Sobota 20. července 2024
Svátek slaví Ilja, zítra Vítězslav
Oblačno 27°C

Nejslavnější komunista pocházel ze Smíchova. Po Fučíkovi (†40) nesly název metro i Výstaviště

/
  • 23. února 1903 se naordil Julius Fučík. Rodilý Pražan vystřídal v hlavním městě řadu bydlišť, komunisté z něj propagandou učinili legendu odboje.
    23. února 2023 ● 17:53

    Jeden čas byl Julius Fučík (†40) ikonou komunistické propagandy. Smíchovského rodáka mezi „hvězdy“ socialistické kulturní i politické scény posmrtně vynesla odbojová činnost, která vyústila v jeho nejslavnější dílo, roku 1945 poprvé vydaná a komunistickými zásahy trochu „osekaná“ a „idealizovaná“ Reportáž psaná na oprátce. Ta Fučíka, svého autora, stylizovala jako neochvějného bojovníka za svobodu a ideály socialismu, díky kterým se skrze komunistickou propagandu stal jedním z nejprotěžovanějších poválečných hrdinů. Jeho jméno nesla stanice metra, dokonce i slavný holešovický park. Jaká místa v Praze jsou s prominentním levicovým novinářem, jenž v boji proti nacismu obětoval život, spjata?

  • 1.

    Rodný Smíchov

    Julius Fučík se narodil 23. února 1903 před 100 lety. Kdybychom hledali jeho rodný dům, upozornila by nás na něj pamětní deska na činžáku v Duškově ulici č. 20 poblíž Malostranského hřbitova i Bertramky. „Julkův otec byl soustružník v továrně Ringhofferově a matka, vyučená švadlena, byla dcerou benešovského ševce,“ podotýkají Hugo a Jarmila Schreiberovi v knize Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5: Příběhy nevšedních životů.

    O Fučíkově dětství vylíčila jeho pozdější manželka Gusta následující: „Běhal společně se smíchovskými dětmi po nedaleké stráni, hrával s nimi kuličky, honil káču, pral se s nimi, společně s nimi válčil proti klukům z protějšího pravého břehu Vltavy, z Podskalí.“

    Juluius Fučík se narodil, a dlouhá léta i žil na Smíchově. (ilustrační foto)
    Autor: Veronika Foltová

  • 2.

    Malý jevištní hrdina

    Jako dítě byl prý talentovaný a lákalo jej divadlo. Ještě než dovršil 10 let, poštěstilo se mu, že „smíchovská divadla projevila zájem o malého chlapce, který bez bázně vystupoval na jeviště a hrál v oblíbených operetách,“ uvádí Schreiberovi. Jednou z takových scén bylo i dnešní Švandovo divadlo. Nadšení stát se hercem u něj neopadlo ani poté, kdy se „v roce 1913 jeho rodina přestěhovala do Plzně, kde byl otec angažován v Městském divadle jako herec a zpěvák, později jako inspicient“.

    Ještě jako malý hrál Julius Fučík na Smíchově divadlo. (ilustrační foto)
    Autor: Czech News Center/Jan Zázvorka

  • 3.

    Z Plzně do Strašnic

    Západočeské město dalo malému Fučíkovi vzdělání. Po maturitě v roce 1921 se vrátil do Prahy, aby mohl studovat Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Tentokrát však ne na Smíchov. „Bydlel v Bylanské ul. č. 9 ve Strašnicích a na Smíchov denně dojížděl do Státního úřadu statistického, kde byl zaměstnán jako mimořádný výpomocný kancelářský pomocník,“ líčí Schreiberovi.

    Šlo o dům na pomezí mezi dnešními Vršovicemi a Strašnicemi – nedaleko zimního stadionu Eden. Už v té době byl politicky agilní, svým smýšlením tíhl ke komunistické ideologii, jíž zůstal věrný až do smrti. Ještě ve 20. letech začal přispívat do Rudého práva i do meziválečných Haló novin. Ve Strašnicích žil do roku 1924. Následně prý „v Praze vystřídal řadu bytů,“ než se s manželkou Gustou, již pojal za choť v roce 1938, usadil. Do toho ale přišel Mnichov, následovaný protektorátem Čechy a Morava, a pro příslušníky komunistické ideologie nadešly nepříjemné časy.

    Dětství strávil Julius Fučík v Plzni.
    Autor: Blesk:Zbyněk Schnapka

  • 4.

