18°C
Gertrud Kaudersová se narodila v Praze 26. dubna 1883 do rodiny doktora práv a advokáta Sigmunda Kauderse a jeho ženy Emilie, sestry významného sběratele umění Gustava von Bendy, který se usadil ve Vídni. Oba rodiče byli židovského původu.
Celoživotní studium umění
Gertrud se celý život věnovala své vášni, kterou bylo studium umění, a to díky otci, který ji finančně zajišťoval. Se studiem umění začala u Maxe Feldbauera, představitele Mnichovské secese. Max Feldbauer v letech 1901-1915 vyučoval na tzv. Damenakademien, což byla Ženská akademie při Mnichovském spolku výtvarných umělkyň. Tato akademie byla výjimečná tím, že nabízela možnost ženám studovat umění, na rozdíl od většiny evropských univerzit, které byly do konce první světové války vyhrazeny pro muže.
Dále se účastnila školení v Paříži i Praze, kde studovala na Ukrajinské akademii. V Praze i studovala krajinářskou školu na Akademii výtvarných umění profesora Otakara Nejedlého.
S výjimkou studijních pobytů a cest strávila Gertrud Kaudersová celý život v Praze, kde se aktivně zapojovala do spolkového uměleckého života. Vedle své vlastní umělecké praxe se také věnovala vzdělávání. V rámci německé vzdělávací o osvětové společnosti Urania vyučovala dětské kreslení. Gertrud Kaudersová byla bravurní kreslířkou, která se zaměřovala se na figuru. V jejím díle se dají vycítit prvky pozdní secese nebo novoklasicismu.
Tragický osud
Byla židovského původu, což se jí stalo osudným. Dne 12. května 1942 byla z Prahy deportována do Terezína, kde byla téměř okamžitě zařazena do transportu, který směřoval do židovského ghetta v polském Lublinu, na jehož předměstí byl koncentrační a vyhlazovací tábor. Než však vlak dojel do svého cíle, tak proběhla selekce, během které byla Gertrud přeřazena do jiného transportu, který ji odvezl přímo do vyhlazovacího tábora Majdanek. Nacisty tam byla zavražděna.
Osmdesát let pohřešovaná díla
Všechny své práce odnesla ze svého ateliéru do domku své přítelkyně na Zbraslavi ještě před tím, než byla z Prahy deportována. Jednalo se o více než stovku pláten, která byla z důvodu lepší skladnosti sundána z napínacích rámů, a téměř šest set kreseb.
Tato díla byla poschovávána v různých částech domku až do jara roku 2018, kdy některá díla objevili stavební dělníci, kteří měli za úkol demolici domku. „Ten soubor obsahoval celkově necelých sedm set prací, z čehož přes sto byla plátna a zbytek byly kresby,“ uvedla k nálezu děl Michaela Sidenberg, hlavní kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze, která se od samého začátku podílela na záchraně a dokumentaci vzácného nálezu. Tímto nálezem se vysvětlilo, proč dlouhá desetiletí dílo této významné umělkyně téměř nikdo neznal.
Osud nalezených děl
Rok po unikátním nálezu se o něm dozvěděli potomci Gertrudina jediného synovce, Cornelia Kauderse, kteří žijí na Novém Zélandu a v Austrálii. Následná jednání o osudu nalezených děl trvala až do roku 2022, kdy dospěli k rozhodnutí, jakým způsobem se nejlépe postarat o umělecký odkaz své příbuzné.
Rozhodlo se, že obsáhlé dílo bude rozděleno do několika menších celků, čímž bude zajištěno jeho zastoupení ve více sbírkách, a to na třech kontinentech. Dílo Gertrud Kaudersové tak bude k vidění nejen v Praze, ale i v New Yorku, ve Washingtonu či i ve Wellingtonu na Novém Zélandu.
Pražskému Židovskému muzeu byla darována největší část souboru, která obsahuje na 380 děl. „My máme tři plátna a zbytek jsou kresby,“ upřesnila Michaela Sidenberg soubor, který Židovské muzeum získalo, a to i její zásluhou. Nyní bude probíhat katalogizace a digitalizace získaných děl.
Výstava?
„Je velmi pravděpodobné, že připravíme výstavu. Nejspíše ve spolupráci s dalšími paměťovými institucemi, které dostali, nebo dostanou také části té pozůstalosti,“ odpovídá Michaela Sidenberg na otázku, zda je v plánu výstava získaných děl.
Lákají vás exotické kuchyně? A už jste vyzkoušeli tu židovskou? Andrea Ernyeiová s Pavlínou Šulcovou jí věnovali kuchařku plnou tradičních židovských receptů. JCC Prague
