Klimatické změny způsobují i smrt, varuje expert. A bude hůř, pokud nezačneme něco dělat

V dubnu letošního roku zasáhly jižní a jihovýchodní Asii rekordně vysoké teploty. V Bangladéši byly zaznamenány nejvyšší teploty za posledních téměř 60 let. V Indii zemřelo na úpal nejméně 13 lidí. Také v Thajsku zemřeli na úpal dva lidé a naměřené teploty dosáhly 44,6 stupně Celsia. Podle experta Fahada Saída z institutu Climate Analytics jsou stoupající teploty důsledkem klimatických změn.

Za poslední desítky let to však není poprvé, co lidé museli čelit závažným zdravotním komplikacím či smrti v důsledku extrémních veder. „Horké vlny zabíjí nebo způsobují vážné zdravotní komplikace už poslední dekády,“ upozornil Blesk Zprávy Zahradníček. „Podle výpočtů WHO (poz. red. Světová zdravotnická organizace) mezi lety 1998 – 2017 na následky velkých veder zemřelo 166 tisíc lidí a z toho 70 tisíc v roce 2003, kdy postihlo hlavně Evropu výjimečné vedro.“

Rekordy ve vysokých teplotách se v současnosti nevyhnuly ani Evropě. Minulý rok proběhlo nejteplejší léto v Evropě v historii měření, uvedli tento rok v dubnu vědci z projektu Evropské unie Copernicus. Ve své zprávě o dopadech změn klimatu upozornili také na extrémní sucho v třetině Evropy, druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu či nejnižší půdní vlhkost za 50 let. Pracovali s daty z loňského roku.

I v České republice přibývají za poslední dekády horké dny nad 30 stupňů Celsia. „Za 60 let se nám zvýšil počet horkých dnů s maximem nad 30 stupňů Celsia trojnásobně,“ podotknul Zahradníček. „Do budoucna se počítá, že tento počet bude nadále narůstat.“

Za 10 let by se podle experta neměla situace dramaticky lišit od té současné, nicméně ani ta není dobrá. „Počet horkých dnů, který byl v poslední dekádě, čekaly totiž modely až v roce 2050, bohužel to přišlo zhruba o 30 let dříve,“ řekl expert. „Podstatně horší stav může být po roce 2050, pokud s tím nezačneme nyní něco dělat.“

Hrozí přehřátí organismu či kardiovaskulární příhody

Kromě již výše zmíněného úpalu existují také další negativní dopady na zdraví lidí v důsledku klimatických změn. I kvůli nim přibývá například alergiků, napsala ČTK. A jaké další zdravotní komplikace hrozí? „Z těch známých dopadů to je celkové přehřátí organismu nebo kardiovaskulární příhody,“ uvedl klimatolog.

Je však rozdíl mezi teplotou, kterou naměří meteorologové, a „pocitovou teplotou“. „Musíme si uvědomit, že na tělo nepůsobí teplota, kterou meteorologové naměří v budce, ale tzv. ‚pocitová teplota‘. Tedy teplota, která na vás ve skutečnosti působí. Nejčastěji je to kombinace právě teploty vzduchu, slunečního svitu, vlhkosti a rychlosti větru. Například při nejteplejším dni v Praze, kdy bylo meteorology naměřeno skoro 40 stupňů Celsia, tak na vás ale působila teplota skoro 48 stupňů Celsia. A to je to, co rozhoduje o dopadech na lidské zdraví,“ vysvětlil expert.

Klimatičtí aktivisté vylili do slavné fontány v Římě barvu. Turisté je za to chtěli zbít

Oteplují se i oceány. Jejich průměrná povrchová teplota vystoupala na počátku dubna letošního roku na nejvyšší úroveň v historii družicového měření, uvedl Jáchym Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I kvůli oteplování Indického oceánu vznikl například smrtící cyklon Freddy v Malawi, podotkl klimatický vědec Shruti Nath. Počet obětí bouře přesáhl 1000. „Díky vyšším teplotám je v atmosféře více energie a to může způsobovat i silnější bouřky, i když se to zatím těžko ověřuje na datech,“ sdělil Blesk Zprávám Zahradníček.

Kromě extrémních veder a oteplování oceánů dochází také k tání ledovců. Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledového příkrovu než před 30ti lety, ukázala rozsáhlá mezinárodní studie v časopisu Earth System Science Data. „Oceány absorbují asi 90 % tepla z globálního oteplování, tím ho pomáhají zpomalovat. Tato schopnost se s nárůstem teplot zmenšuje,“ řekl klimatolog.

Tání ledovců způsobuje nárůst mořské hladiny, což může způsobit zaplavení některých nízko položených oblastí. „Samozřejmě vzestup hladiny oceánů ohrožuje pobřežní státy a města. Nizozemsko se s tímto problémem potýká už dlouho, proto je tam budován systém poldrů,“ řekl Zahradníček.

„Díky vyšším teplotám je také voda více okyselená, což je nebezpečné pro oceánské ekosystémy, hlavně korálové útesy,“ dodal.

Zkáza lidstva?

Zapříčiní klimatické změny zkázu lidstva? „Situace určitě není dobrá, ale strašit zkázou lidstva určitě nechci. Dlouhou dobu jsme nic nedělali a to včetně politické reprezentace. Nyní, kdy si to všichni začínají uvědomovat, začínají se navrhovat opatření, která vždy nemusí být ku prospěchu věci anebo jsou příliš radikální, ale často asi už nezbytná,“ uvedl Zahradníček.

Řešení vidí ve vývoji moderních technologií. „Vidím zde hlavně příležitost pro Evropu pustit se do vývoje čistých, ale přitom vrcholně moderních technologií, které lidstvo posunou dál, pozvednou Evropu opět mezi technologické giganty a zároveň budou šetrné k přírodě. Záleží, jak se k tomu postavíme teď. Opravdu neberme klimatickou změnu jen jako hrozbu, ale jako velkou technologickou příležitost,“ řekl expert.

Dalším řešením by měla být redukce emisí z uhelných elektráren. V České republice právě z uhelných elektráren pochází 40% emisí. „Pokud nejvíce emisí pochází z energetiky, konkrétně z uhelných elektráren, tak je nutné udělat transformaci v tomto oboru. Ta musí být efektivní a zároveň i bezpečná s ohledem na aktuální situaci ve světě. Nutné je mít vhodný mix výroby elektřiny a zároveň snižovat spotřebu právě díky novým úsporným technologiím,“ vysvětlil klimatolog.

„Dalším velkým zdrojem emisí jsou například skládky, které uvolňují v České republice 20 % všeho metanu. Opět – pokud by se dokázal vyřešit tento problém, tak máme zase velkou část problému zvládnutou. Bohužel stejně jako v energetice jsou zde různé zájmové skupiny, pro které je to velký business,“ upozornil.

Pozitivně ovlivnit situaci však může každý člověk. „Jako jednotlivec bych se snažil řešit vlastní spotřebu. Například u elektřiny a plynu se nám to dobře podařilo, kdy podle údajů Amper Meteo jsme jako Češi dokázali ušetřit 6 % elektřiny a skoro 20 % plynu,“ sdělil.

„Dále by bylo dobré preferovat regionální produkty, abychom nezatěžovali klima emisemi z dopravy z druhého konce světa,“ uzavřel pro Blesk Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček.