18°C
Praze se přezdívá Amsterdam východu. Své jméno si u zahraničních turistů vysloužila nejen kvůli pochybným obchodům s marihuanou na každém rohu, ale také díky bohatému nočnímu životu. Stejně jako se v centru Amsterdamu nachází takzvaný Red Lights District plný „hampejzů“ a strip barů, centrum Prahy je také protkáno různými erotickými podniky. Snad nejvyhlášenějším místem je Václavské náměstí. Nechvalně známou se stala ulice Ve Smečkách, kde v jednom nevěstinci nabízely svá těla prostitutky ve výloze. Stejně jako v hlavním městě Nizozemí. Po zadaní hesla „strip bar“ do internetového vyhledávače u Google Map se přímo na Václavském náměstí nebo v jeho těsném okolí zobrazí hned 7 podniků. Do jednoho z nich, nacházejícím se přímo v dolní části náměstí, „zabrousil“ s přáteli také autor článku.
Na skok do doupěte neřesti
Je něco po půlnoci, všední den, a s partou kamarádů vcházíme do podloubí. Máme už něco „pod kůží“ z předchozí návštěvy nedalekého baru. Jak jsme se dozvěděli na internetových stránkách podniku, všední dny má otevřeno od 20:00 do 5:00, zavřeno tedy ještě nebude. Překračujeme práh a vplouváme do křiklavě osvětlené chodby. Schody vedou dolů. Vstup je zdarma. Na odpočívadle v chodbě nás zastavuje mohutný vyhazovač v černém tričku, aby se podíval, zda s sebou neneseme zbraně. Musíme ho zklamat, drama se nekoná. Vybaveni jsme pouze vtipem a penězi.
Pokračujeme dále do útrob doupěte neřesti. Vcházíme do velikého sálu spoře osvětleného křiklavými neonovými barvami. Visí ze stropu a míří doprostřed bývalého divadla, kde z původního pódia vede taneční molo. Uprostřed stojí taneční tyč, po obou stranách mola se nachází platformy pro tanečnice. Kolem jsou rozestavněny stoly se židlemi, na nich sedí mlsní zákazníci. Sálem mezi hosty proplouvají mladé tanečnice pouze v kalhotkách, podprsenkách a dalších erotických oblečcích. Podívám se na druhou stranu místnosti a vidím bar. Vedle něho stojí bankomat. „Proč asi,“ ptám se v duchu. Kamarád objednává stůl přímo u tanečního mola, sedáme si.
První dějství
Na molu se lascivně vlní dvě tanečnice. Než se stíháme rozkoukat, přichází k nám servírka oblečená do uplého trička. Objednávám si gin s tonikem za pět set korun. Ale jak se dozvídám, platí se pouze hotovostí. Pokud bych chtěl drink „zacvakat“ kartou, musela ba být objednávka vyšší než tisíc korun. „K tomu ten bankomat,“ bleskne mi hlavou. Kamarád nám podává speciálně zakoupené falešné americké dolary, které lze následně věnovat tanečnícím. „Takhle se to dělá, borci,“ mává bankovkami a míří k tanečnímu molu. Když je těsně u vyvýšené stage, lehá si na ni zády a do pusy si strká pár bankovek. Hned tu je jedna z tanečnic. Začíná se mu vlnit nad obličejem, pak se k němu shýbá, pusou mu bere bankovky a strká si je za gumu od kalhotek.
Kolem stolů krouží ženy a dívky, které právě netancují. Sedají si na klíny návštěvníků a lákají je na soukromé tanečky. Někteří podléhají, další zase svým přelétavým společnicím objednávají něco k pití. Všímají si také nás. Dva z mých přátel jsou hned „na ráně“, tak si jednoho z kamarádů hned osedlává černovlasá dívka a šeptá mu něco do ucha. To už ale slyšíme pořadatele, který ohlašuje show. Na stage přichází potetovaná „Xena“. Dokonce i ofinu a barvu vlasů má stejné jako známá filmová princezna bojovnice. Doprovází ji sestřičky v minisukních a dvě spoutané pacientky s roubíky v ústech. Začíná plánovaná show. Sestřičky i pacientky se po sobě různě plazí. Nakonec „Xena“ postupně obě pacientky háže na speciální židli, nasazuje si rukavici a začíná je surovými pohyby uspokojovat.
Druhé dějství
S kamarády jsme se rozhodli, že vyzkoušíme privátní tanečky. Jednoho už tanečnice „ulovila“. Rozhlížím se po sále a vybírám si hnědovlasou holku okolo pětadvaceti let. Nejprve zaplatit, až poté zábava. Celá pětiminutová „sranda“ stojí 1 500 korun. Tanečnice mě odvádí po schodech do vyššího patra klubu. Procházíme zástěnou s třásněmi, na zemi je měkký koberec, který lemuje i spodní část stěn. Chodba se topí v růžových neonech.
Už budu! Jak to vypadá ve striptýzovém baru? pdc, ub, Jedlička, Marek, Chebotareva
Bruneta mě vede do speciální chodby, kde jsou vedle sebe privátní boxy s místy na sezení. Dalšího kamaráda si jiná černovlasá dáma odvedla na vedlejší místo. „Sahat můžeš, ale ne na nejintimnější partie,“ vysvětluje mi tanečnice, zatímco si sundává podprsenku. Potom začíná tanec na klíně. Po pěti minutách se zvedá, obléká si podprsenku a odvádí mě zase zpátky do sálu. Potkávám se zde s kamarády. „Výzva splněna,“ smějeme se a odcházíme.
