8°C
Zatímco někteří účastníci vypouštějí při půlmaratonu duši a melou z posledního, Jiřího v 81 letech neopouští elán a úsměv. „Běhám půlmaratony i maratony. Pokud dá zdraví a budu živý, chystám se na další,“ prozradil nejstarší účastník závodu, který miluje pohyb.
Astma už ho netrápí
Nebylo tomu ale vždy. „Začal jsem běhat ve čtyřiceti na doporučení lékařů. Díky běhu se mi podařilo zbavit astmatu. Ale také to trvalo, než jsem se vyběhal. Nejprve jsem chodil na procházky, poté zařadil indiánský běh a jednoho dne už jsem běhal,“ uvedl Jiří, který si tuto činnost zamiloval.
„Teď běhám od manželky,“ smál se Engliš, kterému se povedlo ženu vytáhnout společně na maraton jednou v minulosti. „Ani bych neřekl, že nějak trénuji. Když si chci zaběhat, tak si vyběhnu. V okolí domova mám moc hezké trasy,“ svěřil se běžec, který přijel do Prahy z Opavy.
Stejně tak s lehkostí odpovídal i na to, jak to má po takovém náročném závodu s rekonvalescencí. „Nijak zvlášť se nešetřím. Nechávám se namasírovat samozřejmě před závodem a také po něm. A za dva, tři dny už zase běhám,“ řekl Jiří Engliš.
„Pro mě je důležité doběhnout, ideálně nebýt poslední a hlavně stihnout vlak v 16:40,“ žertoval těsně před závodem s nadšením v hlase. A jeho předsevzetí se splnila. Jako poslední opravdu nedoběhl.
„Na startu jsem ztratil devět minut, než jsem vyběhl, takže jsem si měřil osobní čas, který byl 2 hodiny 52 minut," řekl Jiří Engliš patnáct minut po doběhnutí s úsměvem na tváři. „Běželo se mi velmi dobře. Vybíhám pomaleji, ale jakmile jsem se blížil k cíli, začal jsem i jiné běžce předbíhat,“ těšil se Jiří, který strčil do kapsy některé mladší souputníky.
Pražský půlmaraton rozhodně nebyl jeho letošním posledním závodem. Během tohoto roku má v plánu jich stihnout jedenáct. „Můžete si vzít sebelepší zlepšováky, ale pokud nemáte naběháno v nohách, nepomůže vám nic,“ dodal nejstarší účastník závodu.
