18°C
Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 v Praze do rodiny řízného policejního úředníka. Rodině se díky tomu nevedelo zle, avšak malý Láďa během dětství a dospívání v područí chladného otce trpěl. To se později propsalo i do jeho tvorby.
Největší životní trauma však Fuks zažíval během druhé světové války (1939-1945). Jako student gymnázia zklíčeně přihlížel tomu, jak ze třídy postupně mizí jeho židovští spolužáci. Děs, lítost a soucit jím cloumaly tím víc, že v koncentračních táborech nekončili pouze Židé, ale kromě jiných i homosexuálové, k nimž svou orientací přináležel.
„Jsou lidi, kteří mají rádi cukroví nebo holky, on měl prostě rád kluky a mrtvoly,“ říkal o Fuksovi režisér Juraj Herz (†83), který podle jeho knihy Spalovač mrtvol roku 1968 natočil svůj nejslavnější počin.
Hlavní postava filmu, zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl v podání Rudolfa Hrušínského se zpočátku vzorně stará o rodinu, nepije, nekouří, je abstinent. Perfektní štít akorát kazí, že jemný pán v sobě pěstuje morbidní přesvědčení, že smrt a pohřeb žehem ztělesňuje to nejlaskavější vysvobození pro všechny trpící. Do děje dramaticky zasáhne nacistická okupace roku 1939, která jeho chorobný světonázor opře o teorii nadřazenosti árijské rasy a potřebu »vysvobodit podlidi«, mezi něž nakonec započítá i nejbližší rodinu. „Co abych tě, drahá, oběsil?“ usmál se Kopfrkingl a podkopl manželce ztvárněné Vlastou Chramostovou židli. Syna umlátil kovovou tyčí. Dcera jako zázrakem vyvázla živá.
Utekl z vlastní svatby
V roce 1964 se Ladislav Fuks nenadále v Miláně oženil s majetnou Italkou Giuliana Limitiovou, drobnou ženou s chlapeckou postavou. Novomanželům dokonce požehnal sám papež Pavel VI. Čítankový vývoj skončil až v momentě, kdy spisovatel pláchl ze svatební hostiny s rumunským číšníkem, s nímž patrně i strávil noc.
Zakázaný snímek
Film Spalovač mrtvol, s nímž byl velmi spokojen i sám Fuks, vybrali k tomu, aby Československo reprezentoval na Oscarech 1969/70. Přestože dílo získalo řadu ocenění, u tuzemského publika se moc dlouho neohřálo. Komunistická cenzura jej roku 1973 stáhla z distribuce a uzamkla do trezoru, prý pro přílišnou morbidnost.
Ocelová podrážka komunismu
Nejen nacistický, ale i komunistický režim šlapal Fuksovi po hlavě. Spisovatele za minulého režimu špehovala StB, aby jej mohla vydírat materiály z jeho osobního života, který rád trávil ve společnosti mladých mužů. Fuks proto, aby byl se systémem zadobře, psal rudou ideologii zabarvená dílka.
Víte, že…
Fuks Spalovače mrtvol uvedl slovy italského básníka Giovanni Papiniho? Ta zní: „Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není.“
Ladislav Fuks Videohub
