Letošní expozice rostlin z nejsušších oblastí planety nese název „Co Maryša neznala aneb Jedovaté sukulenty“. Proč tak „otráveně“ znící název? „Máme letos jedovatou sezónu. Rozhodli jsme se, že by bylo zajímavé, kdyby se návštěvníci seznámili s tím, co mohou pěstovat doma a uvědomili si, že to nemusí být bezpečné,“ sdělila pro Blesk.cz kurátorka výstavy Eva Smržová. K vidění jsou adénie, pryšce, pachypodie a další suchomilné rostliny.

Máte doma jedovatý kaktus? A víte o tom?

Mít jedovatou kytku doma a nevědět o tom, to není žádná sranda. Kurátorka a její kolegové totiž nezřídka řeší telefonáty o radu či pomoc. „Nám se stává velice často, že nám sem telefonují různí lidé s tím, že dítě, pes nebo kočka snědli nějakou rostlinu, a jestli to je jedovaté, nebo není,“ uvedla kurátorka. „Snažíme se svým způsobem udělat takovou edukativní činnost, aby si všichni uvědomili, na co si mají dávat pozor.“

Hlavně nejíst!

„Většina rostlin, které tu jsou, obsahují tekutinu latex a ten je jedovatý. U všech druhů to není stejné, některé jsou jedovatější, některé jsou méně jedovaté, ale když byste to snědl, mohl byste se otrávit,“ povídá Smržová. Na druhou stranu dodává, že naštěstí u nás snad není tolik jedinců, kteří by požitkářsky holdovali pokojovým rostlinám, sukulentům nebo nedej bože kaktusům.

Výstava sukulentů v Botanické zahradě hl. m. Prahy sází na jedovatou tématiku. (2021)
Autor: Jan Dařílek

A ty, kteří by takové choutky měli, by měl odradit fakt, že mnoho sukulentních rostlin má trny – jsou to zkrátka kaktusy. Ani dítě, domácí mazlíček nebo dospělý se nechce popíchat, a už to samo by mělo odradit od případné ochutnávky. „A pokud trny nestačí, nastává chvíle pro chuť a ta je štiplavá, hořká a jinak odpudivá.“

Přitom by stačilo sníst jenom trošku a nemuselo by to dopadnout dobře. To ale neznamená, že by je člověk nemohl doma pěstovat. A pokud je chce člověk třeba nařízkovat, nebo pokud musí vyhodit ulomenou větvičku, tak není nic snazšího pro předejití případné nepříjemné reakce, než si umýt ruce.

Nejjedovatější?

Z několika exemplářů, které jsou na výstavě k vidění, se dokonce vyráběly jedové šípy a šipky. „Dělalo se to třeba z adénií, pachypodií a často také z některých euforbií. Rostliny se vaří do zhoustnutí a poté se směs používá na šipky nebo šípy,“ vysvětlila kurátorka. Některé druhy jsou dokonce tak jedovaté, že šipky z nich skolí i zebru. Zajímavostí je prý med z nektaru euforbií, který je také jedovatý a po konzumaci způsobuje nepříjemné pálení v krku a v ústech, k tomu různé žaludeční obtíže.

Pouštní růže

Kurátorka by také případným budoucím pěstitelům doporučila, aby si vybírali rostliny vhodné do bytu. Tedy z oblastí, kde v zimě není příliš chladno. Některé „kusy“ jsou zvyklé na studené zimy a celoroční teplo bytu by asi nepřežily. „Vhodná jsou například adenia. Pocházejí teplejších oblastí jižní a východní Afriky a jde o velice vhodné pokojové rostliny,“ sdělila. Také se jim přezdívá „pouštní růže“ a mají velké květy.

Adenia, prudce jedovaté, ale krásné do bytu
Autor: Jan Dařílek

A platí přitom rčení, že čím dražší, tím lepší? Podle známého sukulentů a hlavního prodejce v zahradě Petra Pavelky „rostliny nejsou o penězích a lidé, kteří to mají rádi, cenu neřeší.“ Hlavním problémem podle něj je, že na komerčním trhu platí, že čím větší rostlina, tím dražší. Specialisté ale dávají přednost kvalitě, stavu kytky a stáří.

Kde: Botanická zahrada Praha, Trojská 800/196
Kdy: Do 11. července, každý den od 9:00 – 19:00
Vstupné: Základní 100,- Kč, snížené 45–50,- Kč.

Video
délka: 04:07.41

Z výstavy sukulentů v Botanické zahradě hl. m. Prahy v Troji. (2021) Jan Dařílek

Fotogalerie
43 fotografií