jsme pro vás připravili přehled těch letošních nejzajímavějších. Na jaké triky můžete  v obchodech narazit?

  • 1.

    Země zpracování masa není země původu

    Mražené kuřecí může být tak nasáklé vodou, že za vodu navíc můžete platit to samé co za maso. Jak ukázal lednový test, vyplatí se vědět, z jaké země maso pochází. »Nasáklá« masa totiž byla z Polska, kde drůbežáři chladí maso ve vodě, což je kámen úrazu. Ale pozor, země původu a země zpracování není jedno a to samé.

     

    Na obale výrobků živočišného původu musí být vždy oválná veterinární značka. Písmenná zkratka v oválu však označuje zemi posledního zpracování, tedy např. zabalení. Výrobci masa jsou ale povinni uvádět také na etiketě, v jaké zemi bylo zvíře chováno a v jaké poraženo.

  • 2.

    Jde to i bez zbytečných éček

    Čím víc masa v párcích je, tím lepší. A čím méně éček obsahují, tím ještě lepší. Proč do masových párků cpou výrobci zbytečná éčka? Usnadňují si jimi práci. Dříve bylo uměním každého řezníka umíchat z jemně namletého masa celistvou hmotu, z níž nevytéká voda ani tuk, a ta se pak naplnila do střívka.

     

    Dnes si často výrobci pomáhají zahušťovadly, škroby, stabilizátory a barvivy, případně vylepšují i chuť glutamátem. Ale jak ukázal únorový test vídeňských párků, lze najít i výrobky, které se bez takových přídatných látek obejdou.

  • 3.

    Džus versus nektar

    Lákavé obrázky a název ovoce, z nějž je nápoj vyrobený, ještě nemusí znamenat, že jde o 100% ovocnou šťávu. Pokud jde o džus, obsahuje nápoj 100 % ovocné šťávy, která nesmí obsahovat přidaný cukr, barviva ani konzervanty. Jestliže je obsah ovocné šťávy nižší, nesmí se nazývat džusem. V takovém případě jde o nektar, který musí obsahovat minimálně 25 % ovocné šťávy. Zbytek tvoří přidaná voda, glukózo-fruktózový sirup či cukr, nebo jejich kombinace.

  • 4.

    Není kysané zelí jako kysané zelí

    V obchodech můžete narazit na tři různé typy kysaného zelí. Buď si koupíte »kysané zelí«, ve kterém nesmí být konzervanty, obsahuje původní zelnou šťávu a odpovídá domácímu kysanému zelí, které se musí skladovat v chladu. Nebo si dáte do nákupního košíku prokvašené zelí, v němž byla zelná šťáva nahrazena nálevem (což se musí uvést u názvu).

     

     

    Takové »kysané zelí v nálevu« se tepelně neošetřuje, výrobce ale smí přidaný nálev konzervovat éčkem, což zmiňuje ve složení výrobku. Tento výrobek se musí skladovat v chladu. Třetí typ kysaného zelí je »sterilované«, do nějž se konzervanty přidávat nesmějí. Nemusí být jen ve sklenicích, ale i v sáčcích.

  • 5.

    Na porci záleží

    Ať už pijete ochucený jogurtový drink, nebo dopřáváte své ratolesti ochucené čokolupínky, je důležité přepočítat si množství cukru na velikost balení. Může se zdát, že ve 100 gramech (velikost běžně udávaná v tabulce výživových hodnot) cukru moc není, ale zkonzumovaná porce (či prodávané balení) bývá často větší. Takže se může stát, že do sebe dostanete třeba 8 kostek cukru, a to rozhodně není málo.

  • 6.

    Tradiční versus vepřový špekáček

    Chcete opravdu masový špekáček, nebo tradiční uzeninu? Obojí mít nemůžete. Pokud chcete tradici, sáhněte po špekáčcích, které se pyšní logem Zaručená tradiční specialita. Podle ní totiž musejí mít špekáčky min. 38,5 % hovězího a min. 17,5 % vepřového. Musíte se ale smířit s tím, že se výrobci ve svých recepturách zuby nehty drží minimálních obsahů.

     

     

    Pokud prahnete po více masovém špekáčku, pak koupíte takový, v kterém je víc vepřového než hovězího, což zrovna není po vzoru tradice. Takovýto vepřový špekáček dokonce určuje novodobá cechovní norma, která požaduje 54 % vepřového a 26 % hovězího.

