Ve čtvrtek dne 8. září 2022 zemřela ve věku 96 let Alžběta II., královna patnácti nezávislých státu označovaných jako Commonwealth Realm. Její vláda trvala neuvěřitelných 70 roků. Truchlí Velká Británie i celý svět včetně Prahy. Před budovu Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska chodí celý den vyjádřit svou upřímnou soustrast vysocí čeští politici, známé osobnosti, Britové i obyčejní Pražané. K pomníku v levém křídle brány nosí kytky a zapalují tu svíčky. Dovnitř za bránu pouští jen někoho. Smutek přišli vyjádřit Dagmar Havlová nebo také předseda senátu Miloš Vystrčil.
Politický vzor
„Královna Alžběta II. pro mě byla symbolem kontinuity a stability. Symbolem velké osobnosti a člověka, který měl v první řadě na mysli blaho svého národa. V tomto může být mnoha státníkům či představitelům různých zemí vzorem,“ sděluje Blesku předseda senátu Miloš Vystrčil. Zapálit svíčku přišel za sebe i za český senát. „Zanechává tady hlubokou stopu, kterou bychom měli následovat,“ dodává.
Předseda senátu si však netroufá odhadnout, jakým směrem se nyní monarchie po smrti hlavy státu vydá. „Záleží na králi CKarel II., jakým způsobem se zhostí své velmi těžké role a úlohy. Myslím si, že je potřeba si počkat, ale věřím, že i král Karel II. dokáže pokračovat ve stejném směru a v důstojném vlídném a zároveň stabilním výkonu pozice krále,“ konstatuje Miloš Vystrčil.
Bezpečný přístav v neklidné době
Pro poslance Stanislava Berku (ANO) představovala královna ztělesnění noblesní odvážné dámy, osvíceného monarchy, která musela svůj osobní život naprosto podřídit koruně. „Proto se stala symbolem pro celý svět, nejen pro britské království,“ říká. Systém monarchie je podle něho tak nastaven, a kontinuita minulosti to jen potvrzuje, že bude pokračovat dále. „Ale samozřejmě každá osobnost se promítne do systému ‚vládnutí‘, dalo by to tak nazvat, protože práva jsou omezená a laťka je příliš vysoko,“ říká.
Pro Ondřeje symbolizovala královna vzor. „Doslova pojetí monarchie. To byla monarchie. Ona byla královna a tak se chovala, tak fungovala. Když si někdo představí krále a královnu, tak to byli oni, Alžběta II. a princ Filip,“ říká. Také si myslí, že po smrti královny Alžběty II. se toho změní mnoho. „Myslím si, že král Karel III. nebude tak silná osobnost,“ dodává návštěvník Prahy ze Slovenska.
Ondřej sice nemůže povědět, co všechno se změní, ale myslí si, že nový monarcha nebude tak úspěšný. „Královna byla ta, co držela monarchii pohromadě,“ říká. Možná by podle Ondřeje bylo lepší, když by se vlády hned od začátku chopil princ William. „Díky svému mládí by to bylo po královně takové svěžejší, než vláda krále Karla III.,“ tvrdí.
Dalším Pražanem, který přišel uctít památku, je Jan. „Na královně Alžbětě II. byla super její délka vlády. Mandát zastávala 70 let. Za jejího panování přešly krize i války, ale ona zůstávala. Pro mě znamená bod v chaotickém světě. Bohužel budeme teď těžko hledat náhradu,“ říká. Pro studentku Elišku znamenala symbol tradice. „Myslím si, že dokázala stmelit národ, těšila se velké popularitě mezi širokou britskou veřejností, protože byla taková klidná síla. Byla klidná, vyrovnaná, konzistentní ve svých názorech a postojích a díky konkrétní osobnosti Alžběty se instituce monarchie těšila popularitě a věřím, že tomu bude tak i nadále,“ dodává.
Na Pražském hradě monarcha?
„Jsem přesvědčen, že vždy typ vládnutí v té či oné zemi vychází z tradic historie. Česko není nastaveno na to, abychom si zřizovali monarchu, případně se nějakým způsobem pokoušeli o monarchii,“ myslí si Miloš Vytrčil. Systém, který máme nastavený dnes, je podle předsedy senátu v pořádku. „Jediné, co někdy selhává, jsou lidé. A je na nás na všech, abychom se snažili současný systém, jež nám umožňuje mít u nás svobodu a demokracii, udržet stabilní a nenechali se zlákat k tomu, že bychom ho chtěli jakýmkoliv způsobem měnit,“ dodává.
Podle poslance Stanislava Berkovce (ANO) se dá v dnešním světě těžko porovnávat monarchie s republikou. „Ale historicky se ukazuje, že osvícený monarcha byl mnohdy demokratičtější, než někdo, kdo si na demokracii jen hrál,“ konstatuje. I historie Rakousko-Uherska nám prý ukazuje, že může monarchie přinést spoustu revolučních prvků. Berkovec poukazuje například na fakt, že české země měly svůj vlastní parlament ve Vídni a Čechy byly technické i průmyslové centrum monarchie.
„Možná to je jen věc slovíčkaření, jestli to je prezident, nebo monarcha, vždycky to je o osobnostech,“ říká Stanislav Berkovec, poslanec a motorkář. Měl prý obrovské štěstí, protože se několikrát setkal s jedním z nejdéle sloužících poslanců ve sněmovně lordů, šlechticem Donaldem Andersonem. Slovák Ondřej říká, že u nich „doma“ nemají tendenci mít monarchii. My jsme prý měli krále, ale Slováci vlastních králů moc neměli. „Nám vždy někdo vládnul. Vlastních jsme pořádně neměli. Vy jste byli království, my jsme vždy k někomu patřili,“ říká.
Jan si zase myslí, že by České republice prospěla monarchie. „Prezident vládne jen 5 let. Vladař v konstituční monarchii setrvává ve svém mandátu či úřadu do smrti. To znamená, že i když nemá moc pravomocí, může zasahovat do věcí státu z místa většího nadhledu a až ledové rozvážnosti,“ říká Jan. Eliška zase není pro monarchii. „Myslím si, že se to k Čechům nehodí. Tradice byla u nás přerušená. Myslím si, že by bylo velmi obtížné na ní za současných podmínek navázat s tím, že mě nenapadá žádná konkrétní osoba, která by se mohla této role se ctí zhostit,“ dodává. Eliška.
Předseda senátu Miloš Vystrčil zapaluje svíčku za zesnulou Alžbětu II. Jan Dařílek
