Že vlci z pražských Řep nežijí v nejlepších podmínkách, je na první pohled jasné komukoliv, kdo se jen mihne kolem. Jejich majitel je zde chová na předzahrádce svého domku, kde mají necelých 5x5 metrů volného prostoru a vrstvu bláta. Chov velmi obtěžuje sousedy, kterým kromě zdrcujícího pohledu vadí nesnesitelný zápach a obtěžuje je také hlasité vytí. Majitel vlčí smečky Jiří A. přitom chová vlky přes dvacet let a má v tomto oboru bohaté zkušenosti. Jak je tedy možné, že celá situace zašla tak daleko? Větší světlo do celého případu vnesla Věra Přibylová ze Záchranné stanice, která má s chovem vlků a dalších divokých a exotických zvířat bohaté zkušenosti. Ta je v kritice manželského páru, kterým vlci patří velmi zdrženlivá, sama má totiž vlastní zkušenosti s vyhláškami a předpisy, které chov takto specifických zvířat regulují. Z jejího hlediska je největším problémem v celé záležitosti právě vyhláška, která vstoupila v platnost začátkem roku 2020 a zakazuje vlky venčit. S tím, že klec není pro vlky ideální, souhlasí. Avšak i to se podle ní dá řešit.
Špatná vyhláška?
„Chovatelé výběh postavili v době, kdy s těmi vlky naběhali 10 km denně, a to jim potom na odpočinek výběh bohatě stačil. Teď je problém, že je vzít ven kvůli nové vyhlášce nemohou, což je strašně špatně. Je pravda, že kdyby při venčení došlo na kontakt vlka se psem, mohl by vlk chtít zaútočit, nicméně vlk není silnější než ostatní psi a dospělý člověk takovou situaci může s přehledem zvládnout,“ říká Věra Přibylová. A dodává, že i v nejhorším případě, kdyby vlk utekl, nebude hledat příležitost jak zaútočit na člověka, ale naopak jak se mu vyhnout.
Věra Přibylová manželský pár z Řep zná i osobně a o jejich lásce ke zvířatům nepochybuje, zároveň ale dodává, že péče o vlčí smečku ve věku šedesáti a osmdesáti let je podstatný rozdíl a to, že se vlkům nedostává požadovaného pohodlí, připisuje právě vysokému věku jejich majitelů.
Co se týče bláta, to vlkům nevadí. Vlci mají velmi hustou vrstvu kratší srsti, kam se bláto ani voda nedostane, ačkoliv vlk ležící v blátě na kolemjdoucí může působit smutně, samotnému zvířeti to podle Věry Přibylové nijak nevadí a je to v souladu s jeho chováním ve volné přírodě. Se silným zápachem, který obtěžuje především sousedy, se toho podle Přibylové nedá moc nadělat. Podle ní je zápach způsoben především tím, že jsou vlci krmeni masem. Vlkům totiž nevadí, když se maso začne kazit, aby se jim lépe trávilo.
Nabídnutá pomoc
Chovatelka Přibylová se také nabídla, že by v případě zabavení vlků mohla ve své stanici poskytnout útočiště třem z nich, kteří jsou kříženi s československým vlčákem, jejichž chov je z hlediska legislativy stejný jako u psů. Učinila by tak ale výhradně v případě, že by s tím jejich současný majitel souhlasil a nevadilo by mu za nimi dojíždět. Podle jejích zkušeností chovat vlky nemusí být tak těžké, jak se může na první pohled zdát. „Vlk má oproti psům vlastní povahu, nedá se ho přímo ochočit, ale dá se naučit s ním vycházet a pracovat. Vlk se nedá naučit na povel k noze, ale dá se s ním komunikovat i jiným způsobem, vlk vás vnímá jako součást své smečky a pokud se necítí být v nebezpečí, i on se snaží s ostatními ve smečce vyjít dobře,“ říká Věra.
Celá věc je teď v rukou úřadu městské části Praha 17, který má na základě posudku veterinární správy rozhodnout o tom, jak výběh upravit, nebo zda je správné vlky jejich majitelům zabavit. V případě zabavení, ale není jasné, kam by se dalo vlky umístit. Inspektorka životního prostředí, která má záležitost na starosti, Blesku potvrdila, že je v kontaktu s majitelem a společně pracují na tom, aby se pro situaci našlo co nejlepší řešení, které bude všem vyhovovat. Odebrání vlků je podle ní v této záležitosti poslední možností. Potvrdila také, že nabídku chovatelky Přibylové vítá a se současným majitelem vlků o ní může jednat, více konkrétní ale být nechtěla.
Nejlepším a nejrychlejším řešením této zapeklité situace by podle chovatelky Věry Přibylové bylo, kdyby vlkům majitel na svůj pozemek před domkem navezl štěpku, která by částečně vyřešila intenzivní zápach a vlkům by jejich příbytek zpříjemnila. Přemisťovat vlky do zoologických zahrad, nebo do volné přírody by podle ní znamenal jejich konec. Vlci už jsou navíc poměrně staří a už toho před sebou nejspíš moc nemají.