  • 7.

    Čtěte složení!

    Název a obrázek na obale výrobku můžou klamat. Je proto vždycky lepší, pokud výrobek dobře neznáte, nebo nedostal pečeť spotřebitelského testu, pročíst si pozorně složení. V případě testovaných drůbežích nugetek jsme totiž narazili na výrobek, který působil, že je vyrobený z kuřecího, přitom měl místo něj strojně oddělené maso, které svou strukturou již masu neodpovídá. Navíc výrobce ve složení uvedl, že na výrobu zmíněných nugetek použil pouhých 27 % separátu.

  • 8.

    Míň tuku, víc škrobu

    Platí to u majonéz, platí to i u tatarek. Čím míň tuku a žloutků, tím víc škrobu nebo jiných zahušťujících přísad.

  • 9.

    Čím přesnější, tím lepší

    Potravinový Sherlock letos přišel s unikátním testem konzerv pro psy. Co by mělo v kvalitní konzervě být? Samozřejmě maso, a čím víc, tím líp. A kromě čistého masa by měla obsahovat i »přílohu« v podobě brambor či sladkých brambor, ovoce, zeleninu a případně kvalitní olej.

     

    Proto se prodávají tzv. kompletní krmiva pro psy, která mají dodat vašemu mazlíčkovi veškeré potřebné živiny. Platí ale, že čím je složení přesnější, tím líp. Neurčité a široké pojmy jako »maso a výrobky živočišného původu « sice nemusí nutně znamenat něco špatného, ale výrobce za ně může »schovat« cokoliv.

  • 10.

    Lunch(eon)meat

    Kupujete si luncheon meat, nebo lunchmeat? Stačí, aby z názvu »luncheon meat« určeného vyhláškou vypadla tři písmena, a rázem jíte »lančmít« bez masa.

     

    Obsah konzervy nesoucí název »luncheon meat« chrání vyhláška. Podle ní musí obsahovat minimálně 70 % masa (vepřového, hovězího). Jakmile ale výrobci vynechají ze zmíněného názvu tři písmena (-eon), obsah masa v konzervě už nemusí odpovídat vyhlášce, ba co hůř, v hmotě nemusíte najít žádné maso, jen separát. Separát neboli strojně oddělené maso (SOM) totiž svou strukturou masu neodpovídá, takže se ani nesmí do obsahu masa započítávat.

  • 11.

    Přidanou bílkovinou k vyššímu obsahu masa

    Často se u výrobků z masa ve výčtu ingrediencí dočtete, že obsahují přidanou vepřovou bílkovinu. Není to sice nic nezdravého ani škodlivého, ale také to není nic, z čeho by měl prospěch spotřebitel. Spíš naopak – pomáhá to výrobci. Přidaná bílkovina totiž může při analýze navyšovat obsah masa.

  • 12.

    Dražší než zahuštěné protlaky

    Pokud by byl zahuštěný protlak vyroben z kilogramu rajčat, vyšel by vás v průměru na 20 Kč. Jestliže byste si koupili pasírovaná rajčata vyrobená z kilogramu této suroviny, zaplatili byste za ně v průměru o 12 korun více. Přitom ve většině případů mají oba typy výrobků stejné složení: rajčata, jedlou sůl a případně kyselinu citronovou. Rozdíl je jen v tom, že zahuštěné protlaky se zahušťují odpařením vody.

  • 13.

    Chuť z koncentrátu

    Často narazíte na to, že ovocná složka džusů či nektarů pochází z koncentrátu. Co to znamená? Že nejde o čerstvě vylisovanou šťávu, ale o nápoje, které vznikly naředěním zahuštěného koncentrátu, který byl předtím zbavený vody. A té musí výrobce doplnit tolik, kolik se vypařilo při koncentraci přímo lisované šťávy. Výhodou koncentrátu je, že se dá převážet na velké vzdálenosti a déle vydrží. Nevýhodou, že se při jeho výrobě může zničit řada prospěšných látek.

  • 14.

    Oblíbený glutamát

    U výrobců oblíbené éčko glutamát sodný (E621) »uměle« vylepšuje chuť výrobků. Letos jsme jej často vídali ve složení některých uzenin nebo také v instantních nudlových polévkách. Tento zvýrazňovač chuti a vůně je charakteristický svou masovou chutí. Jde o bílou krystalickou látku bez vůně, která rozhodně není škodlivá, ale pokud je výrobek kvalitní, není potřeba jeho chuť vylepšovat.

