V současnosti je veřejný prostor kampusu s jeho nejbližším okolím obecně málo udržovaný. Kampus postrádá celkovou koncepci a úpravy veřejných prostranství byly dosud řešeny pouze jako dílčí. Proto zadalo město v roce 2019 Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) úkol vytvořit celkovou koncepci, jak by se měl veřejný prostor kampusu měnit. Po otevřeném výběrovém řízení zvítězil architektonický ateliér MCA pod vedením Pavly Melkové a Miroslava Cikána.
Protože veřejná prostranství v metropoli nejsou jen místy, která Pražané užívají, ale také svou aktivní přítomností spoluvytvářejí, rozhodly se IPR a architektonický ateliér zapojit veřejnost do debaty formou participace. Řešilo se, co v kampusu schází a co by se tu dalo dělat. Dotazníkové šetření probíhalo kvůli řádění covidu pouze online formou a shromáždilo se zhruba 5 500 odpovědí.
Shoda mezi participanty panovala ohledně zeleně, otevřenosti prostoru a nezatíženosti dopravou. Obyvatele nejvíce štval nevyužitý potenciál jednotlivých prostranství, málo míst k sezení, absence služeb i zázemí a špatné podmínky pro cyklisty a chodce. Účastníci dotazníkové debaty by zde nejradši trávili čas venku, studovali a do budoucna třeba sportovali.
Proměna veřejného prostranství
Po vyhodnocení vznikl návrh Koncepce. „Jedná se o výsledek průzkumu reakcí na dotazník, které byly seskupeny, prozkoumány a následně se z nich vyvodily závěry,“ říká Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny. Neobsahuje však všechny návrhy rozpracovány až do detailu a navržená řešení se mohou ještě měnit.
Na koncepci navážou další projektové dokumentace, které se budou postupně věnovat vybraným dílčím částem území a rozpracovávat je do většího detailu. Zájemci se také mohou až do 9. října ke koncepci vyjadřovat prostřednictvím dotazníku.
Hlavní cíle
Návrh koncepce přišel v rámci svých řešení s několika cíli. „Vznikly sečtením potřeb, které rezonovaly v rámci práce. Kampus je místo spojování každodennosti a vědy,“ uvádí architektka. Mezi další ideové cíle patří spojit studentstvo v kampusu, ucelit identitu a otevřít kampus všem ve městě. Úpravy veřejných prostranství by měly svou podobou vzdělávat kolemjdoucí. Finální podoba kampusu se však bude teprve utvářet v průběhu práce na dokumentu.
Koncepce například vyhledává a vytváří příležitosti pro umístění služeb, po kterých je v kampusu poptávka. Jsou to zejména občerstvení, restaurace a malý obchod se základními potravinami. Služby se umístí do existujících budov, drobné objekty se dostaví a vyhradí se prostory pro mobilní objekty. Před jednotlivé instituce by se měly umístit vzdělávací prezentační platformy.
Doprava se zklidní a prostranství se adaptují na klimatickou změnu. Vyrostou zde trávníky, stromy a velkou roli má hrát voda. Vytvořit by se mohly jednak kanálky, jednak umělecky vytvořené vsakovací objekty. „Navrhujeme-li uživatelskou vodu v kampusu, stává se sběrníkem na vodu dešťovou,“ doplňuje Pavla Melková.
Kampus Dejvice Youtube: IPR Praha