„Otevíráme exkluzivní věc, která v ČR ještě nebyla realizována,“ řekl při příležitosti otevření mozkové banky ředitel nemocnice Zdeněk Beneš.  Poznamenal, že FTN má velkou tradici v léčbě a diagnostice neurogenerativních onemocnění. Před dvaceti lety se tu otevřela národní referenční laboratoř, která se věnuje například diagnostice tzv. nemoci šílených krav.

Co to vlastně mozková banka je, přiblížil Robert Rusina, přednosta neurologické kliniky, která zde funguje ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou. „Velmi zjednodušeně je to místo, kde se po dlouhou dobu uchovává mozková tkáň a umožňuje vědecké zkoumání,“ popsal nové pracoviště. „Pokud chceme vědět lépe, co se odehrává v hlubinách alzheimerovského mozku, co je špatně u Parkinsonovy nemoci nebo proč pacienti s Huntingtonovou nemocí mají nezadržitelné mimovolní pohyby a záškuby, tak právě výzkum je to, co velmi pomáhá,“ dodal.

Není to ale podle něj pouze trezor s mozky a vzorky tkáně, ale živá výzkumná instituce, která může pomoci pochopit, co se v mozku odehrává. „Je to nezbytný podklad k tomu, aby mohly být vyvíjeny nové léky na tak obtížně léčitelné nemoci, jako jsou neurogenerativní onemocnění,“ doplnil.

První ve střední Evropě

Upozornil na to, že místní mozková banka je první ve střední a východní Evropě, nejbližší je v Mnichově. Samotná banka se nachází v přízemí jednoho z pavilonů nemocnice a v policích jsou tu naskládány vzorky tkání i celé mozky.

Banka bude získávat vzorky tkáně od pacientů zemřelých právě na onemocnění jako Parkinsova choroba a další onemocnění. Výhodou je, že kromě malých vzorků tkáně, tu lze uchovávat mnohem větší množství tkáně. Kromě rutinních vzorků pacientů se počítá i s velkým podílem dárců orgánů. „Pro mozkovou banku je velmi důležité, abychom věděli, co se v těch vzorcích mozku nachází. Nejdříve musíme udělat neuropatologické vyšetření, ke kterému stačí malé vzorky tkáně z různých oblastí mozku, a zbývá velké množství tkáně, která pro diagnózu už není potřeba, ale dosud ji nebylo možné uchovávat,“ doplnil přednosta kliniky.

Robert Rusina přiblížil, co je největší výzva při výzkumu konkrétně Alzheimerovy choroby. „Pořád ještě úplně nevíme, co je prapříčinou toho onemocnění. Víme, že se v mozku ukládají určité bílkoviny, které jsou mozku vlastní a které z anormálních podmínek u zdravého člověka mají svou funkci, doslouží a vytvoří se znovu. Pak se najednou stane něco, co způsobí, že tyto bílkoviny se začnou v mozku ukládat a mozek se jich neumí zbavit a postupně to vede k zániku nervových buněk,“ vysvětlil.  

Lékaři zatím umí podávat léky, které podporují buňky, aby lépe fungovaly a vzdorovaly změnám, ale nedokážou mozek hromadících se bílkovin mozku zbavit. Právě lepší pochopení degenerativních změn může přispět k výzkumu léčebných postupů.

Současné možnosti léčby neurogenerativních onemocnění přiblížil k tomu, jako kdyby člověk se zápalem plic měl pouze léky na bolest a horečku, ale nemá k disposici antibiotika. „Potřebujeme vytvořit něco, co bude fungovat jako antibiotika na zápal plic a k tomu musíme poznat, proč najednou bílkoviny nejsou  to, co bývaly,“ dodal.

Kromě toho podle něj také pomůže, když se zapojí mnohem více výzkumných ústavů a vědeckých institucí s velkým množstvím zkoumaných vzorků.

Video
délka: 00:52.18

Přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina. CNC/Jan Zázvorka

Fotogalerie
23 fotografií