9°C
Rodina, přátelé a kolegové se začali v sále v budově Nové scény scházet ve středu kolem třetí odpoledne. Jak lidé postupně přicházeli, pokládali na jeviště smuteční věnce i květiny, kterých se tam sešlo požehnaně. „Romanovi od mamči a celé rodiny,“ stálo na stužce jednoho věnce.
Přátelé na Romana zavzpomínali, zahrála kytara a promítaly se také fotky z Romanova života. „Roman nebyl jen technik, ale duší byl umělec,“ pronesl na začátek rozloučení na Nové scéně řečník, jehož hlas byl zatížen smutkem. „Spojoval v sobě obchodního ducha, lidskost, profesionalitu, zkušenosti a maximální porozumění svému oboru. Byl to velmi skromný člověk, který každému vždy rád pomohl a šířil kolem sebe jen a jen dobrou náladu,“ dodal. Pak zazněla dojemná píseň od kapely Lucie – Sen.
Sál byl plný lidí, všichni přišli v černém, byli mezi nimi i slavní, například Romanův kamarád raper Vladimir 518. Hlas úvodního řečníka byl zatížen smutkem. Zněl hluboce, pomalu a zasmušile. V sále byl slyšet pláč, ženy utíraly slzy do kapesníků, muži si rukou mnuly oči.
Jako další promluvil Michal Gregorini, jeden z nejlepších přátel Romana. Bylo vidět, že ho smrt kamaráda zasáhla. Znali se od 21 let. Přesto však také zavzpomínal na vtipnou historku, jak se jejich rodiny náhodně propojily. Následovala melancholická písnička kapely Lucie – Stíny dnů.
Nejlepší kamarád
Netradiční seznámení s Romanem a jeho rodinou vyprávěl také Michal Gregorini, jeden z jeho nejlepších kamarádů. Tehdy jim bylo 21 let. „Tehdy ještě nebyly mobily a Roman bydlel u svých rodičů na Červeňáku. Jednou jsem mu volal a zvedl to jeho táta,“ vzpomíná kamarád Michal. Potřeboval předat vzkaz Romanovi, ale ten nebyl doma. Otec se ještě jednou zeptal, kdo že to volá? „Zezadu se ozvalo, ‚cože, kdo to je?‘ a následovalo ‚Nějakej Gregorini‘,“ vypráví Michal. Poté se telefonního aparátu chopila Romanova maminka, které bylo jméno povědomé. Nakonec všichni tři zjistili, že Romanova maminka a Michalův táta se strýcem chodili na stejnou základní školu. Jejich babičky byly velmi dobré přítelkyně, ale 40 let nebyly v kontaktu. Díky náhodnému telefonátu se mohly znovu vídat. "Začali jsme si říkat brácho. Když mám nějaký problém, tak volám tátovi nebo Romanovi,” dodává Michal.
Nic pro něho nebyl problém. “Když chceme maping jako vzpomínku na Václava Havla se srdíčkama a nemáme na to povolení, tak Roman přistaví auto v protisměru, otevře kufr a začne promítat. To se stalo několikrát. V sále sedí více lidí, kteří to s ním zažili na jiných místech” usmívá se Michal. Po Romanovi zůstalo na světě pět holek. Maruška, Anička, Verča, ségra Míma a mamča Věrka. “Roman by nikdy žádnou prosbu o pomoc neodmítl, tak mu to teď pojďme vrátit. Romane, děkuji ti za všechno,” pronesl na závěr dojatým hlasem Michal.
Dojemné promítání
Nejdojemnější částí vzpomínkové akce bylo promítání fotky z Romanova života. Patřily sem jak snímky z jeho mládí, tak ty aktuální. Mezi fotkami byly mimo jiné snímky zesnulého kabrňáka s dcerami, s rodinou, ale i vtipnější v pirátském převleku na lodi nebo v mafiánském kostýmu s pistolí. Když se spustilo promítání fotek Romana s jeho holkami, začalo se sálem rozléhat z několika míst hlasité vzlykání. Když odcházel kamarád Michal, měl celý obličej zarudlý.
Rozloučení v kostele
Po vzpomínkové akci v sále Nové scény se po přestávce pokračovalo do vedlejšího Kostela sv. Voršily. V popředí před oltářem ležely smuteční věnce s nápisy jako “na věčnost” nebo “vzpomínáme”. Celý kostel se naplnil lidmi. „Roman D. žil nedaleko odsud na Újezdě. Pracoval nedaleko odsud, v Národním divadle. A taky zemřel nedaleko odtud, u divadla,“ začal farář zádušní mši. Všichni, kteří přišli zavzpomínat, seděli nebo stáli v tichu a naslouchali. Rozloučit se přišel také bývalý ředitel Nové scény Štěpán Kubišta. Po skončení zádušní mše si šla rodina kondolovat. Loučení s milovaným Romanem vedlo k slzám. Maminka se objímala s Romanovou partnerkou, starší lidé z rodiny se také objali.
Roman zemřel 18. dubna časně ráno, po večírku k předávání literárních cen, které proběhlo večer předtím právě na Nové scéně. Zpočátku nebylo jasné, co přesně se stalo, pak ale vyšlo najevo, že spadl z ochozu na piazzettě a že na jeho smrti má podíl někdo další. Muže (28), jehož kriminalisté viní z loupeže, zadrželi několik hodin po činu na zastávce Sparta, tedy zhruba 3,3 km od místa, kde Roman zemřel. Obvodní soud pro Prahu 1 ho pak poslal do vazby. Zesnulý Roman D. by zanedlouho oslavil 49. narozeniny. S partnerkou měl dvě malé dcerky.
Zadržení podezřelého ze smrti Romana z Národního divadla. (18. dubna 2023) Policie ČR