  • 15.

    Není citronka jako citronka

    Citronové šťávy, známé také jako citronky, mají v českých domácnostech své stálé místo. Neseschnou, jsou rychle po ruce a nemusíte kvůli nim namáhavě »ždímat« citron. Ale není citronka jako citronka. Ve sklenici, nebo zejména ve žlutém plastovém obalu připomínajícím citrus si můžete koupit jak 100% šťávu, tak i vodu s »éčky« a kapkou citronu. Většinou se to ale dočtete ve složení.

     

  • 16.

    Zaručené tradiční speciality

    Na výrobky, jako jsou špekáčky nebo lovecké salámy, se sice vztahuje česká vyhláška, můžete ale najít takové, které mají na obale logo ZTS. Jde o logo Zaručená tradiční specialita, která označuje výrobky, jež jsou zařazené na unijním seznamu a platí pro ně mnohdy přísnější požadavky, než uvádí vyhláška. Jde o výrobky, které jsou produkovány za použití tradičních surovin, tradičními způsoby produkce nebo které mají tradiční složení.

    Lovecké salámy

  • 17.

    Novodobé normy

    Za minulého režimu existoval propracovaný systém Československých státních norem (ČSN), které měly přísné požadavky, a každý výrobce je musel dodržovat. Uváděly nejen složení výrobků, ale i výrobní postupy či definici použitých surovin. Často přesahovaly požadavky stávající evropské legislativy. V 90. letech byla ale jejich platnost zrušena a v důsledku zahraniční konkurence a tlaku na nízkou cenu začala kvalita českých výrobků pokulhávat.

    A právě na dřívější normy navazuje v současnosti projekt České cechovní normy (ČCN), který zaštiťuje Potravinářská komora ČR. Spotřebitelé si mohou na webových stránkách www.cechovninormy.cz zjistit konkrétní požadavky na výrobu a kvalitu a také seznam schválených výrobků. I letos jsme v našich testech měli výrobky s logem ČCN na etiketě, ve většině případů měly velmi dobré hodnocení.

  • 18.

    Nejčastější nesmysl na obalech

    Šunka či jogurt »bez lepku«? To jsou běžně!

     

    »Bez lepku« byl i v tomto roce oblíbený výrok výrobců, který zdůrazňovali na obale svých výrobků. Přitom zdroj lepku, který je v některých obilovinách, není v takových výrobcích běžný. Řekněte sami, lákaly by vás šunka, špekáček nebo jogurtový drink s moukou?

     

    Omíláme to stále dokola, a výrobci se pořád ještě neponaučili. Pokud ve složení výrobku, jako jsou například uzeniny či jogurtový drink, není žádný zdroj lepku, není důvod, proč by se výrobce měl na obale chlubit, že je jeho produkt bez lepku. Takové potraviny zkrátka ve složení běžně obiloviny obsahující lepek nemají. To, že jsou takové potraviny »bez lepku«, je jejich běžná vlastnost.

     

    Zdůrazňovat v takovém případě nepřítomnost lepku je v rozporu s evropským nařízením. Výrobce se tím snaží vyvolat dojem, že je jeho výrobek lepší než ostatní srovnatelné výrobky, a tím uvádí spotřebitele v omyl,“ už několikrát v našich testech upozorňovala odbornice na legislativu potravin Kamila Míková. 

     

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 5

zali.almoh...@...: Mladé krásné dívky vás chtějí poznat! Nejlepší seznamka zdarma! pojďte a připojte se http­://top­girls­.x251­.best

(18. 02. 2020 12:19)

wilda: Nakupovat zdravou baštu /jídlo/ jezdíme nakupovat levněji do Raichu. V této za 30 let rozkradené republice je to jen žrádlo pro čecháčky. To nešmakuje ani mému pejskovi. Vám jó? Zlatá doba kdy vládly komunisti. Proč se zrušily NORMY? Aby vás mohli okrádat! Nebo se mýlím, Bureši?

(30. 12. 2019 13:39)

wilda: Co proto dělá stát! H.o.v.no!

(30. 12. 2019 13:05)

snehulak: A zásadní trik k tomu všemu přidávají prodejci, cena u zboží neplatí, pokladna ji účtuje za víc.

(30. 12. 2019 10:13)
Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy