18°C
Projekt na bezbariérový vstup jak do kostela Panny Marie Vítězné, neboli Jezulátka, tak do vedlejší základní školy, vypracoval známý architekt Josef Pleskot. Přípravné práce začaly už loni v březnu a nyní pokračují archeologickým průzkumem, v rámci kterého byl odtěžen násep tvořící současnou terasu.
Historické artefakty
Jelikož se bavíme o místu v samém srdci staré Prahy, je jasné, že archeologové mají na zdejším „nalezišti“ žně. „To nejstarší, co jsme objevili, jsou pozůstatky osídlení z desátého století. Tehdy byla Malá Strana poprvé opevněna dřevohliněnou hradbou, její zbytky se nám podařilo odkrýt,“ popsal Blesku archeolog Jan Havrda z Národního památkového ústavu.
Podél, zmíněné hradby vedla předchůdkyně současné Karmelitské ulice a jedná se o jednu z nejstarších ulic Malé Strany. Hradba nakonec zanikla a místo ní vyrostla řada dřevěných a kamenných středověkých domů, později pak renesanční kostel a sousední farní dům.
Hradba není ale jediná věc, kterou archeologové objevili. „Našli jsme řadu dokladů o životě obyvatel Malé Strany, mimo jiné i zbytky malostranského vodovodu ze 16. století z borových trubek a ze stejného období jsme tu narazili i na pozůstatky kanalizace,“ vyjmenovává Havrda.
„Odkryli jsme také základy kostela Nejsvětější Trojice, který si postavili malostranští luteráni na počátku 17. století. Používali ho ale jen devět let. Po bitvě na Bílé hoře ho získal řád bosých karmelitánů, kteří ho přestavěli a vybudovali nové monumentální průčelí,“ popisuje historii místa Havrda.
Lepší přístup pro všechny
K monumentálnímu průčelí patří i kamenná balustráda, tak však byla v tak havarijním stavu, že nakonec Karmelitáni přistupili k celkové proměně pod taktovkou známého architekta. „K tomu, aby mohl být přístup bez bariér plnohodnotně vybudován, lze využít stávající situace, neboť barokní terasa se schodišti je v tak neuspokojivém stavebním stavu, že je nanejvýš nezbytné ji opravit, zcela rozebrat a znovu přesně složit na nových pevných základech,“ popisuje architekt Pleskot na webu projektu.
„Posunutím celé terasy o cca 1,7 metru směrem ke Karmelitské ulici, lze získat prostor pro vytvoření přístupové rampy skryté při pohledu z ulice za barokní balustrádou.,“ dodává k projektu architekt. Veřejný prostor se tak stane mnohem přívětivější a to nejen pro návštěvníky kostela, ale samozřejmě i pro rodiče a žáky, kteří navštěvují vedlejší základní školu.
Výhodou je, že při pohledu z ulice bude změna téměř neviditelná. Navíc pod novou terasou vznikne prostor s bezbariérovým wc a místem, které bude sloužit k výkladu nebo shromáždění turistů, kteří budou moct obdivovat i artefakty, které archeologové v rámci průzkumu naleznou
„Kostel Pražského Jezulátka ročně navštíví půl milionu lidí, kterým nebylo doteď možné poskytnout odpovídající zázemí nebo bezbariérový přístup. Plánovaná obnova kromě zmíněného přínosu pro návštěvníky kostela přinese také zkvalitnění veřejného prostoru před tímto světově známým poutním místem a významnou kulturní památkou,“ uzavírají Karmelitáni.
Pražské Jezulátko Věra Exnerová
