8°C
Radní u kulatého stolu prezentovala závěry právní analýzy, která dospěla k názoru, že pokud dojde ke změně užívání bytu na tento typ pronájmu, mělo by to být možné jen se souhlasem stavebního úřadu. „Zjednodušeně řešeno je třeba pro soustavné užívání bytů jako hotelů nebo penzionů zapotřebí rekolaudace,“ řekla. Právní rozbor vznikl už před více než rokem na úřadu ombudsmana.
Podle Marvanové to znamená, že ani není potřeba měnit zákon, ale pouze důsledně vymáhat dodržování legislativy. Tím by se podle ní měly stavební úřady zabývat. „Je třeba vymáhat dodržování zákonů a správně zákony vykládat,“ poznamenala. Chce o tom také jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, které může úřadům dát metodický pokyn pro interpretaci předpisů. Vyzvala také městské části, aby sbíraly podněty od občanů, kteří na takové užívání bytů můžou upozorňovat, a zamyslely se nad tím, jak posílit vymáhání předpisů.
U kulatého stolu také zaznělo, že například hotely musí, na rozdíl od poskytovatelů krátkodobých pronájmů, dodržovat řadu přísných podmínek a pravidel. V podobném duchu se vyjádřil i primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Problém je podle něj velmi závažný a může doslova „rozežrat město zevnitř“. Mluvil také o tom, že v Praze se v současnosti potýká řada hotelů s problémy a vlastně tu vzniká „kvazilegální poskytování defacto ubytovacích služeb“, kdy se hotely v podstatě rozlézají do bytových domů. Nejde však podle něj o to sdílené ubytování úplně zakázat, pokud jde o to, že někdo například pronajme jeden pokoj zahraničnímu turistovi. Město však podle něj rozhodně nemůže tolerovat, že vzniká něco jako nekalá konkurence hotelům.
Je na to dost úředníků?
Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. města (IPR) Ondřej Boháč upozornil, že epidemie koronaviru nijak zvlášť neovlivnila fenomén právě krátkodobých ubytování a současný stav je na stejné úrovni, jako byl v roce 2019. „Evidentně je to skvělý byznys,“ řekl. Z údajů ze zahraničních webů vyplývá, že v Praze je kolem 13 600 bytů využívaných na tento druh pronájmů. Nedošlo podle něj k žádnému poklesu nabídek, ale pouze se zastavil jejich prudký nárůst. Upozornil na to, že v Praze 1 je takto pronajímán každý pátý byt a například v Praze 2 každý desátý.
Řešení v podobě rekolaudace ale vidí spíše pesimisticky hlavně kvůli množství bytových jednotek. „Chápu, že hledáme nějakou právní cestu, ale zároveň to z úředního pohledu hodnotím jako trochu těžkopádný nástroj,“ řekl.
Poznamenal, že v Praze 1 se jedná o asi 3 600 bytů a v celém hlavním městě se ročně zkolauduje asi 5000 bytů. „Nevím, jaký aparát by to vlastně měl zvládnout. Výkon těch úřadů není takový, aby to v jednotkách let situaci změnilo,“ upozornil. Vyřešit rekolaudaci bytů po celé Praze by podle něj mohlo trvat i deset let.
Lidem není jak pomoci
V některých částech centra, například v okolí Petrské čtvrti, slouží ke krátkodobým pronájmům údajně i každý druhý byt. Na to upozornila předsedkyně Výboru proti vylidňování centra Prahy 1 Bronislava Sitar Baboráková. Jsou podle ní domy, kde si na to již lidé zvykli, ale i domy, kde se nedá žít. „Já žiji v traktu, kde jsou dva ze tří domů plné krátkodobého ubytování, a zažila jsem si tam skutečně nesmírné peklo,“ řekla. Obrací se na ni spousta lidí, kteří si stěžují na hluk. Ozývají se i senioři. „Je to těžké, protože těm lidem není v současné chvíli jak pomoci,“ dodala s tím, že poslední rok se zákony příliš vymáhat nedaří a Praha 1 volá spíše po úpravě stávající legislativy.
Na problémy spojené s tímto fenoménem již dlouho upozorňuje spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy. Jeho předseda Petr Městecký je k řešení skrze důslednější dodržování práva také dost skeptický hlavně proto, že v Česku je podel něj velký problém se samotnou vymahatelností práva.
Rekolaudaci takového množství bytů si také neumí představit. „Cílem je, aby se poskytovaly ubytovací služby v ubytovacích zařízeních,“ řekl. Lze si podle něj představit, že by se třeba části bytového domu staly ubytovacím zařízením a musely se tam dodržovat všechny platné předpisy. Sám vidí krátkodobé ubytování jako něco, co je neexistující pojem. „To, co se děje, je nelegální,“ myslí si.
Není to v silách úřadu
To, že v Praze 1 je více než tři tisíce bytů, které slouží k těmto typům pronájmů, uvedl i šéf stavebního úřadu Prahy 1 Václav Vaněk. Sám si myslí, že pokud nedojde ke změně legislativy, musí vycházet ze stávajících předpisů. Jednotlivé případy se však táhnou i roky kvůli odvoláním. Na úřad také podle něj chodí 40 až 50 podání denně a těžko je v silách úředníků vypořádat se s případným řešením rekolaudací.
Platformy poskytující krátkodobé pronájmy mají podle poslední novely zákona z ministerstva pro místní rozvoj povinnost poskytovat údaje o množství pronájmů, ale často se naráží na to, že firmy sídlí v zahraničí a této povinnosti se vyhýbají. Podle Marvanové by mělo vzniknout celoevropské nařízení, které by umožnilo dostat se k informacím i od firem ze zahraničí.
Praha také do Poslanecké sněmovny přeložila návrh zákona, který by měl posílit pravomoci měst a obcí ve vztahu k těmto platformám. Problém je, že Sněmovna je teď zahlcena návrhy a těžko se podle radní podaří přijmout ho do říjnových voleb. Magistrátní komise zabývající se právě tímto fenoménem pak podle ní bude na podzim projednávat další návrh novely, který by měl dát větší pravomoci společenstvím vlastníků.
