22°C
Budovy mají obrovský dopad na životní prostředí. Produkují 37% emisí oxidu uhličitého a spotřebovávají 36% celosvětové energie spolu s velkým množstvím vody a materiálů. Obzvlášť v dnešní době, kdy dochází ke zhoršování životního prostředí, ceny energií rostou a v Praze se kvůli teplotám v létě nedá normálně žít, musí jak magistrát, tak samy stavební firmy změnit strategii a adaptovat se na bezútěšnou celosvětovou situaci.
V rámci nedávné akce Rethink Architecture představil tým profesionálů udržitelnou architekturu. Za místo přednášky si dvě architektky vybraly Impact Hub Share, pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj podnikání na Smíchově. „Jde o to, navrhovat města tak, aby ve chvíli, kdy se cokoliv stane, byla schopna dál fungovat,“ říká Marie Pourghasem z týmu Rethink Architecture.
Pokud budou města udržitelná a odolná, spíše se v nich budou obyvatelé cítit dobře. „Příjemné prostory nerozdělují lidi, nerozdělují společnost a podporují komunitu,“ dodává. Hlavním cílem udržitelné architektury je dopad na životní prostředí i spokojení obyvatelé.
Nemoc z bydlení?
Ani si to neuvědomujeme, ale bydlení ovlivňuje naši psychiku i zdraví. Jen v Praze bydlí celkem 40 procent lidí v bytech bez zahrad. „Lidé v budovách tráví obrovské množství čau. Stavby na ně mohou mít pozitivní, nebo negativní vliv. Dokonce z nich mohou onemocnět,“ upozorňuje Karolína Barič, spoluzakladatelka Rethink Architecture Institute, z. ú.
Pokud člověk bydlí ve špatném prostředí, může dostat onemocnění pod názvem „Sick Building Syndrome“. Pojem SBS se používá k popisu situací, kdy obyvatelé budovy pociťují akutní zhoršení zdraví a pohodlí, které se zdají být spojeny s časem stráveným v budově, ale nelze identifikovat žádnou konkrétní nemoc nebo příčinu.
Na velikosti záleží
Paradoxně nemusí být nutně udržitelný dřevěný ekologický dům oproti bytovce. Pokud lidé staví dům, mají prý tendenci ho stavět větší, než kolik místa nutně potřebují. Na druhou stranu v bytovce vychází na jednoho obyvatele bytu méně metrů čtverečních. Tím se většinou zvyšuje celková efektivita. V české metropoli však vychází na jednoho obyvatele poměrně hodně metrů čtverečních. „Málo se ví, že Praha má oproti jiným metropolím jako Vídeň, nebo Barcelona, poměrně nízkou hustotu,“ vysvětluje Karolína Barič.
„Glejt“ ekologie
V rámci stavby budov existují celosvětově uznávané certifikáty. Během jednotlivých fází práce získává jednotlivé body, na získání různého stupně certifikátu udržitelnosti. Nejvyšší je platinové ocenění, což znamená, že stavební tým splnil téměř všechny požadavky. „Certifikáty se zatím nejlépe snaží popsat udržitelnost ve své komplexitě,“ říká Karolína Barič. Hodnocení mají sice své hranice, ale stále se vylepšují.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí? Videohub
