18°C
Interpol. Organizace, kterou všichni dobře známe, ale jen málokdo reálně ví, čím vším se toto mezinárodní policejní sdružení reálně zabývá. Veřejnost ho zná především s filmů, seriálů nebo knih. Kdo by si nevzpomněl na legendárního Hercula Poirota nebo poslední verzi Sherloca Holmese, kde v jedné z epizod Benedict Cumberbatch v databázi Interpolu hledá podezřelého z České republiky.
Jak ale Interpol vlastně vznikl? Je to až neuvěřitelné, ale tato mezinárodní organizace letos slaví už 100. výročí od svého založení. První myšlenka o mezinárodní policejní spolupráci se objevila už před první světovou válkou. „Myšlenku oživil Johann Schober, tehdejší vídeňský policejní prezident. V roce 1923 svolal do Vídně v Rakousku druhý mezinárodní kongres kriminální policie. Zúčastnili se ho zástupci 20 zemí,“ píše Interpol. Ve vídni také vznikla jakási první kartotéka zločinců, která byla předobrazem současné databáze.
Známe vraha Otýlie Vranské, říká šéf policejního muzea o 89 let starém pomníčku české kriminalistiky
Interpol a Vaňásek
Mezi těmi 20 zeměmi bylo i tehdejší Československo. Komise zasedala ve 20. letech několikrát, za Československo se jí účastnil nejprve vládní rada Jaroslav Klíma a po něm vládní rada Karel Slavíček. Když Slavíček zemřel, byl na VI. zasedání Mezinárodní kriminální policie v lednu roku 1930 vyslán tehdejší policejní rada Josef Vaňásek. „Vrchní policejní rada Josef Vaňásek zde byl poprvé jmenován oficiálním zástupcem republiky Československé,“ uvedl policejní historik Miloš Vaněček.
I tehdy policisté řešili podobné problémy jako jejich současní kolegové. Vaňásek ve Vídni s kolegy debatovali například o falšování cenných papírů, obchodu s lidmi ale také o vydávání zločinců. „Delegáti vydali návrh na stanovení přísných trestů pro osoby, jimž bylo prokázáno, že zašantročily ženy a děti,“ uvádějí spisy.
Vaňásek také na konferencích získával cenné zkušenosti od ostatních kolegů. Po jedné takové konferenci třeba ihned zavedl totiž vysílací stanici. „Zavedení jiskrové (vysílací) stanice u policejního ředitelství v Praze a stanic přijímacích u komisařství a kontrolních pohraničních stanic jeví se účelným, toto chybějící spojení nám dosud chybělo.“ Také ho fascinovaly motorizované německé jednotky. „Za nynějších poměrů vzhledem k nákladům spojeným s jejich pořízením nelze ke každému policejnímu komisařství či strážnici umístit vozidlo pro pohotovostní mužstvo,“ věděl o problémech policejní rada. Naposledy se Vaňásek účastnil XIII. konference v červnu roku 1937, jen rok na to umírá.
Interpol zažil i těžké časy, především během 2. sv. války, kdy se do jeho nejvyšších struktur dostal i zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich. Po konci války se však vrátil ke svým demokratickým principům.
Na seznamu jsou i Češi
V současné době je rozsah Interpolu obrovský, ve své databázi má přes 6 tisíc zločinců, převážně z Ruska. Jedním z nich je také nechvalně známý český lupič František Procházka, který před 16 lety ukradl půl miliardy korun. Dosud se ho však nepodařilo vypátrat. Naopak Interpol pomohl k dopadení Jaroslava Dobeše, který je znám jako „guru Jára“ a byl stíhán za znásilnění několika žen. Dopaden byl na Filipínách a odsedí si 9,5 roku.
Pomoc při katastrofách
Interpol ale může pomoct i při živelných katastrofách. „Třeba při tajfunu na Filipínách v roce 2008 zemřelo tisíc lidí. Tým Interpolu, skládající se z expertů na DNA a identifikaci obětí katastrof, pomáhal místním úřadům se zjišťováním totožnosti mrtvých. Od pozůstalých a zemřelých bylo odebráno více než 3000 vzorků DNA. Z 609 nalezených těl se 483 povedlo identifikovat právě prostřednictvím testů DNA a dalších tradičních metod jako odebrání otisků prstů a porovnání zubních záznamů,“ připomíná web Interpolu.
Blesk Podcast: Guru Jára může mít vliv i ve vězení, varuje Vojtíšek pdc, bp, Jiří Marek
