22°C
Nejvíce peněz dá hlavní město do oblasti dopravy, a to jak v běžných výdajích, tak v investicích. Běžné výdaje dosáhnou asi 88,1 miliardy korun, což je zhruba o 3,4 miliardy více než v letošním rozpočtu. Z celkové částky zamíří 28,67 miliardy korun na dopravu. V případě investic plánuje město dát z celkové částky na dopravu 9,45 miliardy korun. Největší investicí bude pokračování stavby linky metra D, na kterou je vyčleněno 3,1 miliardy korun. Dalších 2,8 miliardy korun město převede z peněz, které se na stavbu metra nevyčerpaly v letošním roce.
Druhou nejnákladnější rozpočtovou kapitolou v běžných výdajích je školství s částkou 27,51 miliardy korun. Asi 5,78 miliardy korun půjde do zdravotnictví a sociální oblasti a přes vždy tři miliardy na městskou infrastrukturu a na bezpečnost. Radní Zdeněk Kovářík (ODS) v souvislosti s běžnými výdaji zmínil letos schválenou změnu financování městských částí, díky které dostanou v příštím roce meziročně o 1,32 miliardy korun více.
V případě investic je na druhém místě po dopravě městská infrastruktura, do níž z celkové částky 21,32 miliardy korun poputuje asi 2,2 miliardy. Do kultury a cestovního ruchu plánuje magistrát investovat 1,85 miliardy a na projekty ve školství 1,29 miliardy korun.
Největšími investičními položkami v rozpočtu budou kromě linky metra D budou rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce na Výstavišti za 1,35 miliardy Kč, přestavba torza budovy Nová Palmovka na sídlo Evropské agentury pro kosmický program (EUSPA) za 850 milionů korun, stavba tramvajové vozovny v Hloubětíně za 761,5 milionu korun a budování Dvoreckého mostu mezi Prahou 4 a Prahou 5 za 715 milionů korun.
Příjmy
V příjmech získá město podle rozpočtu v příštím roce 74,65 miliardy Kč z daní a necelých 2,9 miliardy z nedaňových příjmů. Takzvané transfery, tedy peníze od státu, dosáhnou přibližně 28,25 miliardy Kč. Oproti rozpočtu na letošní rok, který schválili zastupitelé loni v prosinci, je celková suma příjmů meziročně zhruba o 6,15 miliardy Kč vyšší.
V diskusi zejména zastupitelé postupně navrhovali různé úpravy a navýšení rozpočtu, které se z většiny do finálního dokumentu nedostaly. Jednou z výjimek je úprava, kterou navrhl předseda klubu ANO Patrik Nacher a která se týkala finanční pomoci Izraeli. Zastupitelé změnili název čtvrtmiliardové rezervy původně určené na pomoc Ukrajině tak, že z ní lze čerpat i na dary na podporu Izraele. Zastupitelé také schválili navýšení běžných výdajů o 65 milionů korun na granty určené pro rozvoj sociálních služeb.
„Rozpočet připravený pražskou pětikoalicí je plný nenaplněných předvolebních slibů. Chybí v něm masivní investice na rozšíření kapacit základních i středních škol, které jsou zoufale potřeba. Naopak se rozhazují peníze za předražené projekty, jako je nový pavilon pro lední medvědy za více než miliardu korun,“ uvedl po schválení rozpočtu předseda klubu opoziční Prahy Sobě Jan Čižinský. V rozpočtu podle něj chybí dostatek peněz na pokračování rekonstrukce Barrandovského mostu, na projekty zvýšení bezpečnosti chodců či na již připravené tramvajové a autobusové zastávky.
Pro letošní rok schválili zastupitelé rozpočet s příjmy 99,65 miliardy a výdaji 104,88 miliardy korun. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovná hlavní město mimo jiné penězi od státu. Na investice bylo vyčleněno zhruba 20,2 miliardy korun. Podoba rozpočtu se během roku mění podle aktuálního vývoje hospodaření. V Praze vládne koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN. V opozici je ANO, Praha Sobě a SPD.
