Vedro, Praha a domácí mazlíčci: Co rozhodně v létě nedělat a jak zachránit přehřátého psa?

Češi jsou vyhlášený národ pejskařů, ale nemuseli by se stydět ani za chov jiných domácích mazlíčků. Svědčí o tom velký průzkum Evropské federace výrobců krmiv pro domácí mazlíčky (FEDIAF) z roku 2019. Na základě statistik štěká v Česku okolo 2,2 milionu psů. Za předpokladu, že v České republice žije cca 10,5 milionu lidí včetně malých dětí vychází na jednoho obyvatele 0,2 psa. Pro srovnání Němci chovají 10,3 milionu psů, ale zároveň ve spolkové republice bydlí 83,2 milionu obyvatel. To znamená, že na jednoho Němce vychází pouze 0,12 psa.    

Kočky jsou v českých domácnostech druhým nejčastějším mazlíčkem. V Česku jich s lidmi žije cca 1,15 milionu. Třetí místo obsadila skupina malých savců kam patří králíčci, činčily nebo morčata. Z celkového počtu 4,5 milionů domácností má nějakého domácího mazlíčka celá polovina. Přitom ve 41% domovů žije se svými majiteli jeden či více psů a ve 22% jedna či více koček. Čísla ukazují, že se jedná o velké množství zvířat. Pokud navíc žijí ve městě, měli by jim zejména během tropických teplot jejich dvounozí parťáci věnovat zvýšenou péči.

Mazlíčci a přehřátí

„Přehřát se může jakýkoli druh, nejčastěji ve vedrech ale kolabují psi. Nelze říci, že některá plemena jsou na tom hůře než jiná, záleží na stavu konkrétního psa a fyzické aktivitě,“ sděluje Blesku veterinářka Kateřina Návojová Horáčková z Mediální komise Komory veterinárních lékařů ČR.

Přehřátý pes výrazně zrychleně dýchá, může slinit, nebo mít naopak suché sliznice. Mívá suchý horký čenich. Dásně a jazyk bývají výrazně červené, zarudlé mohou být i spojivky, psi mívají „skelný pohled". 

Čtyřnohý parťák bývá ze začátku neklidný, později dezorientovaný, může upadnout i do bezvědomí. „U koček lze přehřátí často přehlédnout, projevuje se také zrychleným dýcháním, zvýšenou teplotou, zvracením, dezorientací až bezvědomím,“ dodává Kateřina Návojová Horáčková.

Nezdopovědní „páníčci“

Chovatelé přitom sami často přivodí svým mazlíčkům přehřátí nezodpovědným chováním. Během horkého dne nutí zvířata ke zvýšené fyzické aktivitě při běhu, aportování a dalších činnostech. Co se psů, potažmo koček týče, svou roli také hraje výběr denní doby a místo na procházku. Veterinářka rozhodně ve velkých vedrech nedoporučuje venčení hned po poledni. Pokud však zvíře v tuto denní dobu nutně potřebuje, měl by ho majitel vzít jen rychle ven před barák vykonat potřebu a následně vrátit domů.  

Pořádné venčení je lepší nechat na brzké ranní hodiny a pak podvečerní až večerní čas. „Je vhodné brát psy raději na travnaté stíněné plochy. Nevhodné jsou procházky po asfaltu nebo betonu, který je rozpálený a psi tak často končí s popálenými tlapkami,“ upozorňuje Kateřina Návojová Horáčková. Vrcholem nezodpovědnosti je však auto na sluníčku. „Samostatnou kapitolou je ponechání psů, případně koček zavřených v autě,“ zlobí se veterinářka.

První pomoc při přehřátí zvířete

V případě, že má pes „jazyk na vestě“, musí být okamžitě přenesen do stínu a je-li při vědomí, je nutné mu po malých částech podávat vodu. Rozhodně ne ledovou, ale normálně studenou, například z kohoutku. Pokud existuje možnost, je dobré zajistit ventilaci vzduchu, například pomocí ventilátoru.

„Není vhodné psa celého namáčet nebo polévat vodou, může dojít k šoku. Chladit je možné například mokrými ručníky v oblasti třísel, podpaždí nebo týlu,“ upozorňuje Kateřina Návojová Horáčková. Poté je psa je nutné co nejdříve dopravit k veterinárnímu lékaři.

U koček je postup podobný. Majitel je musí přenést do místa s nižší teplotou nebo do stínu, zajistit dobré větrání a nabídnout vodu. „Není dobré kočku přikrývat mokrými ručníky, je lepší k ní umístit například pet lahve napuštěné studenou vodou, kočka při vědomí si bude následně už teplotu regulovat sama,“ dodává veterinářka. I kočku, která se přehřála, je nutné co nejdříve dopravit k veterinárnímu lékaři.