23°C
Už před 17 lety tvrdil tehdejší primátor Pavel Bém, že centrem bude projíždět až o třetinu méně aut. Jako podmínky uvedl dokončení městského a pražského okruhu do roku 2011, vybírání peněz za vjezd do středu metropole a podpora rozvoje městské dopravy. Na druhou stranu tehdejší radní pro dopravu Radovan Šteiner považoval pro dokončení rok 2013.
Radikálněji se pro MF Dnes ze čtvrtka 2. března 2006 vyjadřoval Jan Kasl, bývalý primátor a tehdejší opoziční zastupitel. „Vjezd do pražské památkové rezervace měl být zpoplatněn už dávno, těsně po povodních v roce 2002. Tehdy byla vůči takovému nápadu velmi vstřícná nálada, lidé totiž zjistili, že do historického centra auta vjíždět nemusí. A to tenkrát nejezdilo ani metro,“ konstatoval tehdy Kasl.
Realita v číslech
S odstupem 17 let se mohou výroky tehdejších politiků jevit úsměvně. I podle střízlivějších předpokladů dokončení v roce 2013 nabral projekt okruhů zpoždění 10 let. Vnitřní městský okruh má měřit 32,1 km, ale v současné chvíli je v provozu pouze 22 km. V březnu 2022 oznámil Pražskému deníku tehdejší i současný náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN), že by tato stavba mohla začít až v roce 2027.
Podobně je na tom vnější Pražský okruh (Dálnice D0). V provozu je něco přes polovinu, tedy 39 km z celkových 83 km. Nejnovější odhady Ředitelství silnic a dálnic kladou nyní dostavbu velkého pražského okruhu kolem roku 2030.
Zastupitelé proti autům u Karlova mostu
Zastupitel za Prahu 1 Petr Kučera (Strana Zelených) považuje dopravní zácpy u Karlova mostu za velmi špatné. „Křižovnickému náměstí by slušela pěší zóna s projezdem tramvají a maximálně aut dopravní obsluhy,“ sděluje Blesku. Podle zastupitele prochází místem mnoho pěších a ti by měli dostat spolu s tramvajemi přednost jak dopravním značením, tak stavebním provedením.
„Prostředí barokního Křižovnického náměstí v těsné blízkosti Karlova mostu je znehodnocené tranzitní automobilovou dopravou,“ myslí si zastupitel Pavel Marc (Strana Zelených). Tato doprava je podle něho nadbytečná, což se ukázalo při uzavírkách z důvodu rekonstrukcí. „Měla by tam být režim pěší zóny z provozem tramvají, jako to už roky funguje na Náměstí Republiky,“ říká. Z plochy náměstí však musí tak zmizet bariéry pro chodce v podobě stupínků a zvýšených obrubníků.
Dlouholetý obyvatel i průvodce po Praze také proti
Michal Rubeš žije v Křižovnické ulici přes padesát let. „Aut tu pořád jezdí tolik, kolik jich poberou ‚tunýlky“ v paláci. Místo toho, aby osoba procházející ulicí vydechla úžasem nad krásou malého náměstí se dvěma kostely, mostní věží a panoramatem Pražského hradu, musí místo toho zadržet dech ve frontě na přechod přes frekventovanou silnici,“ zlobí se. Navíc i pro řidiče je jízda nebezpečná, hrozí totiž, že jim někdo skončí pod koly. „Když se rozejde hustý dav, červený panáček na semaforu ho jen tak nezastaví,“ všímá si.
„Když se měla stavět Blanka, ukazovali nám různé studie, jak to tu bude krásné, jak všechna projíždějící auta přesměrují do tunelů. Nic z toho se nestalo,“ doplňuje Michal Rubeš. Od Platnéřské k národnímu divadlu prý měla vést pěší zóna. Tramvaje by v takovém případě jezdily obousměrně jedním průjezdem, podobně jako na druhém břehu v Letenské.
Druhý průjezd měl patřit pěším. „Myslím si, že takové řešení by bylo ideální jak pro turisty, tak pro místní. Tramvaje, zásobování a sanitky by projely bez problému. Kdo by přijel autem na Staré Město, odjel by zase stejným směrem. Konec tranzitu,“ říká Michal Rubeš, kterému prý auto parkuje na modré zóně a přes Křižovnické náměstí často jezdí.
„Dnes si málokdo dovede představit, že se po Karlově mostě projížděla auta. No a jednou si lidi budou klepat na čelo při zmínce, že těmi ‚tunýlky‘ se také normálně jezdilo,“ uvádí na závěr. Podle bývalého průvodce Prahou Daniela Stirského by Křižovnické náměstí mohlo být jedním z nejkrásnějších náměstí.
„Již v ‚Prahou krok za krokem‘ od pana Pocheho (60. léta) se píše, že tomuto náměstí hluk a doprava neprospívají. Fasáda Klementina a sv. Salvátora jsou i přes občasnou opravu stále zašpiněné. A to nemluvím o tom, jak asi působí otřesy od aut a tramvají na budovy,“ říká Daniel Stirský. Podle bývalého průvodce by tu mělo být dopravy co nejméně. To samé podle něho platí pro okolí Křižovnického náměstí.
Magistrát přemýšlí nad zklidněním
„Nyní vedeme společně s Prahou 1 podrobnou diskuzi o konkrétních opatřeních, které by měly zklidnit dopravu na Malé straně a na Smetanově nábřeží a v Křižovnické ulici,“ komentuje první náměstek pro dopravu a bývalý primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Městská část Praha 1 prý hledá inspiraci v Karlových Varech. V krajském městě si za vjezd do turistického centra řidiči už několik let připlácí, pro rezidenty je zdarma.
Aby se zajistila potřebná data, proběhne simulace změn v dopravní zátěži na okolní ulice. Apokalypsa však prý podle náměstka nenastane, protože nenastala ani při nedávné opravě kolejí na Malé Straně spojené s úplnou uzavírkou Karmelitské. „Tranzit se přesunul převážně do tunelů, na které jsme ostatně dopravu také přesměrovávali a prioritně ji nabízejí i navigační aplikace,“ dodává Zdeněk Hřib. Obecně chce Praha zlepšovat život lidem, kteří ve městě žijí, a ne těm, kteří městem pouze projíždějí.
Křižovnické náměstí bez aut Respondent Blesku
Křižovnické náměstí s auty Jan Dařílek
