18°C
Už od února 2022 zuří na Ukrajině válečný konflikt. Nejvíce trpí regiony, které se nacházejí přímo na frontové linii východní fronty. Jako příklad může posloužit doněcké město Marjinka s původně 10 tisíci obyvateli, které už kvůli ruskému bombardování prakticky neexistuje. Ušetřeni nebyli ani obyvatelé velkých měst jako je Mariupol (původně cca 0,5 milionu obyvatel) nebo Bachmut (cca 70 tisíc). Ačkoliv se nenachází na frontové linii, bombardován byl také Kyjev (téměř 3 miliony obyvatel).
Denní chleba místních Ukrajinců jsou exploze a ohrožení života. Aby unikli smrti, musí po zaznění sirén utíkat do nejbližšího úkrytu. V České republice naštěstí válka zatím není. Pokud by však došlo na ostřelování Prahy, mají se obyvatelé kam schovat.
Tři typy úkrytů
Na základě informací na oficiálním webu magistrátu bezpečnost.praha.eu, rozlišuje město tři typy úkrytů. Stálé a improvizované se využívají pouze v případě vojenského ohrožení při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Magistrát s nimi počítá, jsou součástí bezpečnostního plánu. „Při vyhlášení stavu ohrožení státu se stálé úkryty a improvizované úkryty tzv. zpohotovují,“ píše se na webu magistrátu.
Poté tu jsou ještě provizorní úkryty. Do nich lidé prchají při riziku kontaminace nebezpečnými látkami. Může to být vlastní dům nebo byt. Pražané si je mohou vylepšit například utěsněním oken a dveří. Nejsou však zahrnuty do havarijního plánu.
Rozhodující postavení mezi stálými úkryty má ochranný systém metra a ochranný systém Strahovského automobilového tunelu, a to jak svojí kapacitou, tak i komplexností využití. Podle informací na webu pražských hasičů hzscr.cz by úkrytů mělo být na území Prahy cca 750. Kapacita těchto stálých úkrytů je přibližně 147 000 osob a kapacita Strahovského tunelu je 15 000 osob. Ochranný systém metra je schopný pojmout dalších 332 080 osob.
Oficiální „schovky“
V každé městské části má Praha připraveny své stálé úkryty. Mnoho Pražanů si ještě pamatuje, jak se těmto podzemním komplexům říkalo protiradiační úkryty. Jedná se o speciálně kolaudované prostory v podzemních částech staveb nebo samostatně stojící stavby využívané k ukrytí v případě vojenského ohrožení. Dělí se na tlakově odolné kryty, které ochrání obyvatele před zbraněmi hromadného ničení. Další typ, tlakově neodolné kryty, sice neustojí všechny typy bomb, ale za to spolehlivě ochrání před radiací.
Stálé úkryty ale nemusí nutně vypadat jako bunkry. Některé jsou v době míru využívány jako garáže, kluby, sklady nebo dokonce kina. V případě bombardování se počítá, že v nich mohou obyvatelé schovávat maximálně 72 hodin – 3 dny. Po uplynutí času se totiž musí mimo jiné vyměnit filtry vzduchotechniky, doplnit voda a odčerpat kanalizační jímka. „Běžná průměrná kapacita úkrytu je pro 150 osob. Současně existují i velkokapacitní úkryty až pro 2 800 osob. Nejvíce stálých úkrytů bylo v Praze vybudováno v období studené války,“ stojí dále v dokumentu.
Podzemní prostory pod vrchem Vítkov skrývají nejen rozsáhlý komplex vyztužených chodeb, které mají sloužit jako protiatomový kryt, ale také tajnou laboratoř s urychlovačem částic. David Zima
Kam se běžet schovat?
Stálé úkryty jsou rozmístěny napříč Prahou 1 až Prahou 21. Konkrétně poslední Praha 22 žádný stálý úkryt nemá. Takto si stojí prvních 10 městských částí:
Praha 1
počet obyvatel: cca 23 000
počet krytů: 11
počet míst v krytech: cca 2 690
šance na úkryt (počet míst ve stálých krytech děleno počtem obyvatel): 0,11
Praha 2
počet obyvatel: cca 50 700
počet krytů: 20
počet míst v krytech: cca 3 950
šance na úkryt: 0,07
Praha 3
počet obyvatel: cca 78 500
počet krytů: 59
počet míst v krytech: cca 12 310
šance na úkryt: 0,15
Největší protiatomový kryt Bezovka se nachází několik metrů pod povrchem Parukářky. Málokdo ví, že se v jejích útrobách nachází spletitý systém chodeb vybavených nejrůznější zachovalou technikou, a ještě málo ví o obyvatelích, kteří v ní přebývají. David Zima
Praha 4
počet obyvatel: cca 142 800
počet krytů: 100
počet míst v krytech: cca 18 070
šance na úkryt: 0,12
Praha 5
počet obyvatel: cca 89 000
počet krytů: 35
počet míst v krytech: cca 8 840
šance na úkryt: 0,09
Praha 6
počet obyvatel: cca 104 300
počet krytů: 110
počet míst v krytech: cca 18 665
šance na úkryt: 0,17
Praha 7
počet obyvatel: cca 40 800
počet krytů: 34
počet míst v krytech: cca 6 285
šance na úkryt: 0,15
Praha 8
počet obyvatel: cca 106 200
počet krytů: 27
počet míst v krytech: cca 4 890
šance na úkryt: 0,04
Praha 9
počet obyvatel: cca 55 600
počet krytů: 35
počet míst v krytech: cca 7 280
šance na úkryt: 0,13
Praha 10
počet obyvatel: cca 114 300
počet krytů: 192
počet míst v krytech: cca 27 683
šance na úkryt: 0,2
Seznam krytů s adresami a počtem míst ZDE.
Mapa krytů ZDE.
Improvizované úkryty
Pokud by obyvatel nestihl doběhnout do stálého úkrytu provozovaného magistrátem, musí najít například vhodný sklep a „samo domo“ se zabezpečit. Takovým „schovkám" se říká improvizované úkryty. Jedná se o prostory ve vhodných částech domů, provozních a výrobních objektech, které budou upravovány fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců. Nejčastěji se bude jednat o suterénní nebo sklepní prostory budov ve středním traktu (části) co nejvíce zapuštěné v okolním terénu.
Vhodnými prostory jsou sklepy s klenutými stropy nebo železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou všech okenních otvorů. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 metrů a pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1 - 3 m2 v místnosti s větráním a 3 - 5 m2 bez větrání. Stropy by měly být vysoké alespoň 2,3 metru. Nejlepší je schovat se do železobetonového nebo ocelového objektu. Vhodné jsou také sklepní prostory v masivních zděných stavbách.