    V ilegalitě

    O to horší, když Německo vypovědělo sovětskému svazu válku, a z dosavadních spojenců učinilo své nepřátele. Což se odrazilo i na českých komunistech, zvláště tedy těch, kteří tíhli k prosovětskému bolševickému smýšlení, jako byl právě Fučík. Ten se sám aktivně do odboje zapojil až v roce 1941 poté, co strávil zhruba rok v ústraní a bezpečí nedaleko Domažlic.

    Komunistická odbojová síť byla systematická a Fučík v ní měl nepochybně své zastoupení. Stýkal se s řadou odbojářů, s kterými kul pikle proti příslušníkům nacistického odboje. Jedno z takových míst bychom nalezli u jižního konce Podolské ulice. „V místech vyústění Podolské ulice do Modřanské byla konečná stanice tramvají, v roce 1942 časté místo schůzek komunistických odbojářů Julia Fučíka, Jana Ziky, Jaroslava Klecana a dalších,“ uvádí v knize Protektorátní průvodce Prahou badatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.

    Po vypuknutí druhé světové války se Fučík odebral z Prahy do Domažlic, kde se ukrýval před nacisty.
    Autor: David Zima

  • 5.

    U slavného herce

    Jeden čas u sebe doma Fučíka schovával také slavný herecký představitel Jana Husa i Jana Žižky z husitské trilogie Otakara Vávry. „Zdeněk Štěpánek ve svém bytě v roce 1941 krátce ukrýval komunistického odbojáře Julia Fučíka,“ poznamenává Padevět. Dům se nachází ve Vinohradech u parku Mileny Jesenské a nedaleko Olšanských hřbitovů. Nese adresu Kouřimská 24. Nešlo zdaleka o jediného známého herce, jenž Fučíka ukrýval. Útočiště našel též u Ladislava Boháče v jeho bytě na Národní obrany 29 v Dejvicích.

    Legendární herec Zdeněk Štěpánek, představitel mužného Jana Žižky z Trocnova, u sebe doma jeden čas přechovával Julia Fučíka.
    Autor: Foto: P. Novotný, V. Hradská

  • 6.

    Poslední adresa

    Vůbec poslední z pražských bytů, kde Fučík skutečně bydlel, se nacházel na adrese Jugoslávských partyzánů 11 v Dejvicích – přímo naproti náměstí Interbrigády. Když Fučíka nacisté v roce 1942 zatkli, dopadli zde i jeho manželku Gustu. Ta „byla vězněna na Pankráci a na Karlově náměstí, krátce v Malé pevnosti Terezín, po zbytek války potom v koncentračním táboře Ravensbrück“, udává Padevět.

    Šlo o standardní byt, nikterak přepychový, byť si jej Fučík vybavil dle svého. „Jednalo se o dvoupokojovou mansardu bez kuchyně, kde měl Fučík bohatou knihovnu,“ uvádí Schreiberovi v knize Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5. „Sem za ním docházeli jeho spolupracovníci.“

    V Dejvicích žil Fučík v ulici Jugoslávských partyzánů - přímo naproti náměstí Interbrigády. To se stalo známým po celé Praze kvůli dnes již odstraněné soše maršála Koněva. (ilustrační foto)
    Autor: ČTK

  • 7.

    Lapen do pavučiny

    Fučíkovi se dařilo unikat z dosahu gestapáků i udavačů. Stejně jako mnohým jiným odbojářům, i jemu však nakonec štěstí vyprchalo a nacisté dopadli i jej. Stalo se to v Nuslích, paradoxně nedaleko pankrácké věznice, kde následně rok pobyl. Pokud bychom hledali přesné místo, kde Němci Fučíka zatkli, museli bychom se vypravit do ulice U družstva Ideál a zastavit se před domkem s popisným číslem 23.

    „Zde došlo 24. dubna 1942 nejspíše mezi 22:30 a 24:00 k zatčení Julia Fučíka,“ konstatuje ve své knize Jiří Padevět. Fučík se zde zdržoval u manželů Josefa a Marie Jelínkových, i u jejich sousedů Marie a Josefa Vysušilových. „Konaly se zde schůzky ilegálních pracovníků KSČ. Přízemní byt Jelínkových sloužil jako místo schůzek a předávání letáků a ilegálního Rudého práva pro odbojáře z řad ilegální KSČ.“

    Po zatčení gestapem v Nuslích putoval Fučík do pankrácké věznice.
    Autor: David Malík

  • 8.

