Avšak tak jako v případě mnoha jiných podobných „obranných“ staveb se tvrz v Šeberově nedochovala. Ostatně i historické prameny se o ní zmiňují jen velmi kuse. Nepříliš zřejmé je i časové vymezení, kdy vznikla a do kterého období lze klást i její zánik. S určitou jistotou se pouze ví, ve kterých místech stávala.
Šeberov a Hrnčíře
V současné době se městská část skládá ze dvou celků – Šeberova a Hrnčířů, které se historicky vyvíjely odlišně, byť jedna vedle druhé. A shodou okolností obě disponovaly opevněnými tvrzemi, které měly sloužit coby obrana před nepřáteli. Ta hrnčířská byla pravděpodobně starší.
První zmínka o Šeberově je sice z roku 1382, avšak z té doby o zdejší tvrzi není ani zmínky. Kdežto web městské části uvádí, že v Hrnčířích vybudoval ve středověku jejich majitel „sídelní dvorec, z něhož vznikla po několika generacích opevněná tvrz. Někdy ve 13. století byl při tvrzi vybudován kostel sv. Prokopa, při němž přirozeně vznikla i farnost.“
Kde hrnčířská tvrz stála, si tak můžeme dnes snadno představit – kostel stojí dosud a opodál i pozůstatky sídelního dvorce. V případě šeberovské tvrze už jsou odhady složitější. Obecně se soudí, že snad stávala na nynějším šeberovském náměstí mezi ulicemi V Ladech a K Hrnčířům, nedaleko od zdejší radnice.
Dvě sousední tvrze – dva rozdílné osudy?
August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého o Hrnčířích píše, že: „Teprve l. 1665 připomíná se tu ,rytířské sídlo' již zbořené, tedy prosté stavení.“ Tvrze byly především „výdobytkem“ středověku – jak roků přibývalo, jejich význam uvadal a často pustly, až zcela zanikly. To ovšem není případ té šeberovské, která jako by šla proti tehdejším zvyklostem.
„Tvrz se v Šeberově uvádí až r. 1665, kdy Norbert Michna z Vakcínova prodal ,nově vystavenou tvrz' v Šeberově s ostatním majetkem královskému komořímu hraběti Leopoldu Caretto-Millesimovi. Stála při šeberovském poplužním dvoře, nacházejícím se na okraji vsi,“ stojí v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od kolektivu historiků pod vedením bývalého ředitele Archivu hlavního města Prahy Františka Holce.
Michnové z Vakcínova
Je pochopitelné, že svá nejslavnější léta zažila šeberovská tvrz právě v 17. století. Ještě ve vlastnictví Michnů z Vakcínova se stala důležitým správním sídlem. Vlastnili totiž i chodovskou tvrz, která ale nezažívala během třicetileté války nejpřijatelnější období. „Protože chodovská tvrz byla válkou zničená, učinili Michnové správním střediskem svých statků v tomto regionu (…) obytný a hospodářský areál v Šeberově,“ uvádí Zpravodaj městské části z roku 1999.
Michnové sídlili v dnešním Tyršově domě na Malé Straně. Do Šeberova se vypravili zřídkakdy. „Šeberovská tvrz nebyla již zapotřebí. Nebořili ji, ale začleňovali do hospodářského areálu. Při dělení michnovského majetku po třicetileté válce se proto v Šeberově hovoří pouze o dvoře,“ uvádí Zpravodaj městské části.
Z tvrze statek
Po Michnech měnil Šeberov majitele jak na běžícím pásu. Ti se patrně trendu v podobě přebudování vojensky účelné tvrze na hospodářsky využitelné stavení drželi. Na začátku 18. století už totiž o šeberovské tvrzi není ani zmínka – prameny hovoří pouze o statku.
„R. 1704 koupil statek benediktinský klášter sv. Mikuláše na Starém Městě pražském,“ zmiňují historikové dohledatelnou zmínku o tom, kterak se Šeberov dostal do držení mnichů ze Starého Města, kteří mimo jiné měli ve svém držení jak Hrnčíře, tak i Chodov. „Od r. 1728 byl Šeberov součástí statku Kunratice, jenž byl majetkem svobodných pánů z Golče,“ píší historikové. V 19. století v rámci modernějšího členění obcí se Šeberov opět připojil k Chodovu, než se roku 1909 osamostatnil.
Možná podoba?
V té době už po tvrzi nebylo ani vidu. Zbyl z ní statek či veliký dvůr, jehož pozůstatky na šeberovském náměstí stávaly ještě relativně donedávna. Paradoxně tak tvrz, která byla vystavěna především pro vojenské, obranné účely, ani pořádně nezakusila chuť válek či bojů – a na jejím zániku se s největší pravděpodobností podepsaly pragmatické, hospodářské důvody. „Jak tvrz v Šeberově vypadala a kdy zanikla, nevíme“ konstatují historikové.
O podobě tvrze se tudíž můžeme pouze dohadovat. Byť jeden popis z roku 1578, který je ovšem věnován tvrzi v Hostivaři, dává alespoň poskrovnu indicie, jak ta šeberovská mohla vypadat: „Je ode zdi a dřeva dobře vystavěna, jsou v ní tři světnice a komor a sklepů tolik, kolik na jedné tvrzi zapotřebí jest. Na téže tvrzi je dvojnásobný dlouhý špejchar (budova, ve které se skladovalo obilí, sýpka – pozn. red.) a pod ním maštale (konírna – pozn. red.) na 10 koní,“ uvádí Zpravodaj městské části z roku 1999 s dovětkem, že spíše než o tvrzi by se mělo hovořit jako o dobře opevněném panském dvoru.
