18°C
Jako velmi dobrý příklad projektu, který výrazně zpříjemnil veřejný prostor, uvádí organizátoři Čelakovského sady. V minulém roce byl v soutěži tento projekt dokonce i oceněn. „Ten projekt velmi dobře ukazuje, jak lze ve městě pracovat se stávajícími stromy a jak zlepšovat podmínky pro to, aby v tom pro ně nepřátelském prostředí vydržely co nejdéle, a aby zároveň poskytovaly lidem ty benefity,“ říká Martin Ander z Nadace Partnerství. Praha je podle něj v péči o zeleň inspirací pro spoustu měst po celé republice. Naopak ne příliš povedené je podle nich nedávno zrekonstruované Senovážné náměstí.
V letošním roce se do finále zase dostaly projekty, které především pracují s vodou. Potok Rokytka prošel na počátku 20. století upravami, při kterých se koryto potoka napřímilo, prohloubilo a opevnilo od Libně až po Hloubětín. V oblasti nad Hořejším rybníkem se magistrátu podařilo potok navrátit do původní podoby, tedy do mělkého koryta s tůněmi. To má pozitivní vliv nejen na dlouhodobé sucho, ale také snižuje povodňové ohrožení a slouží jako atraktivní místo pro odpočinek.
Zadržovat vodu v krajině umějí i na Toulcově dvoře v Hostivaři. V blízkosti potoka Botiče vznikl mokřad o rozloze 0,5 ha, který dokáže při rozvodnění potoka zadržet významné množství vody a zmírňuje následky povodní na nižších částech toku – Hostivaři, Záběhlicích a Vršovicích. V mokřadu našly útočiště specifické druhy ptáků, plazů, hmyzu i rostlin. Na zalévání se zde používá výhradně dešťová voda sváděná ze zrekonstruovaných střech a asfaltové nádvoří nahradila pískovcová dlažba.
„Pro nás je překvapením, že se přihlásili do soutěže až teď. Porota velmi dobře ocenila celkový koncept Toulcova dvora, mezi finalisty skončil s přehledem a naprosto oprávněne,“ chválí projekt organizátor Michael Hošek.
Posledním finalistou je bytová výstavba Green port Strašnice. Tři udržitelné pasivní domy se 156 byty mají díky tepelným čerpadlům velmi nízkou spotřebu energií, rovněž umí zadržovat a využívat dešťovou vodu a zelené střechy pomáhají omezovat přehřívání zástavby. Organizátoři se shodují, že by bylo ideální, kdyby se podobné projekty staly pro developery standardem.
Zeleň a voda jdou ruku v ruce
Podle organizátorů soutěže je v adaptaci na změnu klimatu všeobecně práce s vodou a zelení klíčová. „Zeleň je to, co umožňuje ve městech zlepšovat mikroklima, zastiňovat a dělat příjemné ulice. Stromy ale nebudou fungovat bez toho, že budou mít vodu. Musíme proto změnit zacházení s vodou, musíme usilovat o její zadržování, zasakování anebo také využívání,“ říká Martin Ander.
Úpravy veřejného prostoru ve prospěch adaptace na klimatickou změnu často nejen mezi lidmi ale i politiky vyvolávají bouřlivé diskuse. Podle Michala se diskuse obvykle vyostří ve chvíli, kdy úpravy vyžadují změny v dopravě. „Vnímáme, že ve chvíli, kdy ta opatření vyžadují změny v dopravě a v oblasti parkovací politiky, dochází ke konfliktům. Protože pokud chceme nějaké místo zastínit, či ochladit, má to vliv na to, jakým způsobem je veřejný prostor zpracovaný,“ vysvětluje Michael Hošek.
Vyhlášení soutěže proběhne 1. listopadu za účasti ministra životního prostředí. Výherci se vyhlašují v několika kategoriích, výhra v součtu napříč kategoriemi činí 150 tisíc korun. Soutěžící ale mohou vyhrát i solární panely, nebo tepelné čerpadlo. Lidé mohou v anketě hlasovat do 15. října a každý může udělit dva hlasy. Do soutěže se smí hlásit jen projekty, které jsou již dokončené.
