Nákladové nádraží v minulosti sloužilo k zásobování centra Prahy a průmyslových areálů. Provoz tu byl zahájen v roce 1936, v současnosti již ale téměř dvacet let jako nádraží nefunguje. V památkově chráněné budově jsou hlavně sklady různých soukromých společností. V budoucnu by se ale měla proměnit v nové kulturní centrum a měl by tu mimo jiné sídlit Národní filmový archiv. 

V Centru architektury a městského plánování mohou návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? nahlédnout do minulosti tohoto území i do plánů na jeho velkou proměnu v novou městskou čtvrť.

Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) Ondřej Boháč poznamenal, že je přirozené, že se město zabývá rozvojem tzv. brownfieldů, tedy bývalých průmyslových zón. „Jsou to klíčová území pro rozvoj Prahy, právě tam bychom měli stavět,“ řekl. Návštěvníci si tu od úterý až do 19. prosince můžou prohlédnout fyzický model plánů na rozvoj celého území. Hlavním prvkem výstavy je velkoplošná projekce, kde běží veškeré informace o území. Jsou tu archivní záběry ze 40. a 60. let 20. století i projekce plánů do budoucna. Na interaktivních panelech si mohou návštěvníci také projít jednotlivé projekty. 

Nákladové nádraží Žižkov v roce 1936
Autor: časopis ČSD Šťastnou cestou)

Rozvoji celého území bránila stavební uzávěra z roku 1999. O změně územního plánu se jedná od roku 2009, v dohledné budoucnosti by již ale mělo pražské zastupitelstvo hlasovat o jeho změně. „Jsem rád, že se příběh nákladového nádraží dostává do realizační fáze,“ dodal Boháč. IPR letos představil studii, podle které by tu v horizontu 20 let měla vzniknout nová čtvrť s 11 tisíci byty pro 23 tisíc lidí.

Propojení směrem na Jarov

Celá oblast by měla být plná zeleně, vznikne zde také dopravní propojení směrem na Jarov, tzv. „Jarovská třída“, která by v budoucnu měla sloužit i jako napojení na plánovanou dostavbu městského okruhu. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (za TOP 09) byla původně plánovaná jako čtyřproudá silnice. „Debata se vede několik let a myslím, že je jednoznačná politická shoda, že to je městská třída, která má dva pruhy, má kolem sebe alej a cyklopruh,“ řekl.

Skrze plánovanou čtvrť povede také nová tramvajová trať, po severní straně budovy bývalého nádraží, a v budoucnu by měla vést až k plánovanému okruhu. Podle Hlaváčka by mohl středem celého prostoru vést něco jako průběžný park, kterému se teď pracovně říká „cesta z města“.

Příspěvěk od developerů

Zeleň má být také důležitým prvek celého území, vzniknout by mělo několik větších parků a celkem by se mělo vysadit 600 nových stromů. Na území plánuje stavět několik investorů, například společnosti  Central Group, Penta Real Estate, Sekyra Group nebo Finep. Náměstek upozornil na to, že projekt Nákladového nádraží Žižkov bude prvním velkým brownfieldem, kde se soukromí investoři budou podílet na občanské vybavenosti. „Nevidíme jinou cestu, jak postavit plnohodnotnou městskou čtvrť,“ poznamenal.

Návrh nárožního bytového domu, který by měl vzniknout jako součást nové čtvrti v areálu Nákladového nádraží Žižkov.
Autor: Central Group

Přispět by měli celkem 1,55 miliardy korun. „Soukromí investoři tak poskytnou prostředky na výstavbu jedné velké základní školy, zrealizují řadu mateřských škol, několik parků a vybudují část městských tříd,“ uvedl. Z příspěvku investorů by mělo jít 150 milionů do fondu Prahy 3 na rekonstrukci základní školy na Havlíčkově náměstí a přes 700 milionů do fondu magistrátu na rozvoj dostupného bydlení a stavbu nové základní školy, která by měla vzniknout v centrální části čtvrti. Dalších 700 milionů by měli investovat sami developeři. Měli by postavit například školky pro 650 dětí.

K plánům na proměnu celého území se mohla v rámci participace vyjádřit i veřejnost a připomínky měla i městská část. Místostarosta Prahy 3 Pavel Dobeš (STAN) k tomu uvedl, že městská část má velký zájem, aby se celý brownfield využil a zpřístupnil. Poznamenal, že se jedná o území, které zabere až zhruba pětinu plochy celé Prahy 3. Městská část podle něj měla celou řadu požadavků, například aby celé území bylo prostupné, za důležitou považuje také právě občanskou vybavenost, na kterou by měli přispět investoři. „Věříme, že se nám podaří dojít k finální variantě, která bude pro celou oblast prospěšná,“ doplnil.

Už 6. října by měla být zveřejněna studie, která všechny připomínky zapracovala, a během podzimu by měly finalizovat smlouvy s investory. Bude muset ale ještě proběhnout změna územního plánu a až poté budou moci developeři žádat o stavební povolení. „Od změny územního plánu to bude trvat pět až šest let,“ uvedl náměstek. Podle Hlaváčka vzniká určitý druh regulačního plánu, protože územní plán nedává záruku, že vše vznikne tak, jak je dohodnuto. „Máme územní studii s regulačními prvky a tyto výkresy se stanou součástí jednoho materiálu, který bude závazný,“ dodal.

Fotogalerie
25 fotografií