O úpravě lokality se uvažovalo již v poválečném období, nároží zeje prázdnotou od roku 1940, kdy zde došlo k demolici neogotické stavby Eliščiných lázní. Že se jedná o skutečně velmi prestižní lokalitu, zdůraznil architekt a člen soutěžní poroty Ondřej Císler: „Lokalita Revoluční 30hHierarchicky odpovídá pozici Národního divadla. Je to stejně významný prostor na hlavní městské ose, kterou tvoří řeka Vltava. Je to podobný prostor jako Křižovnické nebo Palachovo náměstí, je ale ze všech nejzanedbanější,“ vysvětlil Císler.

Architekti se museli vypořádat s velmi specifickým zadáním, které mělo dvě hlavní podmínky. Zadní část budovy musela umožňovat přístup do dvora a stavba také musela zohlednit okna na stěně sousedního domu. Do soutěže se přihlásilo více než 80 týmů, šest z nich se pak dostalo do užšího výběru.

Všichni soutěžící měli za úkol přijít s projektem, který nejenže Praze přinese moderní a odvážnou architekturu bytového domu, ale navíc oživí ústí Hradebního korza a nabídne nové místo setkávání Pražanů. S úkolem si podle poroty nejlépe poradil tým česko-francouzských architektů ze studia Peer Colective a studia Muoto.

Levitující dům

Jejich týmy se vydaly cestou dvou věží s kamenným povrchem, které ve vzduchu drží „levitující“ prosklený objekt. „Levitující dům zaujal celou porotu originalitou a velkorysou pasáží s širokými možnostmi společenského dění, které v místě tolik chybí,“ komentuje výběr uznávaný holandský architekt a předseda poroty Winy Maas. Společně s ním byly členy poroty také například český architekt Adam Gebrian, architektka Barbora Markechová, ale i představitelé hlavního města. 

Architekti pracovali také s rozmanitým okolím budovy, které vévodí Novomlýnská vodárenská věž a barokní stavba, kde mají v současné době zázemí zaměstnanci Pražských služeb. „Rozhodli jsme se, že musíme vytvořit něco jedinečného a unikátního, jako je to samotné místo. Když se podíváme na okolní budovy a jejich obrysy, je vidět, že reprezentují různé epochy a historické styly. To jsme se rozhodli respektovat a zároveň je propojit s moderním světem,“ vysvětlil novinářům jeden z autorů vítězného návrhu Gilles Delalex.

Projekt do budoucna také počítá s tím, že by se mohlo proměnit využití přilehlé barokní budovy na kulturní či vzdělávací centrum. Podle asset manažera skupiny RSJ Jakuba Mikuláška jsou jednání s hlavním městem, kterému budova a okolní pozemky patří, na začátku. Hrubým odhadem by podle jeho slov stavba mohla vzniknout během 2-3 let. V soutěžních podmínkách veřejné architektonické soutěže uvedla skupina RSJ, že předpokládané investiční náklady na realizaci projektu jsou 240 milionů korun bez DPH.

Návrh Evy Jiřičné

Investor usiluje o novou stavbu na konci Revoluční mnoho let, v roce 2013 vybral návrh architektky Evy Jiřičné, který počítal s demolicí zdevastovaného novogotického domu. Proti zbourání budovy byla v roce 2016 vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu, proti se vyslovil také Klub za starou Prahu.

Projektová manažerka RSJ Vendula Dittrichová uvedla, že od návrhu Jiřičné loni investor odstoupil a rozhodl se vypsat veřejnou soutěž, aby byl proces transparentní a aby bylo od počátku součástí jednání také město Praha. Původní projekt by se podle Mikuláška také musel výrazně změnit, aby bylo možné ho dokončit. „Dostali jsme se do situace, kdy bylo třeba rozhodnout, zda budeme původní návrh zásadně upravovat, anebo začneme nanovo,” uvedl při vypsání soutěže.

Fotogalerie
10 fotografií