„Přestože by se dalo očekávat, že by kryt mohl lákat jen čtenáře postapokalyptické literatury, chodí sem nadšenci do techniky, vojáci, rodiny s dětmi, mladší generace, ale také ta starší, která má šanci zavzpomínat na strach svých rodičů po druhé světové válce,” popisuje průvodce Antonín Novák širokou škálu návštěvníků, která sem během dne přichází.

Kryt Folimanka má celkem tři vchody, přístupný je ale pouze z jedné strany z ulice Pod Karlovem. Vchod je na první pohled tak nenápadný, že by se dal lehce zaměnit s garáží.

„Další vchody nejsou otevřeny z toho důvodu, že by snad v tunelech vznikl průvan, ale proto, aby se dalo vše uhlídat a nestalo se, že by si někdo odnesl něco domů na památku,” odpovídá na dotazy návštěvníků průvodce.

„Po druhé světové válce panovala velká obava z příchodu dalšího ohrožení. V 50. a 60. letech vznikaly po celé metropoli protiatomové kryty. V Praze tak máme téměř 800 bunkrů, z nichž Folimanka patří právě k těm největším,” vypráví Antonín Novák.

„Vejde se sem až 1300 lidí. Ale jak si můžete všimnout při prohlídce, žádný komfort to tady není. Není to tu připraveno na delší pobyt. Při vybavování se počítalo s tím, že by nebyl kryt využit při ohrožení déle než na tři dny.”

Podívejte se, jak to v krytu vypadá:

Fotogalerie
14 fotografií

Termíny otevření krytu objevíte na oficiálních stránkách krytfolimanka.cz.