Vesniček, které se kdysi dávno na území hlavního města rozprostíraly, a které nepřečkaly do dnešních dnů, jsou doslova mraky. Namátkou třeba Tryskovice, které ležely u Čakovic. Nebo Šešovice, které do svého zániku byly sousední vesnicí Hrdlořez. Slavětice stály tam, kde dnes roste Klánovický les, Krteň stávala u Stodůlek a Humenec se rozprostíral severně od dnešního Hloubětína.
V rukou královny
Poprvé se o Humenci zmiňují historické listiny k roku 1207. V té době patřily řádu Německých rytířů, což byl původně špitální řád vzniklý během křížových výprav. „Později se koupí (1233) dostala do vlastnictví královny Konstancie, která r. 1235 darovala Hloubětín, Humenec a Hnidošice křižovníkům s červenou hvězdou,“ uvádí kolektiv autorů pod vedením Františka Holce v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Zmíněnou královnou není nikdo jiný než Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I. a matka pozdějšího krále Václava I. Nebo sv. Anežky České. V době, kdy ves koupila a darovala, už se jednalo o královnu vdovu, která ve svých posledních letech věnovala vehementní úsilí založení kláštera v Praze. Podařilo se to ale až její dceři Anežce, která založila klášter Na Františku.
Z historických listin lze rovněž vyčíst, v jakých místech přibližně osada Humenec stávala. V zápisu z roku 1407 se lze z Fondu Křižovníků s červenou hvězdou dočíst, že „statky této vsi leží mezi územím Hloubětína, Kyjí, Vysočan, Kbel a Satalic.“ Při pohledu do dnešních map se nejedná o nikterak zanedbatelné území, avšak ve 13. století, kdy stojíme na počátku historie Humence, se jednalo spíše doopravdy o malou, avšak ne zcela bezvýznamnou vesnici.
Opevněné sídlo
Centrem lokální moci byl v té době Hloubětín, kde sídlili jednak němečtí rytíři, po nich i křižovníci s červenou hvězdou. Vzdor tomu i v Humenci vznikla tvrz. Ta byla, jak píše August Sedláček ve svých Hradech, zámcích a tvrzích království Českého, dílu patnáctém, „vyzdvižena bezpochyby pro lepší příležitost místa.“
Zkazek o tvrzi se však více než jedné nedochovalo. Zřejmé je, že stála k roku 1407, a že po roce 1420 podle Sedláčka zanikla. Patrně to bylo v důsledku husitských válek, kterým padlo za oběť mnoho opevněných sídel a tvrzí nejen v Praze. Nejznámější je třeba Nový hrádek v Kunraticích, svého času přepychové sídlo, kde bydlíval král Václav IV. Kde přesně tvrz v Humenci stála, či jaké měla vzezření a obrané dispozice, je dodnes záhadou.
Soumrak
Po časů husitské revoluce také Humenec změnil majitele. „Přešel patrně do majetku Starého Města, protože v jeho pamětní knize byl k r. 1432 zapsán tamější dvůr, který téhož roku pronajal na tři roky Vaněk Krbec novoměstskému měšťanu Ondřejovi,“ uvádí historikové. „K r. 1497 se připomíná Kříž Humenecký, který najal půl lánu dědiny v nedalekých Šešovicích,“ zmiňují historikové jednu z rovněž zaniklých vsí.
Šešovice, na rozdíl od Humence, měly však přece jen delšího trvání. Jejich zánik způsobilo řádění švédských vojsk během třicetileté války, takže je téměř jisté, že přestaly existovat nejpozději v roce 1648. Humenec, který ležel pár kilometrů vzdálen od Šešovic, zanikl mnohem dříve. „Vše nasvědčuje tomu, že během 16. století ves Humenec zanikla,“ uvádí historikové.
Těžko odhadovat proč. Snad že byla rozdrobena mezi několik větších celků, jakým byly například Kyje či Hloubětín, snad se i na jejím neblahém vývoji podepsaly husitské války. Není vyloučeno, že tvrz bylo to jediné, co bylo během revolučních a strastiplných let, srovnáno v Humenci se zemí. A ačkoliv se humenečtí obyvatelé mohli pokoušet ves obnovit, neuspěli. To jsou však jen domněnky.
V Humenci a Humenecká
Když jsme článek započali tím, že o mnoho zaniklých vesnicích nenajdeme na současných mapách ani zmínky, není tomu tak docela pravda. V Praze bychom totiž nalezly všehovšudy hned dvě ulice, které na existenci zaniklé vsi upomínají. Jednu nalezneme v místech, kde Humenec přibližně stával. Jmenuje se V Humenci a vznikla už v roce 1930 v rámci prvorepublikového zastavování Hloubětína. Nedaleko od ní stojí sídliště Hloubětín, na opačné straně pak tramvajová vozovna, jižně od ulice se pak rozléhá historické jádro Hloubětína.
Do druhé zmíněné ulice, která se jmenuje Humenecká, už bychom se museli vydat na úplný okraj Prahy. „Ulice se nachází v severozápadní části obce, v části zvané kdysi K Chabrům, a vznikla roku 2003,“ uvádí web Ďáblic, kde tato ulice leží.
