„Sbírka původní berlínské knihovny čítala více než 60.000 svazků a obsahovala jak náboženskou, tak vědeckou literaturu a periodika. V jazykově rozmanité sbírce převládala němčina a hebrejština. Knihy, které jsou nyní rozptýleny po celém světě, chceme navrátit na jedno místo alespoň virtuálně," uvedl vedoucí knihovny pražského Židovského muzeaMichal Bušek.

V červenci 1942 nacisté berlínskou Univerzitu pro studium judaismu uzavřeli a její inventář zabavili. Po válce se instituce neobnovila a knihy putovaly během let do různých zemí včetně Československa. Část knih byla odvezena do ghetta Terezín, část nacisté přesunuli z ostřelovaného Berlína na severočeské zámky Houska, Mimoň, Nový Falkenburk a Nový Bernštejn, odkud se později některé dostaly do Židovského muzea v Praze. Celý příběh univerzitní knihovny i v češtině multimediálně vypráví webové stránkyprojektu.

Do virtuální knihovny Židovské muzeum v Praze zatím nahrálo dvě knihy. „Výběr nebyl nahodilý, vybrali jsme knihy, které vypovídají nejen svým obsahem, ale i provenienčními znaky nějaký příběh," řekl Bušek. První kniha je Bibliographische Skizze z roku 1860, která pojednává o osobnosti pražské židovské komunity Davidovi Bernhardovi Franklovi. Druhým dílem je esej Leona Rotha, kterou pronesl jako přednášku na hebrejské univerzitě v roce 1931. „V knize nacházíme více provenienčních znaků. Vedle razítka Lehranstaltu se signaturou 29219 nacházíme na obálce razítko Ghetto-Zentral-Bücherei. Kniha tedy putovala z Berlína do Terezína, kde se stala součástí fondu Ústřední knihovny ghetta Terezín," uvedl Bušek. K identifikaci knih z berlínské knihovny podle něj nejlépe slouží razítka či dedikační štítky.

Projekt organizuje výzkumný Institut Lea Baecka v Jeruzalémě. Jeho ředitelka Irene Aue-Ben-Davidová vidí velký potenciál projektu v oslovení zejména mladého publika. „Doufáme, že se do pátrání po ztracených knihách v knihovnách, antikvariátech, soukromých sbírkách a archivech zapojí mnoho mladých po celém světě," dodala.