Palác Lucerna dnes neodmyslitelně patří k centru hlavního města. Asi jen těžko najdeme v celé české republice někoho, kdo by o Lucerně nikdy neslyšel. Postavit ji nechal před 125 lety dědeček prvního prezidenta České republiky Vácslav Havel. Původně zde chtěl postavit zimní stadion, pro tak obří projekt byl však pozemek malý, proto se rozhodl postavit Lucernu.

„Lucerna se stavěla 14 let, od roku 1907 do roku 1921, během stavby se tedy vystřídaly tři režimy – c.k. říše, první světová válka, první republika. To je samo o sobě unikátní,“ prozradila už dříve pro Blesk publicistka Krystyna Wanatowiczová. „Fakt, že to stavitel a developer Havel, dědeček bývalého prezidenta, vydržel a nevzdal, je obdivuhodný. Přestože pražský magistrát nebyl vůči železobetonové stavbě – Lucerna je první svého druhu u nás – vůbec vstřícný a žádnou dotací na stavbu nepřispěl,“ dodává Wanatowiczová.

Čajovna bratří Hlouchů

Jak se postupně celý palác dostavoval, vznikaly tu i různé podniky, restaurace a později i kino. Jedním z prvních podniků, který byl v Lucerně otevřen, byla pravá japonská čajovna. Nápad pro vznik unikátní čajovny měli v roce 1906 bratři Hlouchové, tedy cestovatel a japanolog Josef, přezdívaný Joe, se svým starším bratrem Karlem. U příležitosti Jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory konané v roce 1908 na pražském Výstavišti postavili bratři v jednom z pavilonů právě typickou japonskou čajovnu, tak jak ji znali ze svých cest po této Zemi vycházejícího slunce.

Svojí čajovnou bratři Hlouchové veřejnost zaujali, na posezení sem zval dokonce i oficiální průvodce výstavou. „Čajovna se nachází poblíž koncertní síně a hostí i několik pravých žaponských gejš.“ Koncept japonské čajovny ale zaujal především developera Vácslava Havla, a tak bratrům Hlouchovým nabídl, aby po skončení výstavy přesunuli svoji čajovnu právě do fungl nové Lucerny.

Místo neřestí?

„Jak pestrý lampion svítí tu barvy Orientu, míhají se dívky v ohnivých rouchách. Chceš srkati večer pravý čaj? Uniknouti na chvilku klidnému toku českého života? Sestup do podzemí Lucerny!“ lákal v roce 1909 časopis Český svět. Obsluhu v čajovně zajišťovaly „gejši“. Byly to však české holky jen oblečené v japonských kimonech. Přítomnost gejš byla některým Pražanům podezřelá a představovali si čajovnu spíše jako doupě neřesti. I proto musely tehdejší noviny vše uvádět na pravou míru.

„K článku o Jedné gejše z minulého čísla je potřeba podat vysvětlení. Slovem gejša měl pisatel na mysli děvče určené k obsluze hostů, Pepču, kterážto nebyla Japonkou, a proto nemohla být ani pravou gejšou. Jak známo, v Japonsku mají místo našich restaurantů své čajovny a jedna taková byla též otevřena u nás v Praze. Čajovna Jokohama je ryze český podnik a nic hanlivého nám o něm není známo,“ vysvětluje časopis Mládenec z října roku 1910.

Podnik byl mezi Pražany poměrně oblíbený a několik let se těšil velkému rozkvětu. Majitelé se však na konci 20. let dostali do finančních těžkostí a podnik museli zavřít. Japonskou čajovnu pak nahradila restaurace Zimní zahrada.

Fotogalerie
16 fotografií