    Místo hrůzy a utrpení

    Z Nuslí gestapáci odvedli Fučíka do nechvalně známé „Pečkárny“ neboli Petschkova paláce poblíž Václavského náměstí, kde byl vyslýchán. Poslední chvíle ve svém rodišti strávil za mřížemi na Pankráci. „Od dubna 1942 do června 1943 byl v cele číslo 267 vězněn Julius Fučík. Zde napsal Reportáž, psanou na oprátce, uchovanou na 167 motácích, o jejichž vynesení z věznice se zasloužili dozorci Adolf Kolínský a Jaroslav Hora,“ uvádí Padevět.

    Roku 1943 si Fučík vyslechl ortel smrti. Ta nebyla vykonána v Praze, nýbrž v Berlíně, kam byl deportován a kde byl také popraven oběšením. Slavné dílo nicméně zajistilo novináři pomyslnou „nesmrtelnost“, byť se nad ním vznáší mnoho otazníků ohledně autenticity Fučíkových vzpomínek a sebestylizace do neoblomného hrdiny, který nezaváhal ani tváří v tvář smrti.

  • 9.

    »Fučíkárna«

    Po Fučíkově smrti se nad jeho osobu začala vznášet gloriola komunistického hrdiny. Po únorovém převratu 1948 se stal legendou, jíž se dostalo státních poct a uznání. Ty se promítly i do pražského místopisu, když se v roce 1953 – 10 let od Fučíkovy popravy, přejmenovalo holešovické Výstaviště.

     

    Generace našich babiček a dědečků si dodnes jistě vzpomínají, kterak chodily na procházky do parku Kultury a oddechu Julia Fučíka neboli do tzv. „Fučíkárny“, kde se od 60. let dodnes konají známé matějské pouti. Komunistický název s Juliem Fučíkem v popředí přetrval až do roku 1990, odkdy se areálu říká prostě a výstižně Výstaviště Praha.

    Park Kultury a oddechu Julia Fučíka známý též jako Fučíkárna.
    Autor: Bubenec.eu

  • 10.

    Stanice metra

    Nedaleko od Výstaviště si pak soudruzi vyhlédli velevýznamnou dopravní stavbu, jež na čas nesla Fučíkovo jméno. Stanice metra Nádraží Holešovice nebyla v 80. letech budována s týmž názvem, jak jej známe dnes. Když se roku 1984 otevírala, nesla název Fučíkova. Přestože jméno komunistického novináře v roce 1990 rovněž zmizelo z názvu stanice, na tuto minulost upomíná Fučíkův umělecký kamenný reliéf, vysochaný na jednom z pilířů v jižním vestibulu stanice. Pro svou nenápadnost o něm mnozí Pražané ani nevědí.

    Video
    Video se připravuje ...

    V severním vestibulu stanice metra Holešovice se nachází pomník Julia Fučíka, tedy spisovatele a novináře, jehož jméno stanice metra původně nesla. David Zima

  • 11.

    „Je živo jeho dílo“

    Ačkoliv jsou posmrtné pocty Juliu Fučíkovi spojené zejména s Holešovicemi, pomníků měl v Praze povícero. Před Výstavištěm například stála jeho socha v nadživotní velikosti, která byla později přestěhována na Olšanské hřbitovy. A třeba v Radotíně se Fučíkův pomník nachází dodnes v parčíku před radnicí Prahy 16. Jde o bronzovou plaketu s podobiznou Julia Fučíka, která je vsazena do kamene. Nápis, jenž je do pomníku vysochán, ilustruje legendu, jež se s Fučíkem od druhé světové války pojí: On nezemřel, je živo jeho dílo a září všude, všem.

    V Radotíně se dodnes na zeleném plácku při křížení ulic Ježdíkova a Václava Balého nachází pomník Juliu Fučíkovi.
    Autor: David Zima
    Fotogalerie
    66 fotografií

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 2

gabreta: Přesně. Stejně jako Ádu a další prominenty SS, tam odvezla Americká ponorka!!

(23. 02. 2023 22:21)

Annika: Fucik nebyl popraven v Berline,byl donasec nacistu a zemrel dlouho po valce v Argentine.Argentina chtela jeho pozustalosti poslat zpet do Ceskoslovenska ale komunisti to zamitli ze by to zmenilo historii.

(23. 02. 2023 21:49)
Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
VYHLEDAT VÝSLEDKY Načítám
Video se připravuje ...

Dnešní horoskopy