Větší či menší developerské projekty rostou v Praze jako houby po dešti. Výstavbu nových bytů Praha nutně potřebuje, problémem však je, že s novou výstavbou jen málokdy jde ruku v ruce i výstavba potřebné infrastruktury. A nejedná se jen o nové silnice.

Je jasné, že pokud někde vyroste nová čtvrť, je potřeba, aby v místě vznikly i nové školky, školy, sportoviště, případně zdravotnická zařízení a podobně. Dosud však městské části i Praha samotná nepostupovaly jednotně. Některé městské části byly šikovnější a s investorem si výstavbu školky nebo hřiště na jeho náklady vyjednaly, některé ne a postupem času došlo třeba k totálnímu přeplnění škol.

Pomohla by změna legislativy

Problémem je i špatně nastavené rozpočtové určení. Tedy poměr toho, kolik na dani vybere stát a kolik peněz se pak vrátí městu, tedy Praze. „Za rok zaplatí developeři státu přes 90 miliard korun, zpátky Praze z těchto peněz jde pouze 550 milionů. To je hrozně velký nepoměr, který by se měl jednoznačně legislativně upravit,“ myslí si Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů ČR.

S tímto názorem souhlasí i poslankyně Monika Červíčková. „Bohužel do voleb nám zbývá velmi krátká doba a víme, že změnu legislativně už nestihneme projednat. Jsem si ale jistá, že na tento problém bude poukazovat nejedna politická strana ve své kampani,“ podotýká poslankyně.

Jednotná pravidla pro developery

Než se změní legislativa, mohly by alespoň Praze pomoci právě jednotná pravidla, která kontribuci developerů upravují a dávají ji jednotnou rovinu. „Developeři často zaplatí městské části obnos peněz, za který má daná městská část v plánu vybudovat například školku. Stane se však, že byty už stojí několik let a městská část ještě ani nevysoutěžila firmu, která školku navrhne,“ upozorňuje Soudný. I to by nová metodika měla řešit.

Pokud se narovnají pravidla, bude to přehlednější jak pro investory, tak pro starosty jednotlivých městských částí. v případě legislatvní změny, kdy by měly obce či městské části jistotu, že dostanou více peněz, byly by i více motivováni jednotlivé projekty prosazovat mezi občany. „V dnešní době se často stává, že si starostové s developery nevědí rady a raději nové projekty blokují. To pak vede k různým obstrukcím a nepostaví se nic,“ myslí si místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO).

I z těchto důvodů se podle Prokopa často volí výstavba na polích za městem. „Máme sice zasíťované brownfieldy v centru města, ale protože jednání s developery a místními je kolikrát nad síly starostů, volí se právě výstavba za městem, kde se toto nemusí řešit,“ dodává Prokop. To má pak ale za následek zvýšenou automobilovou dopravu, na kterou není připravena infrastruktura a hromadná doprava není většinou dostačující.

Příslib do budoucna

Celé je to běh na dlouhou trať a to nejen v případě legislativní úpravy, ale samozřejmě i dokumentu, který chystá Praha. Pražané často apelují na vedení města, že podobné systémy jsou v zahraničí už dávno nastavené a stačí je tedy jen „opsat“. Většina evropských metropolí má ale jinak nastavený legislativní systém a podobné manuály tam vylepšují už desítky let.

Video
délka: 03:07.24

Náměstek primátora Petr Hlaváček o institucích městského developera a centrálního stavebního úřadu. Daniel Vitouš

Fotogalerie
16 fotografií