18°C
„Všichni si pamatujeme záběry zdevastovaného Karlína z roku 2002, kdy se tudy prohnala povodeň. Dnes je protipovodňová ochrana Karlína dokončena, je to i velké posílení protipovodňové ochrany Prahy jako celku,“ sdělil novinářům Michal Hroza (TOP 09), pražský radní pro oblast infrastruktury.
„Karlín si definitivní dokončení protipovodňové ochrany určitě zaslouží. Děkuji za tuto finančně náročnou, a hlavně přínosnou investici. Zároveň doufám, že nebudeme muset celý systém již nikdy aktivovat, protože léta 2002 a 2013 již nechceme nikdo zažít,“ řekl starosta Městské části Praha 8 Ondřej Gros (ODS).
Radní Hroza zároveň novinářům sdělil, že budování protipovodňových opatření nekončí. Na řadu by měl přijít Josefov, kde by mělo dojít k posílení stávajících protipovodňových opatření.
Stavělo se od roku 2004
Nejhůře byl Karlín povodněmi postižen právě v roce 2002, kdy byl zaplaven vodou z Vltavy a kanalizační sítě. Už v roce 2002 rozhodlo tehdejší vedení hlavního města o vybudování protipovodňových opatření. „Celá stavba byla rozdělena do sedmi etap a začala již v roce 2004. Celková investice dosáhla 800 miliónů korun,“ informoval předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Pavel Válek.
Pražský magistrát vložil od roku 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Město nechalo vybudovat asi 20 kilometrů zábran a vrata uzavírající Čertovku. Na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové závěry této říčky. Město postupně revitalizuje i potoky a říčky a buduje protipovodňové valy. Zatím není vyřešena ochrana Šáreckého údolí, Lahovic, Lahoviček a Sedlce.
Válek zároveň novinářům sdělil, že v následujících 15 letech by mělo být investováno dalších 60 miliard do vodohospodářské infrastruktury. Půjde především o investice do Ústřední čistírny odpadních vod, ale i projektovou přípravu energocentra nebo modernizaci Podolské vodárny.
Retenční nádrž
Nově vybudovaná retenční nádrž bude mít důležitou funkci nejen v případě povodňové aktivity. „Důležité je zmínit, že nová retenční nádrž pojme až 6 000 kubíků. Tím se výrazně sníží množství odpadních vod přepadávajících do Vltavy,“ uvedl generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.
To znamená, že v případě silného deště, kdy by byl výrazně zvýšen průtok odpadních vod nad kapacitu čistírny, tak tato voda „přepadne“ do retenční nádrže, kde zůstane do doby, než se průtok opět sníží. Následně se postupně přečerpá do čistírny odpadních vod. Voda z ulic tak nepoteče přímo do Vltavy, ale předtím se vyčistí. Po vyprázdnění se retenční nádrže vypláchnou vodou z Vltavy, jelikož při jejich vypouštění ulpívají nečistoty, které by v nádržích mohly začít hnít.
Jak to vypadá uvnitř retenční nádrže a jak vypadá jejich proplachování se můžete podívat ve videu níže.
Takto vypadá průplach retenční nádrže, která je součástí protipovodňové ochrany Karlína, 7. 11. 2023 Anastazie Podhůrská
