V hradčanském podniku na Loretánském náměstí jako by se zastavil čas. Uvnitř vás přivítají dlouhé ošoupané dubové stoly s lavicemi. Na zemi leží stará klasická dlažba a nad hlavou se rozpínají dřevěné stropy. Na čepu se točí už od předlistopadové doby Kozel, nově přibyl i ležák Pilsner Urquell. Ze svého zisku podporuje hospoda Školu Jaroslava Ježka pro zrakově postižené. Ve výčepu se „zmazali“ také komisař Ledvina a Nick Carter, postavy z filmu „Adéla ještě nevečeřela“.
Dříve návštěvníkům dominovali místní štamgasti. Dnes je skladba hostů mnohem pestřejší. I proto, že se mnoho z nich odstěhovalo. „Chodí sem nejen lidé z okolí, ale i diplomati z Ministerstva zahraničí ČR, novináři nebo umělci,“ říká jeden ze štamgastů od stolu. Prostému historickému interiéru vitrážemi vévodí starý „socialistický“ výčep. Ideální místo pro večer s přáteli.
Disent a hospoda
V současné podobě se hospoda otevřela v roce 1965. Místo sehrálo důležitou roli i v událostech před Sametovou revolucí. Kula se tu “protistátní činnost”. Někdejší tajemník Václava Havla, hudební publicista Vladimír Hanzel vzpomíná, jak zde odevzdával své texty redaktorovi samizdatových Lidových novin Rudolfu Zemanovi. „Paradoxně nejvíce komunistům tehdy vadily rozhovory s umělci z polooficiálního světa, jako byl Michael Kocáb. Režimu se nelíbilo propojování disentu s šedou zónou,“ říká Hanzel.
Asi nejvíce je s hospodou U Černého vola spojen spisovatel, politický vězeň a disident Karel Pecka. „On měl svoji pohodlnou 'okružní' trasu, nikdy nešel do kopce. Bydlel nahoře v Nerudově ulici. Nejprve se stavil v pivnici U Kocoura dole v Nerudovce, pak se z Malostranského náměstí nechal vyvézt 'malostranským výtahem', neboli tramvají číslo 22 na Pohořelec. Odtud sešel kolem Památníku národního písemnictví k Volovi, kde si dal dvanáctku Kozla. Domů už to měl kousek a šel opět dolů,“ vzpomíná Vladimír Hanzel.
Porevoluční drama
Po Sametové revoluci hrozilo, že pivnice zanikne, protože dům na Loretánském náměstí měl přejít do malé privatizace. Místní štamgasti v čele s Karlem Peckou ale pivnici zachránili s tím, že její zisky budou využité pro potřeby sousední školy Jaroslava Ježka pro nevidomé. Podruhé pivnici hrozil zánik v roce 2011, kdy šel do důchodu dlouholetý provozní a výčepní Bohumil Landergot. Opět ale zaúřadoval spolek za záchranu pivnice a jejím novým nájemcem se stal Landergotův žák Martin Benda.
Hlouběji do historie
První zmínka o domě pochází z roku 1574. Do dnešní velikosti byl přestavěn v roce 1629 správcem Říšské kanceláře. Později se nechala udělat bohatě zdobená fasáda a vznikl uvnitř šenk. Ve středu domu shlíží reliéf se svatým Lukášem (patron lékařů a umělců) a Pannou Marií. Proto se v minulosti domu říkalo U svatého Lukáše. Dále mezi lidmi kolovalo označení U Černého orla. Jméno U Černého vola vzniklo nejspíš zkomolením někdy v minulém století.
Situace před hospodou Jan Dařílek
