9°C
Rodina sedmileté Natálky se v uplynulých týdnech od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu – dívenka trpí aplastickou anémií, vážnou nemocí, při níž v důsledku poškození zanikají kmenové krvetvorné buňky. Pomoci jí může transplantace kostní dřeně, jenže najít pravého dárce je jako hledat jehlu v kupce sena. „Ačkoli v registru je velká spousta dárců, u Natálky je situace komplikovanější, protože je míšenka. Napůl Češka a napůl Vietnamka. Proto sháníme zejména česko-vietnamské míšence, kteří by byli ochotni se teď hned zaregistrovat a darovat kostní dřeň,“ prosí Natálčina teta.
Ze hry ale nejsou ani Češi či Vietnamci. „Je možné, že Natálka podědila více těch bělošských nebo vietnamských faktorů. Protože přesný rozbor její dřeně ale bude až za týden a holčička potřebuje pomoc co nejdříve, je nutné se registrovat hned a nečekat na výsledek,“ dodává. O pomoc prosí i Natálčin tatínek Alexander. „Naše Natálka bude zřejmě velmi brzy potřebovat transplantaci kostní dřeně. Moc prosím, kdo chcete pomoct nám nebo třeba někomu jinému, zaregistrujte se do registru dárců kostní dřeně. A hned prosím. Dárce se bude hledat z toho registru a já nemůžu v tuhle chvíli udělat nic víc. Šance, že na někoho trefím, je opravdu malá, ale zkusit to musím,“ prosí tatínek usměvavé dívenky Alexander.
Darovat naději
Český národní registr dárců kostní dřeně chce lidi motivovat, aby se přišli zapsat na jedno z celkem 56 registračních míst, která v Česku fungují. „Do registru se vstupuje dvěma způsoby – buď člověk daruje kapičku krve, nebo jsou mu ústa vytřena štětičkou. Transplantační znaky lze zjistit obojím způsobem,“ vysvětluje pro Blesk Klára Conková, která má v Českém národním registru dárců kostní dřeně na starost komunikaci.
Registr bude pro Natálku pořádat i několik náborů přímo v terénu, kam mohou lidé přijít a rovnou se na místě zaregistrovat. První proběhne ve čtvrtek 10. června v Říčanech u Prahy. „Lidé přijdou, na místě vyplní dotazník, se sestrami proberou svůj zdravotní stav, pak jim vytřeme ústa. Je to otázka deseti minut a lidé tím darují naději,“ říká Conková. Národní registry dárců jsou celosvětově propojené, Vietnam však podle Conkové registr nemá. „Vietnamská komunta je ale hojně zastoupena například v americkém registru i v dalších zemích,“ uvádí.
V českém registru je aktuálně zapsaných přes 100 tisíc lidí, dřeň nakonec reálně daruje méně než jedno procento z nich. Podle Conkové by bylo ideální mít v registru lidí alespoň dvakrát víc, aby byla potřeba pokryta. „Nyní se nám daří najít dárce pro tři ze čtyř potřebných. Pro čtvrtého buď vůbec nenajdeme, nebo najdeme pozdě, nemoc je rychlejší. Je ale stále větší pravděpodobnost, že dárce najdeme, než nenajdeme,“ dodává.
Jak se dřeň odebírá?
Když dárce registr kontaktuje, protože došlo ke shodě, existují podle Conkové dvě metody, jak kostní dřeň darovat. První z nich je punkce - kostní dřeň se vysaje z kosti pánevní pomocí speciální jehly, dárce je přitom pod narkózou. Druhá metoda je podle Conkové novější a lidé se jí méně bojí. „Člověka připojíme na speciální přístroj, separátor, a celý proces probíhá podobně, jako když darujete plazmu. Krev se odsává z jedné ruky do přístroje, který vyfiltruje krvetvorné buňky. Z přístroje se pak krev vrací do druhé ruky, ovšem bez krvetvorných buněk, které jsou třeba k transplantaci. Ta složka se potom dárci dotvoří,“ vysvětluje Conková s tím, že zákrok rozhodně nebolí.
Veškeré informace k dárcovství naleznete na kostnidren.cz.
Otec nemocného Matěje: Když mi řekli, že syn má leukémii, byl to obrovský šok:
Otec nemocného Matěje: Když mi řekli, že syn má leukémii, byl to obrovský šok Blesk TV
