Až 350 dětí v Česku ročně onemocní zhoubným nádorem a při léčbě chemoterapií přijdou o vlasy. Pomoc jim nabízí právě spolek založený Markétkou. Dělá osvětu o dětské onkologii a shání peníze, aby mohli nechat vyrobit nemocným dětem paruky z pravých vlasů, které hlavně-náctiletým dívkám vracejí sebevědomí a pomůžou při boji se smrtelnou nemocí.
Jak s nápadem Markéta přišla?
„Nové Háro založila má dcera v roce 2017, když jí bylo 18 let. Sama procházela od 14 let onkologickou léčbou a věděla, jak moc jí vadilo, když přišla o vlasy.“
S dcerou jste tedy paruku řešila?
„Ano. Tehdy nebyla žádná organizace, která by nám pomohla vyřešit problém s padáním vlasů. V nemocnici nám dali poukaz na tisíc korun, na kompenzační pomůcku, tedy na paruku, která by nahradila vlasy, o které přišla.“
Jakou jste vybraly?
„Markétka si vybrala umělou. Paruka nebyla krásná, ale nosila ji, protože nechtěla šátek či holou hlavu. Když se vyléčila, nastoupila na gymnázium. Jenže po roce se nemoc vrátila a paruka byla znovu třeba. Markétka chtěla novou, a tak jsme opět vybraly umělou. To téma nám bylo blízké.“
Vám oběma?
„Zatímco Markétka na vlastní kůži poznala, jaké to je přijít o vlasy, já to poznala jako máma, když jsem jí musela vlasy holit. Kdo to nezažil, těžko pochopí. Nebyl tu nikdo, kdo by nám pomohl.“
Proč si Markéta nevybrala paruku z pravých vlasů?
„Jde o nákladnou věc. Cena kvalitní paruky z pravých vlasů se může vyšplhat klidně i na 50 tisíc. Člověk, který má vážně nemocné dítě a kvůli péči o něj přijde o práci, si ji nemůže dovolit. A Markétku napadlo, že by mohl vzniknout spolek, který je bude dětem dávat zdarma.“
Proto takový spolek sama založila?
„Bylo to v době, kdy se už potřetí léčila. Měla dost starostí sama se sebou a já jí to rozmlouvala. Jenže byla tvrdohlavá. Přestože se jí nemoc vrátila do plic a měla velké bolesti a různá omezení, založila Nové Háro.“
V té době jste tušila, jak je její stav vážný?
„Zhoršil se na konci roku 2017. S manželem jsme tušili, že nám to Nové Háro po ní zůstane a budeme v tom pokračovat. Markétka zemřela 28. ledna 2018 a my jsme jí slíbili, než odešla, že v činnosti spolku budeme pokračovat a že její odkaz tu s námi bude žít dál.“
V jakém stavu spolek byl?
„Papírově bylo vše vyřízené, Markétka stihla i první ustavující schůzi a získala první vlasy a řešila, jak se z nich bude vyrábět paruka. Měla to vymyšlené a rozjeté. První hárovskou akci se stánkem jsme udělali už bez ní. Dva týdny po její smrti na Dni dětské onkologie v Praze. Pro nás s Markétkou to byla velmi symbolická akce, na kterou jsme společně každý rok jezdily. Dodnes nechápu, jak jsem to mohla zvládnout.“
Věděla jste, co je na výrobu paruky třeba, jak sehnat peníze?
„Učila jsem se za pochodu. Nejsem ani vlásenkář, ani kadeřnice. Navíc ani nejsem obchodník a vůbec jsem netušila, kam jít a říct si o peníze na paruky pro nemocné děti.“
Ale povedlo se to…
„Nové Háro má Markétčinu energii. Díky tomu nám hodně lidí věřilo a darovalo nám peníze na rozjezd a spolek mohl začít pomáhat.“
Kdy se povedlo vyrobit první paruku?
„V srpnu 2018. A od té doby se jich předalo už 115. Právě tolik dětí si nemuselo díky Markétce dělat starosti o vlasy. Čím více paruk předávám, tím více jsem přesvědčená, jak velký problém je pro děti, když nemají po léčbě vlasy.“
Jak to nesou?
„Když Markétka onemocněla, tak někdy i lékaři mávli rukou a říkali: Vždyť to jsou jen vlasy. Ty ti dorostou. Ano, dorostou. Ale léčba trvá třeba i dva roky a ztráta vlasů znamená často ztrátu sebedůvěry a důstojnosti. Člověk si bez vlasů připadá nahý a málokdo má odvahu vyjít s holou hlavou.“
Někdo nosí i šátek.
„Jenže tím upoutá pozornost. Každý ví, že je ten člověk nemocný, a otočí se. Pro nemocného to není příjemné. A když jde o slečnu v pubertě, tak je to pro ni totální podpásovka, protože musí bojovat se smrtelnou nemocí, vypadá jinak a necítí se dobře. I proto se snažíme takové děti podpořit a udělat jim tu léčbu příjemnější. My víme, že děti nedokážeme vyléčit, ale také víme, že psychika během boje s těžkou nemocí je důležitá.“
Jaký je rozdíl mezi parukou umělou a tou z pravých vlasů?
„Velký. Jde o něco, co máte na holém těle. Už samotné zpracování umělého nebo pravého vlasu je jiné. Je jiná i montura, tedy čepička, na kterou se vlasy navazují. Pravý vlas se chová jinak. Vypadá přirozeněji, můžete si ho kdykoliv vyžehlit, nakulmovat, upravit, jak chcete. A je na hlavě příjemnější.“
Kde získáváte peníze?
„Hlavně od dárců díky různým kampaním. Máme také Klub přátel Nového Hára, jehož členové nám pravidelně posílají peníze. Třeba i jen stovka měsíčně nám hodně pomáhá. Můžeme s ní počítat a víme, že když nějaké dítě chce paruku, tak si to můžeme dovolit a zaplatit ji. Velmi nám pomáhá také patronka spolku, zpěvačka Lucie Bílá, která pro nás zdarma vyrábí unikátní šperky. Lidé si je mohou objednat na našem charitativním e-shopu a tím nás podpořit.“
Vlasů od dárců máte dostatek?
„Denně nám chodí desítky balíčků s vlasy. Každý culík dostane svůj štítek s evidenčním číslem, a tak máme o vlasech přehled. Moc rádi dáváme dárcům zpětnou vazbu, když se vlasy použijí. Náš sklad už je však plný. Vlasy tedy nejsou to, co bychom nutně potřebovali, hodí se nám však každá koruna. Zakázková výroba paruky u vlásenkářky stojí kolem 25 tisíc. Děti ji od nás dostanou zdarma, přesně tak, jak si to Markétka přála.“
Pomoci můžete i vy
Spíše než pravé vlasy potřebuje organizace peníze na výrobu paruk. Pomoci můžete i vy, byť třeba jen drobnou částkou. Každá koruna může mladým i malým pomoci k novému háru. Jakoukoliv částku můžete poslat na transparentní účet zde. A můžete se stát i členem Klubu přátel Nového Hára a měsíčně přispívat nejen na výrobu paruk, ale také na osvětu o dětské onkologii. Více najdete na webu noveharo.cz.
