9°C
Stavbu takzvaného vnitřního městského okruhu, kterého zbývá dokončit zhruba okolo šesti kilometrů, prozatím financuje hlavní město. Praha ale už delší dobu jedná se státem o možnosti financování okruhu ze státní kasy, zároveň ale vyžaduje garanci, že stát okruh opravdu dostaví.
Na dnešním jednání mezi vedením Prahy v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem a premiérem Andrejem Babišem se tak obě strany dohodly, že hlavní město upraví znění memoranda, které upřesňuje spolupráci ohledně financování dopravních staveb a rozvoje městských pozemků v Letňanech, kde chce premiér Babiš postavit úřednickou čtvrť. V memorandu bude také nově zahrnut i garanční zákon.
Garanční zákon
„Po předchozích zkušenostech se směnou pozemků ve Vinohradské nemocnici, kde premiér nejprve slíbil traumacentrum a poté znenadání otočil s tím, že šlo o právně nezávaznou deklaraci, chceme opravdu neprůstřelnou garanci, že stát městský okruh skutečně dostaví,“ vysvětlil Zdeněk Hřib. „Severovýchod Prahy jednoznačně potřebuje dopravní rozvoj, který se více než deset let zanedbával. Praha potřebuje mít jistotu, že to stát s financováním dopravních staveb ve městě myslí skutečně vážně. V zahraničí je zcela běžné, že na takovýchto stavbách stát spolupracuje s městem. Městský okruh ostatně stát financuje i v Brně,“ dodal Hřib.
Premiér po jednání uvedl, že stát nyní vyčká na předložení memoranda ze strany města. K možnému garančnímu zákonu pak sdělil, že stát financování přislíbil. „Pan primátor tomu moc nevěří, tak on to chce mít zákonem, ale to samozřejmě není možné za stávající Sněmovny,“ řekl Babiš.
Dvě možnosti financování
V současné době leží na stole dvě možnosti financování městského okruhu ze strany státu. „My stále preferujeme variantu, že nám stát poskytne dotaci těch 60 miliard korun a projekt tak bude v našich rukách. Je to dlouhodobá investice a myslíme si, že by měla zůstat pod kontrolou hlavního města,“ řekl Hřib.
Po předchozí schůzce, která mezi Hřibem a Babišem proběhla v červnu se ale také objevila možnost, že Praha vypracuje pouze projektovou dokumentaci, samotnou stavbu pak už zajistí stát formou PPP projektu, to znamená, že by se na investicích podílela soukromá firma. „V takovémto případě je nutné najít opravdu silného investičního partnera a při vší úctě ke všem firmám, já ho na české scéně opravdu nevidím,“ řekl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Ať by došlo na jakoukoli variantu, Praha bude požadovat garanci zákonem.
Podle Chabra se také řešil mechanismus směny pozemků se státem. „Na jednání jsme uvedli, že pozemky budou státu převedeny až poté, kdy bude podepsaná smlouva o způsobu financování dopravní infrastruktury a také až bude projednaná změna územního plánu,“ řekl.
Zbývá deset kilometrů
Vnitřní okruh dosud financovalo město, vnější spadá pod dálniční síť a staví ho stát. Z vnitřního okruhu zbývá dokončit asi desetikilometrový úsek mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy. Projekt současné vedení města oproti původnímu plánu upravilo a rozšířilo délku úseku, který má vést tunely. Oproti dřívějšímu plánu na 4,2 kilometru tunelů se nyní počítá s tím, že zahlouben bude dvojnásobek. Kdy se začne stavět, zatím není jasné.
Blanka z dronu: Proletěli jsme se nad trojským mostem David Malik
