22°C
Negrelliho viadukt je bezesporu pozoruhodnou stavbou, okolo které denně projdou tisíce Pražanů, aniž by si uvědomili jeho historický přínos. Negrelliho nebo také Karlínský viadukt je druhým nejstarším mostem v Praze a to hned po tom Karlově, zároveň je nejstarším železničním mostem v hlavním městě.
Zázračně rychlí úředníci
O stavbě Karlínského viaduktu rozhodlo ředitelství státních drah již v roce 1842. Souhlas potvrdil císař Ferdinad I. 26. listopadu a do konce roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem. Na rakousko-uherskou byrokracii, která byla vyhlášená nekonečně dlouhým řízením, to bylo opravdu úctyhodně rychlé.
„Jen všemocný kancléř Metternich to údajně komentoval kousavou poznámkou, že téhle vymoženosti využijí především všichni darebáci a revolucionáři, aby svou podvratnou činnost mohli exportovat do všech vzdálených koutů Evropy,“ říká Zdeněk Dušek z Klubu Za starou Prahu.
Perner nebo Negrelli?
Nový viadukt byl součástí projektu Severozápadní dráhy Vídeň - Praha – Drážďany. Její provedení mělo být, stejně jako stavba dráhy Olomouc – Praha, svěřeno zkušenému inženýru Janu Pernerovi. Osud tomu ale chtěl jinak. Perner zahynul při projíždění Choceňského tunelu, a tak byl na jeho místo jmenován neméně zkušený odborník a rakouský rodák Alois Negrelli, který bez mrknutí oka stavěl železniční tratě v nepřístupných Tyrolech.
Stavba viaduktu probíhala v letech 1845-1849 a podílelo se na ní až 3 000 českých, německých i italských dělníků. Zhotovitelem této náročné technické stavby byla firma Vojtěcha Lanny a také firma bratří Kleinů. Celkové náklady se tehdy vyšplhaly na částku 1,5 milionu zlatých. „Stavební práce byly zahájeny v jarních měsících roku 1845 a velké plochy pobřeží karlínského předměstí a přilehlých ostrovů se staly na několik let ohromným staveništěm. Materiál se přivážel po vodě, skladoval a opracovával se pak přímo na místě v provizorních boudách,“ píše Dušek
Negrelliho viadukt byl slavnostně otevřen 1. června 1850. Se svými 87 kamennými oblouky, z nichž je 77 pískovcových a 8 žulových, a délkou 1110 metrů byl až do roku 1910 nejdelším viaduktem v Evropě. V Praze propojil Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanice s pražskou čtvrtí Bubny. Začátek viaduktu leží v části Nového Města spadajícího do Prahy 8. Nad autobusovým nádražím Florenc tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem, pak pokračuje územím Karlína do bubenské části Holešovic.
Využití mostních oblouků
Začátkem 20. století v obloucích viaduktu začalo sídlit několik menších dílen, jednou z nich byla pražská firma Velox, která zde provozovala „Grand Garage“ pro 50 automobilů a 100 motocyklů, ve své době exkluzivní a největší garáže Rakousko-Uherska. V 50. letech pak prostory pod oblouky Negrelliho viaduktem začaly sloužit převážně jako sklady nebo garáže.
V roce 2002 prošel Negrelliho viadukt asi největší zatěžkávací zkouškou. Bez úhony totiž ustál ničivé povodně a bez problému na něm mohla i během největší povodňové krize fungovat železniční doprava. V roce 2018 ho město začalo kompletně rekonstruovat a za dva roky dostal viadukt zcela nový kabát. Praha plánuje také obnovit funkci některých prostor pod mostními oblouky. Podle předběžných návrhů by zde mohly být kavárny, obchody nebo sídla malých start-upových firem.
