Žalov, dříve samostatná osada sousedící s prvním sídlem Přemyslovců na Levém Hradci, je součástí Roztok u Prahy. Dílem stejného názvu uzavřel slavný malíř Mikoláš Aleš sérii 14 lunet Vlast. Mezi lety 1880 a 1881 je tvořil pro foyer Národního divadla. Zobrazuje závěr báje a smrt slovanského hrdiny, jemuž pohanská bohyně Morana ukazuje cestu k tamnímu pohřebišti.
Umělecká parafráze díla v podání dvou mladých lidí nově visí na průčelí jednoho z tamních domů. Autorem je výtvarnice Anna Rittsteinová a Tomáš Lešner (oba 20). Na fasádě železářství vznikla z iniciativy místního Spolku Čarodějnic Roztoka a Žalova. Ten se Alšovým dílem rozhodl zpestřit prostor tzv. Žalovského náměstíčka, o který pečuje a kde má nástěnku.
Návrat domů
„Říká se, že to byla krajina kolem Žalova u Roztok s archeologickými nalezišti a představy o slovanském dávnověku, které Alše k vytvoření cyklu inspirovaly. V době, kdy na lunetách pracoval, pobýval v nedalekém Suchdole. Podle toho, co se traduje, byla luneta jeho rukou vymalována i v bývalém hostinci na Levém Hradci,“ řekla Blesku za spolek Petra Laštovková.
Sprejovali tři dny
Samotné práce na půlkruhu o poloměru 2,3 metru zabrali výtvarníkům několik dnů. Příprava ale trvala měsíce. „Na realizaci našeho nápadu jsme začali pracovat asi před půl rokem. Nejprve jsme navrhli skici. Pak jsme je upravovali. Samotná malba sprejem na domě trvala asi tři dny,“ řekla Rittsteinová.
Na místě, kde stála na Levém Hradci hospoda, jejíž interiér údajně hostil Alšovo dílo, chce Spolek Čarodějnic Roztoka a Žalova na podzim pořádat 3. ročník obnoveného Žalovského posvícení. Konat se má 13. října.
Víte že…
luneta je označení pro obraz či umělecké dílo tvarované a umístěné do půlkruhové výseče?
