Počasí zatím nabízí dostatek vláhy v podobě srážek, rozhodně také nehrozí žádné tropické teploty nad 30 stupňů, a zároveň ještě není doba, kdy by řádil silný mráz. Pod mnoha stromy ve městě jsou k vidění opečovávaná rabátka zbavená listí a s čerstvou hlínou. Ačkoliv město data o „street gardeningu“ systematicky nesleduje, podle Zuzany Křížkové, tiskové mluvčí Prahy 3, se na území „trojky“ nachází okolo padesáti těchto míst.       

„Pracovníci oddělení správy zeleně a investic ve spolupráci s pracovníky společnosti Technické správy komunikací hl. m. Prahy, a.s. monitorují upravená rabátka na území městské části Prahy 3 a v případě, že rabátko je nevhodně upravené, je autor úpravy vyzván k nápravě,“ sdělila Blesku Zuzana Křížková. Tématu rabátek se také věnují studenti krajinářské architektury FA ČVUT. Na jimi vytvořeném webu nalezne člověk mapu s vyznačenými stromy a guerilla záhonky.

Zájemci o street gardening se snaží provádět výsadby na pozemku, který má ve správě a vlastnictví někdo jiný. „V první řadě je tedy důležité se s vlastníkem a správcem plochy dohodnout hned na začátku,“ upozorňuje tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman. Tím se celá aktivita legalizuje a současně se vyřeší i chyby spojené s výsadbou a údržbou. 

Estetika s ekologií

Street gardening je pozitivní aktivita obyvatel, kterým není lhostejný vzhled jejich okolí. „Z pohledu ekologie města jako celku nejde o tolik významnou aktivitu, ale v kombinaci s dalšími vegetačními prvky pomáhá ke zlepšení konkrétních míst a může zvyšovat jejich biodiverzitu,“ informuje Hofman. Záleží, jaké druhy se zahradník rozhodne vysadit. Zahrádka může být sezonní při použití letniček, ale stejně tak trvalejšího charakteru při výsadbě trvalek a drobných keřů.

Pěstování od A do Z

Pana Jana vedl k městskému zahradničení nedostatek zeleně, kytek a radosti v zašedlých pražských ulicích. „Ve městě mi chybí dotek přírody. Musíme využívat každou volnou plochu, abychom si vytvořili kousek lesa pod okny činžáků,“ myslí si. Nejprve si člověk musí vybrat vhodné rabátko, o které by se chtěl starat. Následuje nákup zahradnického substrátu a sazeniček nebo semínek. Prvním krokem je příprava místa na sázení. Nedopalky a smetí Jan sebere do pytle, kameny dá stranou. Na uvolněnou plochu nasype substrát, zasadí semínka a zalije je.

„Obvykle mi úprava rabátka a zasazení rostlin zabere okolo hodiny. Když chce ale člověk zbudovat záhonek i s dřevěným kastlíkem, trvá celý proces déle,“ vysvětluje Jan. Na moc problémů člověk při práci nenarazí, ale potíže přichází v podobě nočních opilců a vandalů. „Nechápu, proč má někdo potřebu ničit záhonek, na kterém si dá člověk záležet a těší se z něho kolemjdoucí,“ uzavírá Jan.

Na co si dát pozor

Městská část Praha 3 nicméně prosí o dodržení konkrétních zásad. Zájemci o zkrášlování ulic by si měli primárně vybrat mladší strom s co největším rabátkem. Sázet mohou jakékoliv květiny i drobné keře. Dá se také odhrnout původní substrát a doplnit ho zahradnickým do výšky okolo pěti centimetrů. Nadšenci si musí dávat pozor, aby nepoškodili kmen stromu nebo jeho kořeny. Vysazovat se nesmí do nového rabátka a je zakázáno cokoliv upevňovat na strom.

Fotogalerie
45 fotografií