Negrelliho viadukt je vůbec první železniční most, který v Praze vyrostl, a druhý nejstarší most přes Vltavu, postaven byl v roce 1850. Do provozu byl uveden 1. června toho roku, doprava po rekonstrukci se na něj vrátí proto symbolicky právě 1. června, tedy přesně po 170 letech. „Číst si o Negrelliho viaduktu je doslova radost. Před 170 lety také někdo stříhal pásku, nevím, co bylo v proslovu, bylo Rakousko-Uhersko, ale dnes věřím, že jsme historii opět napsali pro budoucnost, a o tom tato stavba je. Věřím, že řada z nás bude nadále opouštět silnice a bude raději volit vlak,“ řekl na tiskové konferenci v pátek generální ředitel Správy železnic (SŽ) Petr Svoboda.

Rekonstrukce stavby z 19. století se oproti původním plánům zhruba o půl roku zpozdila, důvodem byl horší stav viaduktu, než se původně předpokládalo. Kvůli tomu zároveň o půl miliardy stoupla cena stavby, celkové náklady nakonec činí 1,96 miliardy korun. Měla by přispět ke zvýšení plynulosti provozu, protože se vlaky vyhnou vytížené křižovatce tratí v oblasti Balabenky. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) si v pátek, tři dny před jeho znovuotevřením, rekonstruovaný most prohlédli, jeho stav zkontrolovali jízdou v motorovém vlaku, který vyrazil ráno z Masarykova nádraží do Dejvic a mezitím právě na viaduktu zastavil. „Vypadá to skvěle,“ zhodnotil premiér. „Jsem rád, že pan ředitel Správy železnic dodržel slovo a dokončil rekonstrukci v termínu,“ dodal.

Zdůraznil také, že je teď nutné investovat, stát tím podle něj nyní musí nahradit hospodářský propad způsobený koronavirovou krizí. Ujistil, že v investicích se bude pokračovat.

První část trasy na Kladno

Ředitel SŽ Svoboda prozradil, že v září se připravuje při příležitosti zahájení školního roku program pro děti. Ty se budou moci po zrekonstruovaném viaduktu projet v parních vlacích. Původně se plánovala akce na den dětí 1. června, kvůli koronaviru se to však odložilo. „Těším se na ty usměvavé tváře, snad je ty parní vlaky dostanou od Facebooku a podobných fenoménů této doby,“ poznamenal. 

Viadukt je zároveň první část plánované trati na letiště a dále směrem na Kladno. Jiří Svoboda k tomu řekl, že v dohledné době by se mělo  na této trase již začít pracovat. „Spoustu let to byla pouze vize, v současné době to je o konkrétních datech,“ doplnil. 

Jako by se rozebíral Karlův most

Ředitel firmy Hochtief Tomáš Koranda, která viadukt opravovala, označil projekt za velkou výzvu. „Je to unikátní kombinace rekonstrukce historické památky a současně funkčního dopravního díla, které musí splňovat veškeré požadavky pro moderní železniční dopravu,“ poznamenal.

Zaměstnanci firmy museli zrekonstruovat sto oblouků viaduktu, devatenáct z nich se muselo kompletně kámen po kameni rozebrat. Neváhal to přirovnat k rekonstrukci Karlova mostu. „Je to neuvěřitelně složitá práce,“ dodal. 

Zmodernizoval se také železniční spodek a svršek, což umožní zvýšení traťové rychlosti ze 40 km/h na 60 km/h a také plynulejší a bezpečnější provoz. Na trať nyní může vyjet až 14 párů vlaků za hodinu. Vyměněny byly na některých místech i mostní konstrukce. Trať byla také vybavena protihlukovými a zabezpečovacími systémy.

Kratší cesta

Díky obnovení provozu na viaduktu se na své původní trasy vrátí linky S4 z Prahy do Kralup nad Vltavou a Ústí nad Labem a také osobní a spěšné linky S5 a R45 z Prahy do Kladna. Cestujícím z Kralup se zkrátí cesta až o 7 minut.

U linek na Kladno se zruší zastávka Praha-Bubny Vltavská. Vlaky budou znovu zastavovat o několik set metrů dál na původním nádraží Praha-Bubny a budou pokračovat přímo do centra přes Negrelliho viadukt na Masarykovo nádraží.

Jméno nese most po staviteli Aloisi Negrellim, který byl uznávaným stavitelem silnic a tratí, dokonce se podílel i na stavbě Suezského kanálu. Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, na které pracovalo 3000 dělníků české, německé a italské národnosti.

Video
délka: 01:23.51

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu David Zima

Fotogalerie
114 fotografií