Josefovi (17) rodiče propadli drogám. „Takhle nechci žít,“ řekl si a jménem prince Philipa začal pomáhat druhým

Josef od dětství vyrůstá v dětském domově Střekov v Ústí nad Labem. „Měl jsem špatnou rodinnou situaci,“ krčí rameny. „Můj otec začal brát drogy, dostal se do vězení. Matka se z toho psychicky zhroutila a také začala brát drogy. Já jsem si řekl, že takhle nechci říct. Šel jsem k babičce, řekl jsem jí, že chci jít do dětského domova, abych se měl lépe.“

Odkaz prince Philipa

Právě tam se před třemi roky dozvěděl o Mezinárodní ceně vévody z Edinburghu (DofE), kterou ve svých 35 letech založil princ Philip, nedávno zesnulý manžel britské královny Alžběty. „Lidé z dětského domova nás k tomu nabádali,“ uvádí k DofE sám Josef. „Spíše nás podporovali v tom, si tuto výzvu, nebo lépe řečeno program zkusit. Mě to zaujalo a začal jsem se tomu věnovat naplno.“

Program je určen pro děti a mládež ve věku od 14 do 24 let. Žáci a studenti si v rámci neformálního vzdělání vybírají některé z možných aktivit na bázi zlepšování vlastních dovedností, překonávání vlastních limitů nebo pomoci druhým. Josef skloubil to i ono.

Všichni za jednoho

Sám je totiž vášnivým sportovcem. Nejraději má fotbal. Jednu chvíli zvažoval, že by své fotbalové dovednosti uplatnil právě v rámci Mezinárodní ceny vévody z Edinburgu. „Jenomže u nás není tolik kluků, co by měli fotbal rádi tak jako já. Spíše holdují stolnímu tenisu, který mi nebyl ani tolik blízký, ani tolik cizí. Tak jsem si řekl, že to zkusím s ním.“

„Mým hlavním cílem v rámci programu bylo vítězství v turnaji stolního tenisu, cvičení mladších dětí pravidelnému pohybu, a zároveň jsem chtěl pomáhat jednomu klučinovi ze základní školy s matematikou,“ vysvětluje Josef. „Přál jsem si, aby se všichni z dětského domova, kdo rádi sportovali, zapojili do turnaje ve stolním tenisu. Já jsem byl samozřejmě nakonec první,“ durdí se Josef s tím, že na splnění osobního cíle padla nejedna úmorná hodina cvičení. „Ale o tom to nebylo. Byl jsem rád, že jsme se všichni zapojili a užili jsme si.“

Pomoc pohybem

Než turnaj nadešel, Josef věnoval svůj čas mladším, aby je naučil alespoň základy – jinými slovy: co a jak. „Mám rád, když děti mohu něco učit hrát. Přijde mi, že současné děti jsou líné. Jen co dostanou telefon do ruky, zleniví a nic nechtějí dělat. Takže mám rád, když pomáhám tomu, aby se děti hýbaly a aby nevyrostly v obézní lidi, kteří jsou rádi hlavně za to, že si zvládnou zavázat tkaničku,“ říká v nadsázce.

První meta ze tří

Tím, že Josef v pingpongovém turnaji zvítězil, vysloužil si bronzovou úroveň. Dvě další – stříbrná a zlatá, jej čekají. Kvůli pomyslným „kovům“ ale mezinárodní program, do kterého se každoročně zapojí desítky mladých nadšenců, neplní. „Dokázal jsem si splnit svůj cíl. Dokázal jsem si, že umím být cílevědomý,“ říká.

Obdržení bronzových, stříbrných či zlatých met však není jen tak. Kromě splnění vlastních ambicí se s tím váže i mezinárodní prestiž a obdržení reprezentativního odznáčku, který pak držitel může nosit při zvláštních příležitostech na klopě saka.

Co musí Josef splnit pro to, aby vyměnil ten bronzový za stříbrný? Na první pohled se to nezdá nijak složité. „Musím splnit věci, které si sám zadám,“ nezastírá. „Když splním další cíl, který si vytyčím, pomůže mi to dosáhnout další úrovně,“ říká student, který by jednoho dne rád plaval ve vodách cestovního ruchu. Princip je ovšem v tom, stanovit si cíle, které se na první pohled nemusí jen tak zdát dosažitelné. Překonávání zdánlivě nepřekonatelných překážek - o tom celá cena vlastně je.

K moři

„Lákalo by mne pracovat buď v cestovní kanceláři, nebo cestovat po světě a dělat mentora méně zkušenějším kolegům, popřípadě průvodce,“ svěřil se Josef se svými sny. Která ze zahraničních destinací by jej nejvíce lákala?

Aniž by si nechal vteřinu na rozmyšlenou, odpoví bleskuhbitě: „Maledivy. Nebo do Španělska. Vypravit se tak do Barcelony a kopnout si tam do balonu,“ zasní se mladý talentovaný student.

„Motivující cíle“

Josef je jedním z několika tisíců mladých Čechů, kteří se zapojili do programu DofE. Ten založil Princ Philip proto, aby mladí lidé nebyli za každou cenu nejlepší, ale aby si mohli „stanovit cíle, které jsou pro ně motivující, a potom se svědomitě snažili tyto cíle splnit,“ jak zesnulý monarcha, který by 10. června oslavil 100 let, říkal.

DofE v současné chvíli plní děti a mládež napříč 130 zeměmi světa – Čechy nevyjímaje. Tradice u nás zakořenila už před 26 lety. V den nedožitých narozenin prince Philipa se na půdě Valdštejnské zahrady v Praze konala slavnostní recepce právě na počest ceny, kterou na základě vlastních zkušeností a prožitků založil.

„Podporovat program, jakým je DofE, považuji za něco, co je v současné době zásadní. Mladí lidé žijí pasivními aktivitami a výzvy či překonávání problému je jimi považováno za obtíž,“ uvedl místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09) s tím, že tak by tomu být nemělo. „V myšlenkách prince Philipa je budoucnost mladých lidí. Program DofE je pro mladé lidi důležitým prostředkem, jak se posouvat vpřed a budovat si správné hodnoty. Věnovat se rozvoji mladé generace je důležité pro naši budoucnost.“