7°C
Manželé Trojanovi se v roce 2019 vydali do Klokánku, aby se seznámili s Martínkem a Karolínkou, které jim vytipovala pracovnice pražského magistrátu. Chlapečkovi bylo sice skoro 10 let, vypadal ale na šest. „Tamní psycholožka nás upozornila, že je Martínek velmi introvertní a máme na něj jít pomalu,“ vypráví Štěpán. Chlapcově sestřičce bylo v té době 2,5 roku. „Měla za sebou kojenecký ústav a Klokánek. Uměla říct jediné slovo - avoj, tedy ahoj. Neuměla se domluvit, byla velmi frustrovaná, nereagovala na své jméno, neuměla se mazlit, při pochování vždy ztuhla jako prkno a její chování se podobalo neřízené střele,“ popisuje Markéta.
Už při prvním setkání ale ledy roztály - Martínek manželům ukazoval své skrýše a domluvili se také na společné návštěvě ZOO. Soudy se pak podle Štěpána dlouho táhly, až se v létě 2019 sourozenci konečně dostali k novým rodičům. Během několika týdnů se jejich stav rapidně zlepšil - z Martínka se vyklubal extrovert, který se s rodinou sžil a do kolektivu ve škole rychle zapadl. „Karolínka se rychle naučila mluvit a dneska je to upovídaná holčička, co zná všechna písmenka, umí anglicky barvy a velmi rychle dotahuje své vrstevníky,“ vypráví Markéta.
S manželem se pro pěstounskou péči rozhodli poté, co jejich biologické děti, kterých měli celkem pět, už odrostli, a Štěpán s Markétou zůstali sami. „Pak se nám narodila první vnučka, a když jsme ji chovali, připomnělo nám to, že rodina by měla být úplná a k tomu patří děti,“ vypráví muž, proč se rozhodli dát šanci na kvalitní život dalším dětem a stát se pěstouny.
Nejprve uvažovali o krátkodobém pěstounství, kdy jsou děti u pěstounů jen na přechodnou dobu, dokud se například nevyřeší jejich rodinná situace, nezařídí adopce či dlouhodobá pěstounská péče. „V procesu jsme si ale uvědomili, že to asi úplně nebude pro nás, protože bychom se k dítěti připoutali, a říkali jsme si, že to by asi bylo lepší přehodnotit a vzít si děti, které si budeme moci nechat,“ vysvětluje Markéta.
Frustrace a noční můry
Po podání žádosti pak museli absolvovat několikaměsíční školení, které je na novou roli dobře připravilo. Rozhodnutí vzít si do péče oba sourozence podle svých slov nelitovali ani vteřinu, i když to někdy není jednoduché. „Nedostanete dítě jako nepopsaný list, ale nastupujete do rozjetého vlaku. Dítě si s sebou přináší různá traumata, frustrace, noční můry, děsy, a vyplouvají najevo další a další problémy, které musíte zpracovat,“ uvádí Markéta s tím, že v tom je výhodou podpora Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
„Ani OSPOD se ale často nedozví skutečnost, kterou znají jen ty děti a mají ji hluboce zapouzdřenou do podvědomí. Čím déle je máte u sebe, tím víc to odkrýváte. Člověk musí otevřít srdce a jít do toho,“ říká. Co manžele nejvíc překvapilo? „To, jak rychle nám Karolínka s Martínkem začali říkat maminko a tatínku. A to je hřejivý pocit,“ uzavírá Markéta.
Výzkum
Markéta se Štěpánem svůj příběh sdíleli v rámci představení kampaně hlavního města Prahy, která má za cíl jednak zvýšit počet pěstounů, jednak zvýšit obecné povědomí o pěstounské péči a vyvrátit mýty s pěstounstvím spojené.
Z výzkumu, který si hlavní město nechalo zpracovat od agentury Ipsos a kterého se loni v prosinci zúčastnilo 1055 obyvatel České republiky ve věku 18 až 65 let, totiž například vyplynulo, že třetina dotázaných bere jako faktor odrazující od přijetí dítěte to, že už děti mají nebo jsou na přijetí moc staří. Přitom právě fungující či starší domácnosti patří mezi jedny z nejvhodnějších žadatelů o pěstounství.
Vyšlo také najevo, že čtvrtina lidí nezná rozdíl mezi pěstounstvím a adopcí. Naprostá většina Čechů je však dle průzkumu přesvědčena, že by děti měly vyrůstat raději v pěstounské rodině než v ústavní péči a každý čtvrtý člověk dokonce o pěstounství uvažuje.
„Praha je na tom, co se týče vybavenosti pěstouny, špatně, v evidenci je pouze 42 pěstounů, potřebovali bychom jich ale minimálně dvojnásobek. Řada zaevidovaných má navíc aktuálně přerušen výkon činnosti nebo je na nemocenské. Je na místě zviditelnit roli pěstounů ve společnosti,“ uvedla na středeční tiskové konferenci pražská radní pro sociální oblast Milena Johnová (Praha Sobě).
Fiktivní sitkom
V kampani vystupují známé tváře - moderátor Honza Dědek a seriáloví herci Lucie Benešová, Marek Němec a Jana Stryková. Plakáty, na nichž jsou osobnosti vyfoceny jako manželské páry s dětmi a které jsou na reklamních plochách k vidění od 15. ledna, lákají na nový sitkom s názvem Pěstouni, ten je ale fiktivní - stránka, na niž reklama odkazuje, ve skutečnosti slouží jako informační web, na němž se lidé dozvědí právě o pěstounství.
„Přišlo mi to velmi smysluplné a přínosné tuto věc podpořit. Pár přátel, kteří se stali pěstouny, mám, a všichni říkají, že pocit, který se jim od dětí vrací, je úžasný. Kdybych byl v partnerském vztahu, velmi reálně bych o tom přemýšlel,“ nechal se slyšet Honza Dědek.
