18°C
Podle průzkumu společnosti Cyclomedia se na silnicích necítí bezpečně 44 procent obyvatel Prahy, nejčastěji požadují zpřehlednění křižovatek. „V hlavním městě se nachází hned několik opravdu nepřehledných křižovatek, které představují zkoušku i pro zkušené řidiče. Řada komunikací v hlavním městě byla stavěna pro výrazně nižší provoz řadu let nazpět, a v současnosti tak jejich kapacita nedostačuje pro automobilový provoz. To vytváří nebezpečné situace. Není tak divu, že řada řidičů ty nejnebezpečnější místa, jako jsou křižovatky U Bulhara či u náměstí I.P. Pavlova anebo křížení magistrály s Žitnou ulicí, raději objíždí,“ řekl dopravní expert Oldřich Kassl z BESIP Praha.
60 procent Pražanů viní za zvýšenou nehodovost posledních let elektrokoloběžky a elektrokola, téměř stejný počet by je zakázal. Přibližně třetina lidí by chtěla lepší cyklostezky, zároveň skoro 60 procent obyvatel Prahy považuje nynější cyklostezky za bezpečné. Každý pátý Pražan by chtěl ve městě snížit rychlost, podobná část by zakázala vjezd osobních automobilů do centra Prahy.
Co na to Hřib?
Radní pro dopravu Zdeněk Hřib (42, Piráti) uvedl, že Praha letos investuje do silniční bezpečnosti v rámci BESIP Praha 97 milionů korun. „Objektivně je v této oblasti velký dluh z minulých desetiletí, který se nyní snažíme snížit. Nehoda není náhoda. Proto považujeme investice do bezpečnostních opatření v pražských ulicích za mimořádně důležité. Věříme, že se nám v konečném důsledku vyplatí a snížíme tak počet dopravních nehod, zejména těch s fatálními následky. Realizovat se letos bude více jak 140 akcí na městských částech napříč celým městem,“ řekl Blesku.
Jednou z možností jsou prý zóny s maximální rychlostí 30 km/h, které zavádí městské části v kritických místech, a tzv. školní ulice, kam je v ranní špičce zapovězen vjezd aut. „Zóny 30 km v hodině mohou zavádět městské části, a často se tomu tak už v praxi děje. Ty znají nejlépe místní podmínky. Už před třemi lety začala Praha mimo jiné testovat projekt Školní ulice, který už dávno funguje v zahraničí. Díky iniciativě městských částí, škol, spolku Pěšky městem a i díky podpoře našeho bývalého radního pro školství Víta Šimrala. V podpoře městských částí a škol v zavádění školních ulic budeme rozhodně pokračovat. Zejména odbor dopravy jim poskytuje metodickou i technickou součinnost. Školní ulice necílí totiž jen na větší bezpečnost dětí, ale obecně na celkovou pozitivní změnu v návycích školáků i řidičů aut i uživatelů zmiňovaných koloběžek,“ dodal Hřib.
Kdo bodoval?
1. Tallin, Estonsko
2. Oslo, Norsko
3. Varšava, Polsko
4. Helsinky, Finsko
5. Kodaň, Dánsko
…
14. Bratislava, Slovensko
…
22. PRAHA, ČESKO
23. Milán, Itálie
24. Řím, Itálie
25. Istanbul, Turecko
