Spíše než jednu, mají místní ze „čtyřky“ nejradši dva provozy, které sdílí jeden barák a mají stejného majitele. Jak restaurace U Bansethů, tak sousedský pivovar Bašta totiž obsadili první a druhou příčku miniankety na sociálních sítích. V čele podniku stojí Tomáš Bašta společně se svou tetou a tatínkem. Převzali ho po Tomášově strýci. „O provoz se staráme jako jedna velká rodina,“ říká Tomáš. 

Jídlo z kuchyně se roznáší zákazníkům sedícím jak v restauraci, tak v pivovaru. Podniky se liší pouze v nápojích. „V pivovaru vaříme vlastní pivo, máme tu své sládky. Kluky, kteří se o naše pivo dobře starají,“ popisuje provozní. V sousední restauraci se zase točí nefiltrovaný Plzeňský Prazdroj. 

Rodinná tradice

Kuchařské řemeslo se v rodině Baštů dědí po generace. Jelikož byl Tomášův strýc šprýmař, vymyslel legendu, že podnik založil v dávných časech Maxmilián Bašta z Manily. Tomu se však současný provozní jen s láskou směje. „Oba podniky vybudoval strýc prakticky z ničeho,“ říká Tomáš. Hospoda má sice více než stoletou tradici, ale když ji strýc přebíral, nebylo v ní zhola nic. „Strejda to tu vybudoval z ničeho,“ vzpomíná.

Rodina pokračuje ve strýcově odkazu. „Snažíme se dělat práci dobře a poctivě. Co nejvíce využíváme domácí produkty. Kráčíme ve strýcových stopách,“ vysvětluje Tomáš. Jako první se před zhruba osmnácti lety otevřela restaurace U Bansethů. Zakladatel měl rád pivo a zkoušel produkty minipivovarů. Při jedné návštěvě se setkal s arogantními pracovníky, kteří ho odmítli obsloužit. „Nelíbilo se mu to, naštval se a pronesl, že si založí vlastní minipivovar,“ říká Tomáš Bašta.

Svému slovu dostál. Více než deset let do minulosti zprovoznil pivovar Bašta s veškerým zázemím, které je k vaření piva potřeba. Současný sládek zde pracuje už od začátku. Jakmile se vyučil, začal vařit pivo pro Baštovi.

Haškův oblíbený podnik

Hospoda U Bansethů se objevuje v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka i se svým původním zakladatelem, Aloisem Bansethem. Traduje se, že Jaroslav Hašek býval v hospodě „pečený vařený“. Na vyhlášeného flamendra a spisovatele v restauraci dodnes čeká jeho stůl s fotkami a cedulí. Jedná se o symbolickou vzpomínku na slavného hosta. „Když si štamgasti rezervují místa, automaticky hlásí, že chtějí ‚na Haška‘,“ usmívá se provozní.

Zákeřný covid

Oba podniky nepříjemně zasáhl covid. „Nejtěžší byl začátek, kdy nikdo nic nevěděl. Ze dne na den se zavřelo,“ říká Tomáš. Byla to extrémně finančně náročná doba. Ze svých zaměstnanců však nikoho nepropustili. „Naštěstí nás zachránili místní, kteří si chodili pro krabičky. Díky jejich podpoře jsme těžkou situaci ustáli,“ dodává provozní. 

Co se týče další možné covidové vlny, je prý provozní psychicky připravený úplně na všechno. Obává se však možných iracionálních vládních nařízení. „Nikdo z nás neovlivní, co přijde. Nařízení zkrátka dodržíme.“ V takovém případě se pokusí udržet podnik nad vodou za každou cenu. Jak pro zachování tradice, tak kvůli svým zaměstnancům, kteří musí živit rodiny s dětmi.

Hostům chutná jídlo

V době oběda bývají oba provozy narvány k prasknutí. Občasného návštěvníka restaurace Tondu lákají skvěle připravené kachny. „Nechodím sem sice moc často, ale podnik znám už dlouho,“ sdělil Blesku. Tento den však úplně poprvé zavítal do pivovaru Bašta, protože si spletl vchod. Druhý host Dimitrij si také pocvhaluje výborné jídlo a také čerstvé „pivečko“.

Video
délka: 41:51.28

Blesk Podcast: Na východ od nás mají všude sochy Švejka. Haškův román má 100 let Blesk

Fotogalerie
19 fotografií